Idézie mnohoplodá
 Idézie mnohoplodá | |
|---|---|
 Idézie mnohoplodá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | vrbovité (Salicaceae) |
| Rod | idézie (Idesia) |
| Binomické jméno | |
| Idesia polycarpa Maxim., 1866 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Idézie mnohoplodá[1][2] (Idesia polycarpa), někdy uváděná i jako mrlina,[3] je rostlina z čeledi vrbovité a jediný druh rodu idézie. Je to dvoudomý opadavý strom se střídavými jednoduchými listy s dlanitou žilnatinou a se žlutozelenými bezkorunnými květy v bohatých latách. Vyskytuje se ve východní Asii.
Strom je občas pěstován jako okrasná a sbírková dřevina, je však i v nejteplejších oblastech České republiky choulostivý. Jeho plody jsou jedlé.
_-_DSC03818.JPG)
Popis[editovat | editovat zdroj]
Idézie mnohoplodá je dvoudomý opadavý strom, dorůstající výšky 8 až 21 metrů. Borka je šedá, neodlupčivá. Listy jsou jednoduché, střídavé, dlouze řapíkaté, s drobnými opadavými palisty. Na vrcholu řapíku jsou 2 přisedlé žlázky. Čepel listu je 8 až 16 cm dlouhá a 7 až 15 cm široká, tence kožovitá, se srdčitou bází a zašpičatělou špicí, na okraji řídce žláznatě pilovitá. Žilnatina je dlanitá, s 3 až 5 od báze jdoucími žilkami.
Květy jsou vonné, jednopohlavné, žlutozelené, stopkaté, v bohatých, 20 až 30 cm dlouhých, vrcholových nebo úžlabních, převislých latách, někdy připomínajících hrozen. Kalich je složen z 5 (řidčeji 3 až 6) volných nebo jen na bázi srostlých, 5 až 6 mm dlouhých kališních lístků. Koruna chybí. Samčí květy mají průměr 1,2 až 1,6 cm. Obsahují mnoho volných tyčinek s tenkými nitkami, vyrůstajících ze žláznatého disku, a zakrnělý zbytek semeníku. Samičí květy jsou menší a nachází se v nich svrchní semeník obklopený četnými staminodii. Semeník obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky a nese 5 (3 až 6) na bázi srostlých čnělek. Plodem je bobule obsahující mnoho semen. Zralé plody jsou purpurové nebo oranžovočervené, kulovité, 8 až 10 mm dlouhé.[4]
-
Větve se samčími květy -
Samičí květy idézie -
Plodenství idézie
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Idézie se vyskytuje v Číně, Japonsku a Koreji, také na Tchaj-wanu a japonských ostrovech Rjúkjú. Roste v opadavých listnatých nebo smíšených lesích v nadmořských výškách od 400 do 3000 metrů.[4]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Rod Idesia byl v minulosti řazen do dnes již zrušené čeledi Flacourtiaceae.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Idézie je zřídka pěstována v teplých oblastech České republiky jako parková dřevina. Má sbírkový význam.[5] Je uváděna např. ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích, kde je vysazena v části nazvané Údolíčko.[6] Plody jsou jedlé.[7]
Pěstování a množení[editovat | editovat zdroj]
Idézie je teplomilná dřevina, prospívající v propustných půdách na polostinném stanovišti. V podmínkách České republiky potřebuje i v nejteplejších oblastech zimní kryt. Rozmnožuje se buď jarním výsevem stratifikovaného osiva, hřížením nebo polovyzrálými řízky. Je možné také množení kořenovými řízky.[3][1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
- ↑ a b YANG, Qiner; ZMARZTY, Sue. Flora of China: Idesia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu idesie mnohoplodá na Wikimedia Commons 
Taxon Idesia polycarpa ve Wikidruzích
