Ignác Antonín Born

Ignác Antonín Born

Ignác Antonín Born, známý také jako Ignatius von Born, německy: Ignaz Edler von Born, maďarsky Born Ignác (26. prosince 1742, Cavnic (župa Maramureş) v Rumunsku, Sedmihradsko - 24. července 1791, Vídeň) byl významný rakouský osvícenec, mineralog, geolog, montanista a svobodný zednář druhé poloviny 18. století. Za svůj život byl ve styku a přátelil se s mnoha osobnostmi v oblasti vědy, jako např. Kašpar Maria Šternberk, Jáchym Šternberk, František Josef Kinský aj.

Život

Jednalo se o syna Ludwiga Borna, který byl podnikatelem v oblasti hornictví. Vyrůstal a studoval ve Vídni, přibližně ve svých 20 letech odchází ale studovat do Prahy a dlouhou dobu tak pobývá spíše v Čechách. Začal také studovat práva a působil u rakouského montanisty Jana Tadeáše Peithnera. V šedesátých letech působil na pražské univerzitě, kde jako profesor přednáší o problematice montánních věd. Koncem šedesátých let se stal na rok dolnouherským horním radou, jak v Uhrách, tak na Slovensku, na Slovensku také studoval Karpaty, studie věnované této problematice vyšly později, v roce 1774.

Za svůj život se také oženil a podařilo se mu získat statek Sedliště u Tachova, kde také založil botanickou zahradu, vlastnil několik svých mineralogických sbírek a podrobnou knihovnu o těchto a podobných studií. V roce 1770 se v Praze dostává do funkce přísedícího mincmistra. Později se vydává zpět do Prahy a v letech 1771-1772 začíná vydávat první přírodovědecký časopis v českých zemích – týdeník Prager gelehrte Nachrichten (Pražské učené zprávy), časopis rozebíral věci kolem vědeckých disciplín. Rozhodl se, že také zasáhne do sporu, který probíhal mezi neptunisty a plutonisty. Spor se týkal hlavně toho, že neptunisté hlásali to, že veškeré horniny vznikly z vody. Mezi přední hlasatele neptunistů patřil Abraham Gottlob Werner – významný německý geolog. Oproti tomu plutonisté hlásali, že některé horniny zase vznikaly z ohně, hlavní představitel plutonistů byl skotský geolog James Hutton. Born se nejdřív klonil k neptunistům, postupem času začínal být zastáncem plutonistů. Byl také účastníkem vědeckého výzkumu Komorní hůrky, vyhaslé sopky, která se nachází u Chebu, v Chebské pánvi.

V českých zemích se Born snažil hlavně o rozvoj vědy a vzdělanosti, zajímal se také i o dějiny a příbuzné vědy. V roce 1770 založil Učený klub, ze kterého vznikla v letech 1773-1774 Královská česká společnost nauk. Společnost rozšířil společně s Františkem Josefem Kinským, další členové společnosti byli Josef Sonnenfels nebo Gelasius Dobner, Karel Rafael Ungar, Mikuláš Voigt, Karel Jindřich Šteib, cílem společnosti bylo hlavně šíření vědy, přírodní vědy, sociální vědy nebo vědy týkající se humanitních oborů, členy společnosti byli později rovněž také Josef Dobrovský, Jan Evangelista Purkyně, Bernard Bolzano, Kašpar Maria Šternberk, František Palacký a další významné osobnosti. O této velké společnosti psal Born své studie.

Na konci sedmdesátých let povolala Ignáce Antonína Borna Marie Terezie do Vídně, jehož cílem bylo, aby uspořádal císařské přírodovědecké sbírky a byl také jmenován do funkce dvorního rady, co se měl starat o mincovní a horní záležitosti.

Závěr života

Ke konci života se uplatňoval také jako chemik a zkoumal amalgamace, psal o ní plno vědecký děl. Kriticky se také vyjadřoval proti církvi. Nejspíše měl vliv i na Josefa II. při rušení klášterů. Ignác Antonín Born umřel v létě roku 1791 ve Vídni.

Dílo

Ignác Antonín Born řídil časopisy Prager gelehrte Nachrichten, časopis vycházel jen jeden rok (1771-1772) a od roku 1775 také časopis Abhandlungen einer Privatgesellschaft der Wissenschaften. Vydal i plno ostatních děl:

• Die Staatsperrücke (1772 – Státní paruka)
• Joannis Physiophili speciem Monachologiae (1783, česky znamená Přírodopis mnichů, 1934)
• Bergbaukunde I-II (1789 – Nauka o hornictví).

Zajímavost

Jméno Antonína Borna bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy

Literatura

• Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 605.  
• Dějiny českých zemí v obrazech : od pravěku po současnost. 1. souborné vyd. Praha : Albatros, 2006. 970 s. ISBN 80-00-01704-0 :.
• Kdo byl kdo : proslulí návštěvníci. 1. vyd. Praha : Libri, 2001. 515 s. : , il. ISBN 80-85983-87-7 :.
• Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 44–45.  
• Ottova encyklopedie. Česká republika. 5, Věda, technika a vzdělávání. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. 593 s. ISBN 80-7360-456-6 :.

Externí odkazy

• Ignác Antonín Born ve Slovníku českých filosofů na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně