Ida z Formbachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ida (detail z babenberského rodokmenu v klášteře Klosterneuburg)
Příbuzenstvo
manžel Leopold II. Babenberský
syn Leopold III. Babenberský
dcera Alžběta Babenberská
dcera Judita
dcera Helbirga Babenberská
dcera Ida Babenberská
dcera Žofie Babenberská
dcera Eufémie
dcera Adelhaid

Ida z Formbachu (narozena 1055? - zemřela po září 1101?) byla rakouskou markraběnkou ne zcela jistého původu[1] a účastnicí křížové výpravy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ida se provdala za rakouského markraběte Leopolda a ovdověla roku 1095.[2] Roku 1100[3] se připojila k pomocné křížové výpravě hraběte Viléma z Nevers.[4] Společně s Welfem Bavorským, Vilémem Akvitánským, Fridrichem z Bogenu, řezenským purkrabím Jindřichem a dalšími nadšenými křižáky se vydala do Svaté země. K výpravě patřili i mnozí duchovní - Dětmar Salcburský, Oldřich Pasovský, Gislebert z Admontu a především kronikář Ekkerhard z Aury.[5]

Při pochodu přes malou Asií byla francouzská část křižáků překvapena seldžuckými vojáky u Heraclea. Z obklíčení se podařilo vyváznout pouze několika rytířům s Vilémem z Nevers, přes Kilíkii dorazili do Antiochie, kam přišli oloupení, polonazí a bez zbraní. Hugo z Vermandois byl vážně zraněn a v říjnu v Tarsu zemřel. Krátce po Francouzích dorazilo k osudnému místu i znavené vojsko bavorského a akvitánského vévody. Ukrytí Seldžukové využili zaneprázdnění nic netušících vojáků sháněním občerstvení a vojsko opět téměř zcela zdecimovali. Zachránila se pouze malá část rytířů s veliteli.[6]

Když velikánské vojsko francké... směřovalo k Jeruzalému ...a lidu nesčetně, seskupeného v dvojí vojsko, jízdní a pěší. Těm na Romanských hranicích se postavil Turek Soliman... on nezapomenuv na své ztráty, s velikým množstvím Turků nešťastně rozprášil vojsko Francké a skoro vše k záhubě přivedl... přes sto tisíc jezdcův i pěších mečem pohubil. Z žen některé povraždil, některé odvedl s sebou.
— Fulcher ze Chartres[7]

Během bitvy mezi mnoha ženami v doprovodu zmizela Corba, žena Geoffreyho Burela a markraběnka Ida.[8] Podle Alberta z Aix není zcela jisté, zda byla Ida zabita či krveprolití přežila a skončila v zajetí. Ujala se legenda o Idině pobytu v harému [8] a následném porodu atabega Zengího.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.genealogie-mittelalter.de
  2. www.genealogie-mittelalter.de
  3. www.fmg.ac
  4. Hrochová, Věra: Křižáci v Levantě, Praha, 1975, str. 109
  5. BALDWIN, M. W.. The first hundred years [online]. Madison: Wisconsin: University of Wisconsin Press, 1969, [cit. 2010-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Hrochová, str. 81
  7. CHATRESSKÝ, Fulcher. Fulchera Chartresského Historie Jerusalémská čili děje rytířstva křesťanského na výpravě do země svaté od léta Páně MXCV do MCXXVII a kralování obou Balduinů v Jerusalémě. Praha : Družstvo přátel studia, 1920. 158 s. Dále jen Historie Jerusalémská. S. 75-76.  
  8. a b c Baldwin

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]