Iliašovce
| Iliašovce | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°59′33″ s. š., 20°31′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Spišská Nová Ves |
| Tradiční region | Spiš |
  Iliašovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,49 km² |
| Počet obyvatel | 982 (2011) |
| Hustota zalidnění | 72,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ladislav Grondžák[1] |
| Vznik | 1263 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Iliašovce 231 |
| Telefonní předvolba | +421-53 |
| PSČ | 053 11 (pošta Smižany) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SN |
| NUTS | 543161 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Iliašovce jsou obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
Polohopis[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází v severozápadní části Hornádské kotliny v údolí Iliašovského potoka.
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
Arnutovce, Dlouhé Stráže, Dravce, Harichovce, Kurimany, Smižany, Spišská Nová Ves, Spišský čtvrtek
Vodní toky[editovat | editovat zdroj]
Symboly obce[editovat | editovat zdroj]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Ve stříbrném poli černý kráčející medvěd.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Staré a cizí názvy obce[editovat | editovat zdroj]
- 1263 (villa) Ursi, (villa) Sperarum
- 1282 Helyaszaza
- 1320 Spernsdorf
- 1354 Ilysfalua
- 1773 Ilassowsze
- 1808 Eliássowce
- 1920 Iľašovce
- 1927 Iliašovce
- Německý název: Spernsdorf, Selgersdorf
- Maďarský název: Illésfalu
- Latinský název: Villa Ursi, Villa Sperarum
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostové obce[editovat | editovat zdroj]
- 1990–1993 Jaroslav Čop (KSS)
- 1993–1998 Ján Sarnaki (KDH)
- 1998–2002 Ján Sarnaki (KDH + DÚ)
- 2002–2006 Ján Sarnaki (ANO + KDH + SDKÚ)
- 2006–2010 Ladislav Grondžák, Mgr. (ANO + KDH + SDKÚ)
Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]
- 1990–1994: 12 poslanců
- 1994–1998: 12 poslanců (10 KDH, 2 HZDS)
- 1998–2002: 10 poslanců (3 KDH, 3 HZDS, 2 NEKA, 2 SNS)
- 2002–2006: 7 poslanců (3 KDH, 2 NEKA, 1 HZDS, 1 SDKÚ)
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
- Vývoj obyvatelstva od roku 1869
| Rok sčítání | Počet obyvatel | Počet domů |
|---|---|---|
| 1869 | 624 | - |
| 1880 | 586 | 89 |
| 1890 | 613 | 110 |
| 1900 | 613 | 105 |
| 1910 | 612 | 105 |
| 1921 | 547 | 106 |
| 1930 | 600 | 111 |
| 1950 | 635 | 125 |
| 1961 | 777 | 144 |
| 1970 | 859 | 167 |
| 1980 | 905 | 202 |
| 1991 | 930 | 220 |
| 2001 | 962 | 228 |
- Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001)
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Římskokatolická církev | 644 | 66,9 |
| Řeckokatolická církev | 1 | 0,1 |
| Evangelická církev a. v. | 290 | 30,1 |
| Bez vyznání | 17 | 1,8 |
| Ostatní a nezjištěno | 10 | 1,0 |
- Složení obyvatelstva podle národnosti (2001)
| Počet obyvatel | % | |
|---|---|---|
| Slovenská | 874 | 90,9 |
| Romská | 85 | 8,8 |
| Ostatní a nezjištěno | 3 | 0,3 |
Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Katolický kostel Sedmibolestné Panny Marie
Barokně-rokokový z let 1768–1770, věž a fasády dokončeny roku 1799. Jednolodí s polygonálním uzávěrem, sakristií a představěnou čtyřpodlažní věží. Prostory zaklenuty pruskými klenbami. Nad sakristií je panská oratoř. Fasády jsou členěny pilastry. Hlavní oltář je rokokový s baldachýnovým nástavcem, v interkolumniích jsou sochy apoštolů sv. Petra a Pavla, uprostřed obraz Oplakávání Krista od F. Wagenschöna z roku 1760. K oltáři patří dvě sochy cherubínů na samostatných podstavcích, cherubové drží v rukou věčné světlo v podobě stříbrného srdce. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého, rokokový, baldachýnového typu s bočními volutami, uprostřed reliéf sv. Jana Nepomuckého, po stranách sochy andělů z dob kolem roku 1770–1780. Boční oltář P. Marie je rokokový, pendant k předešlému, uprostřed původní gotická socha P. Marie z let 1430–1450 typu krásných českých Madon. Kazatelna, zpovědnice a varhany s třídílnou skříní jsou rokokové, pocházející z dob stavby kostela. Klasicistní kalich s emailem pochází z roku 1806. Na jižní straně presbytáře je empírová mramorová náhrobní deska stavitele kostela z roku 1810.
- Sans Souci
Za obcí uprostřed barokního parku stál letohrádek zvaný Sans Souci, postavený roku 1775, v roce 1800–1810 byly parkové pavilony, sochy a budovy kromě kapličky a obelisku zbořeny. Kaple má střední obdélníkový prostor s dvěma bočními menšími prostory.
Pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]
- Iľašovská pantľika – folklórní slavnosti
Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Farní úřad[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolický
- Duchovní správce: ThLic. Andrej Palušák
- Evangelický církevní sbor
- Duchovní správkyně: Mgr. Erika Hájniková
Školství[editovat | editovat zdroj]
- Mateřská škola – č.. d. 155
- Základní škola – č.. d. 29
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iliašovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Ladislav Grondžák je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Iliašovce na Wikimedia Commons
