Imploze

Na horním obrázku je zobrazena exploze, na dolním imploze.

Imploze je opakem exploze. Je to jev, při kterém se těleso, objekt nebo hmota zbortí do vlastního objemu, nebo je jeho strukturální integrita porušena vyšším tlakem prostředí, ve kterém se nachází. V praxi se s implozí můžeme nejčastěji setkat např. u velkých elektronek nebo televizních obrazovek, ve kterých se za normálního stavu nachází technické vakuum. Při implozi, stejně jako při explozi, dochází k vyrovnávání entropie.

Imploze v astronomii

Imploze je často příčinou zániku a vzniku určitých přirozených vesmírných těles:

• bílý trpaslík, hustota 10⁹ (miliardy) kg.m^-3, implozi zastaví pružná látka - elektronové degenerované plazma, vzniklé narušením elektronových obalů v atomech (Pauliho vylučovací princip: elektrony nemohou být ve stejném kvantovém stavu, pokud jsou pospolu, vytvářejí zmíněnou látku), stabilní díky odpudivým coulombovským silám.
• neutronová hvězda (zahrnuje pulsary, magnetary), hustota řádově 10¹³ - 10¹⁵ (biliardy) kg.m^-3, implozi zastaví až hustá masa neutronů (elektrony a protony jsou „vmáčknuty do sebe“, zbydou pouze neutrony).
• hyperonová hvězda, hustota 10¹⁵ - 10¹⁷? kg.m^-3, implozi zastaví neutrony vybuzené do stavu hyperonů, stabilní díky znemožněnému rozpadu hyperonů.
• kvarková hvězda, hustota 10¹⁷ kg.m^-3 a více, implozi zastaví extrémně hustá látka z jednotlivých kvarků a gluonů nevázaných v hadrony (kvark-gluonové plazma), vzniklá dalším „rozdrcením“ hyperonů nebo neutronů.
• preonová hvězda, hustota větší než 10¹⁷ - ?? kg.m^-3, implozi zastaví extrémně hustá látka z jednotlivých preonů nevázaných v leptony a kvarky (preonové plazma), vzniklé dalším „rozdrcením“ kvarků.
• černá díra, hustota nekonečná, imploze by nebyla zastavena.

Související odkazy

• Exploze
• Gravitační kolaps