Iberské pohoří
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Iberské pohoří Sistéma Ibérico |
|
 Iberské pohoří - Moncayo |
|
|
|
|
| Nejvyšší bod | Moncayo (2 313 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
| Sousední jednotky |
Kastilské pohoří, Pyreneje |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Španělsko |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Duero, Ebro, Júcar, Tajo |
Iberské pohoří či Iberské hory (španělsky Sistéma Ibérico či Cordillera Ibérica) je horský systém ve Španělsku táhnoucí se od severozápadu k jihovýchodu v délce 900 km, zasahující do autonomních společenství Kastilie a León, Kastilie-La Mancha, La Rioja, Aragonie a Valencie. Vyskytují se zde vrcholy jejíž nadmořská výška přesahuje 2000 m. Nejvyšší horou je se svými 2313 metry Moncayo. Na západě sousedí s Kastilským pohořím a náhorními plošinami mesetami, které na východě odděluje od úvalu Ebra a ostatních řek, vlévajících se do Středozemního moře. Pohoří tvoří rozvodí mezi řekami vlévajícími se do Atlantského oceánu a Středozemního moře. V pohoří pramení řeky Duero, Júcar a Tajo.
