Igor Lenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Igor Lenský
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
SDĽ

Narození28. října 1955
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. února 2004
Alma materUniverzita Komenského
Profesepolitik a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Igor Lenský (28. října 1955 Bratislava - 4. února 2004[1]) byl slovenský odborový předák a politik za SDĽ, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Před rokem 1989 byl po tři roky členem Komunistické strany Slovenska a působil jako městský prokurátor. V této funkci vyšetřoval některé pozdější polistopadové politické kolegy (například Ján Budaj). Po listopadu 1989 se stal členem stávkového výboru na Městské prokuratuře v Bratislavě.[2]

Počátkem 90. let působil jako předseda Slovenského výboru odborového svazu a jako 1. místopředseda Federálního výboru odborového svazu. Na odborářském sjezdu 3. března 1990 byl zvolen za člena prezídia Československé konfederace odborových svazů. V roce 1995 se stal předsedou Slovenského odborového svazu veřejné správy SLOVES a byl viceprezidentem Konfederace odborových svazů Slovenské republiky.[2][3]

Jeho spolužákem ze střední školy byl politik Milan Ftáčnik, s nímž později působil v SDĽ. Ve volbách roku 1992 byl za SDĽ zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][2]

V roce 2002 kandidoval za SDĽ na post slovenského ombudsmana.[2]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Igor Lenský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-12]. Dostupné online. 
  2. a b c d Igor Lenský: Mám sen. Chcem byť poslancom Európskeho parlamentu [online]. zaujimavosti.sme.sk [cit. 2012-09-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Za Igorom Lenským [online]. noveslovo.sk [cit. 2012-09-12]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]