Jasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Iasi)
Jasy
Iași
Jasy – znak
znak
Jasy – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška60 m n. m.
Časové pásmoEET (UTC+2), EEST (UTC+3)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaIași
Historický regionMoldávie
Jasy
Jasy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha94 km²
Počet obyvatel362 142 (2016[1])
Hustota zalidnění3 852,6 obyv./km²
Správa
StarostaMihai Chirica
Vznik13. století
Oficiální webwww.primaria-iasi.ro
Telefonní předvolba+40 x32
PSČ700xxx
Označení vozidelIS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jasy (rumunsky Iași [jaš]; polsky Jassy) je třetí největší město Rumunska, hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s Moldavskem a v roce 2016 zde žilo 362 142 lidí. V historii bylo hlavním městem Moldavského knížectví a významným centrem rumunského národního obrození. Je zde sídlo pravoslavného patriarchy a katolického biskupa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jasy na začátku 18. století

První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408, z dokumentu knížete Alexandra Dobrého. Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene Jazygů, kteří zde žili ještě před příchodem Římanů. V roce 1564 princ Alexandru Lăpușneanu zvolil Jasy za hlavní město Moldávie; nahradilo tak Sučavu. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili Tataři, v roce 1538 pak Turci. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel. Roku 1640 založil kníže Vasile Lupu první latinskou školu a od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 tu byla mírem ukončena šestá rusko-turecká válka.

Roku 1835 vznikla Academia Mihaileana, z níž roku 1860 vznikla první rumunská univerzita. Do roku 1859 byly Jasy hlavním městem Moldavského knížectví, poté až do roku 1861 Spojeného knížectví Moldavska a Valašska, kdy se sídlo vlády přesunulo do Bukurešti, takže město ztratilo na významu. Během okupace Bukurešti Němci za první světové války v roce 1916 plnily Jasy na dva roky funkci provizorního hlavního města Rumunského království. V listopadu roku 1918 bylo však sídlo vlády opět, a již natrvalo, přesunuto do Bukurešti.

Roku 1900 tvořili Židé polovinu, v roce 1930 asi třetinu obyvatel města. 29. června 1941 proběhl ve městě pogrom, jehož obětí se stalo asi 13 tisíc Židů a přes 100 synagog bylo vypáleno. Během 2. světové války zde bojovali opět Němci, tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku 1944 město osvobodila Rudá armáda.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Jasy jsou významný železniční uzel s hlavním nádražím s přímým spojením do Bukurešti, Kišiněva a dalších měst. 10 km východně od centra je mezinárodní letiště Jasy s pravidelnými spoji do Bukurešti, Kišiněva, Vídně aj. Městem prochází silnice E583, napojená na dálnici E85 z Klaipedy přes Bukurešť do Řecka, a silnice E58 z Vídně přes Bratislavu, Košice, Užhorod do Kišiněva, Oděsy a Rostova na Donu.

Veřejnou dopravu ve městě zajišťuje asi 200 tramvají (polské vozy Pesa Swing 122NaJ, turecké vozy Bozankaya, čs. vozy T4, ale také starší vozy z Německa a Švýcarska) a autobusové linky.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Staré centrum města tvořil knížecí palác a kostely kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých prospektů (městských bulvárů) za Ceausescova režimu, kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je asi 100 kostelů a kostelíků, řada klasicistních vil a zejména v SZ části města (Copou) mnoho dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě.

  • Novogotický Palác kultury z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (Piata Palat) na místě bývalého knížecího paláce. Původně sloužil jako velké administrativní centrum, dnes jsou v něm umístěna čtyři muzea (Muzeum umění (galerie), Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy).
  • Rozsáhlé obchodní a zábavní centrum Palas Mall jižně a východně od Paláce kultury, které s ním spojuje veliký park.
  • Radnice (palác Roznovanu) z let 1830-1833 v ulici Bd. St Stefan cel Mare na SZ od Palácového náměstí.
  • Národní divadlo Vasile Alecsandri z roku 1896 v sousedním parku.
  • Budova Univerzity Alexandra Ioana Cuzy z roku 1897 s okolním parkem na Bd. Carol I. SZ od centra.
  • Botanická zahrada ve čtvrti Copou SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku.
  • Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch z 19. a 20. století, které připomínají významné osobnosti rumunského obrození a kultury.
  • Cihlový kostel sv. Mikuláše na Palácovém náměstí z roku 1491, zcela přestavěný v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století.
  • Chrám Trei Ierarhi z let 1637-1640 dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první tiskárnu a školu. V chrámě je pohřben učenec a politik Dimitrie Cantemir (1673-1723) a kníže Alexandru Ioan Cuza, otec moderního rumunského státu (1820-1873).
  • S ním sousedí veliká Metropolitní katedrála z let 1833-1886 podle návrhu vídeňských architektů J. a G. Freiwalda na místě dvou starších kostelů. Je zde uctívána sv. Paraskeva Srbská, jejíž tělo zde je uloženo.
  • V sousedství je stará katolická katedrála z let 1782-1789 a moderní kruhová katedrála P. Marie z roku 2005.
  • Výborně zachovaný klášterní komplex Golia z let 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží. Uvnitř stojí pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami.
  • V blízkosti je Velká synagoga z roku 1670 s kopulí, jedna ze dvou, které přežily válku i stavební úpravy komunistického režimu. Je bohužel ve velmi špatném stavu.
  • Klášterní komplex Cetatuia s kostelem sv. Petra a Pavla z let 1669-1672 na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní branou chrání rovněž výborně zachovaný kostelík se zajímavými freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je pět státních a řada soukromých univerzit, celkem se 75 000 studenty. Nejstarší je Univerzita Alexandru Ioan Cuza, dále Technická univerzita G. Asachi, lékařská univerzita Grigore T. Popa, Univerzita umění G. Enescu a Zemědělská univerzita I. Ionescu dela Brad. Na Náměstí M. Eminescu je centrální univerzitní knihovna.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Roku 1829 začaly v Jasech vycházet první rumunské noviny a pak řada literárních časopisů. Rumunské národní divadlo začalo hrát roku 1840, od 1896 ve vlastní budově, kde dnes vystupuje i rumunská národní opera. Vzniklo zde první divadlo v jiddiš (A. Goldfaden, J. Lateiner 1876).

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky) 
  2. Galerie vozidel městské dopravy v Iasi

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Jasy. Sv. 13, str. 101

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]