Ifigenie na Tauridě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Ifigenie v Tauridě)
Skočit na: Navigace, Hledání
Ifigenie na Tauridě
Iphigénie en Tauride
Základní informace
Žánr tragédie lyrique
Hudba Christoph Willibald Gluck
Libreto Nicolas-François Guillard
Počet dějství 4
Originální jazyk francouzština
Literární předloha Eurípidés: Ifigenie na Tauridě
Premiéra 18. května 1779, Paříž, Opéra - Palais des Tuileries

Ifigenie na Tauridě či Ifigenie v Tauridě (v originále Iphigenie en Tauride) je opera Christopha Willibalda Glucka z roku 1779. Autorem libreta je Nicolas-François Guillard.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Ifigenie, velekněžka Artemidina (soprán)
  • Orestes, její bratr (baryton)
  • Pylades (tenor)
  • Artemis, bohyně (soprán)
  • Thoas, král Skythů (bas)

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Opera má čtyři dějství. Její děj je odvozen z antické pověsti, odehrává se po skončení trojské války.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Ifigenie, velekněžka bohyně Artemis v jejím chrámu na skythském pobřeží, dostává rozkaz od Thoasa, podle kterého musí být obětován každý cizinec vyvržený na břeh - Thoas se totiž z věštby dozvěděl, že takový cizinec bude příčinou jeho smrti.

Prvními, koho má toto nařízení postihnout, jsou dva řečtí ztroskotanci - Ifigeniin bratr Orestes a jeho přítel Pylades.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Uvnitř chrámu čekají oba Řekové na vykonání ortelu. Oresta navíc pronásledují Erinye za to, že při snaze pomstít svého otce zavraždil svou matku. Pylada odvede skythská stráž a osamělý Orestes pomalu propadá šílenství pod pečlivým vedením Erinyí.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Vstup Ifigenie zahání zlé vidiny. Ifigenie a Orestes v sobě navzájem po dlouhých letech odloučení nepoznají sourozence. Orestes nicméně vypoví Ifigenii vše o osudech jejich rodičů a Ifigenie se rozhodne, že po jednom z Řeků pošle do Mykén zprávu o svém osudu. Volba padá na Pylada, neboť Orestes si přeje být obětován, aby se konečně zbavil Erinyí.

Čtvrté dějství[editovat | editovat zdroj]

Ve chvíli, kdy Ifigenie zvedá obětní nůž, vykřikne Orestes, že stejně kdysi zemřela i jeho sestra Ifigenie - tím se sourozenci poznají a oběť je přerušena. Thoas se však dozví, že jeden z Řeků (Pylades) uprchl a druhý rovněž ještě není mrtvý - rozhodne se proto zabít Oresta i Ifigenii. Do chrámu však na poslední chvíli vpadne Pylades s řeckými vojáky, zabije Thoase a osvobodí oba sourozence. Na závěr se zjevuje bohyně Artemis, odpouští Orestovi a Ifigenii povoluje ukončení činnosti velekněžky a návrat do Řecka.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ifigenie na Tauridě v archivu Národního divadla