Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny
Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny (anglicky International Society for Krishna Consciousness – odtud zkratka ISKCON), často nazývaná Hare Krišna nebo Hare Kršna, je vaišnavské hnutí, které v roce 1966 založil v USA A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda. Hnutí bývá označováno jako jedno z tzv. nových náboženských hnutí; jeho kořeny jsou ve védské tradici. Veřejnosti je známo zejména díky průvodům v ulicích měst se zpěvem mahámantry a tancem.
[editovat] Vznik a historie
[editovat] Počátky
A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, často nazýván zkráceně Šríla Prabhupáda, se narodil v indické Kalkatě. Stal se stoupencem Gaudíjské Misie, skupiny pro obrodu gaudíja vaišnavismu v tradici Čaitanji Maháprabhua. Její vůdce Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura pověřil Prabhupádu úkolem šířit védskou moudrost v angličtině a přinést ji na Západ. Prabhupáda se dostal do USA až v roce 1965, kdy mu bylo 69 let. Připlul do New Yorku bez jakýchkoli finančních prostředků. V roce 1966 Prabhupáda založil ISKCON. První stoupenci hnutí pocházeli z řad hippies.
[editovat] Rozmach
Roku 1968 se 6 členů vydalo na misii do Velké Británie. Upozornili na sebe barevnými průvody po Oxford Street za zpěvu manter. Všiml si jich i George Harrison a v roce 1969 spolu nahráli mantru Haré Krišna. Píseň se stala hitem a přispěla ke zpopularizování hnutí. George Harrison hnutí dále finančně podporoval a zakoupil pro ně sídlo v Letchmore Heathu v Hertfordshiru. Bylo pojmenováno Bhaktivedanta Manor a dodnes zde sídlí vedení hnutí pro Spojené království. Slouží také jako chrám a vzdělávací středisko. Hnutí se rychle šířilo po Spojených státech, Evropě i dalších světadílech. Po celém světě pořádá přednášky o védské spiritualitě, výše zmíněné průvody, provozuje restaurace, farmy, školy, charity a další aktivity.
[editovat] Problémy v hnutí
Prabhupáda sestavil mezinárodní řídící komisi (Governing Body Commission, GBC), která mu pomáhala řídit ISKCON a která po jeho odchodu převzala zodpovědnost za řízení společnosti. Vzhledem k odklonu od pokynů zakladatele však začalo mít hnutí vážné problémy: "Abhay Charan De (1896-1977)[...] Po jeho smrti se skupina guruů z řad jeho amerických následovníků ujala moci, a každý z nich přijmul zodpovědnost za určitou geografickou oblast. Nejednotnost, soudní spory a skandály snížili počet členů pohybujících se v jádru hnutí pod 2 000 a utlumili počet nových zasvěcení."[1] Za deset roků, které uplynuly od Prabhupádovy smrti, odešlo nebo bylo vyloučeno šest z původních jedenácti guruů.[2]
Německý stoupenec hnutí Hansadúta začal shromažďovat střelné zbraně. V roce 1980 rozstřílel několik výloh obchodů s alkoholem. Na hnutí se rázem snesla vlna kritiky.
Džajatírtha, guru stanovený pro Anglii, začal v roce 1982 požívat LSD. Měl také sexuální styk se svými žačkami. Řídící komise ISKCONu ho za to kárala a Džajatírtha nakonec hnutí opustil a stal se guruem hnutí New Age. V roce 1987 mu jeden z jeho psychicky narušených žáků usekl hlavu sekáčkem. Toto jsou extrémní případy, se kterými se ISKCON musel potýkat a způsobily mu nemalé potíže.[3]
[editovat] Spor o nástupnictví
Tento článek zřejmě obsahuje výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.
Prosím pomozte Wikipedii tím, že přidáte reference. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Když se koncem osmdesátých let rozšířily jisté zprávy přečinech ISKCONských guruů, někteří členové ISKCONu začali zpochybňovat oprávněnost toho, že Prabhupáda jmenoval členy do role duchovního mistra. Počátkem devadesátých let se členové pokusili dokázat, že žádní noví guruové nejsou třeba; naopak, Prabhupádovi žáci by mohli zasvěcovat nováčky Prabhupádovým jménem jako jeho zástupci (sanskritské slovo ritvik znamená "výkonný kněz"). V rámci ritvikovské hereze existuje mnoho různých či rozporných frakcí.[4]
"Hnutí ritviků (ISKCON-IRM) vzniklo roku 1999 na konferenci v Malajsii jako volná asociace těch, kdo si přejí reformu své mateřské organizace Iskcon. Jak při své pražské přednášce potvrdil Kršnakant, ritvikové nechtějí vytvářet nové hnutí, ale reformovat ISKCON jako jedinou Prabhupádovu organizaci."[5] Podstatu sporu o systém zasvěcování v Iskconu popisuje kniha Poslední pokyn
Existují tři hlavní skupiny ritviků: Hare Krishna Society, ISKCON Revival [v originále původní název ‚Reform‘] Movement-IRM a neorganizovaní stoupenci ritvikismu, kteří se neztotožňují ani s HKS ani s IRM. Zatímco se zdá, že všichni ritvikové přijímají hlavní premisy v dokumentu "The Final Order", liší se v různých podrobnostech.[6]
Řídící Rada ISKCONu ritvikismus odmítla svou rezolucí 6.4.7.2 z roku 1999."[7]
O názorovém střetu mezi společností IRM a radou GBC napsal v roce 2006 knihu Prof dr. Rahul Peter dasThe Rival Positions in the IRM-GBC Controversy within ISKCON
[editovat] Dokument z 9. července 1977
Šríla Prabhupáda před svým fyzickým odchodem jmenoval jedenáct žáků v dokumentu z 9.7. 1977,[8] aby zasvěcovali jeho jménem. Tento pokyn byl rozeslán na nařízení Šríly Prabhupády všem vedoucím v hnutí - GBC a chrámovým prezidentům a uveden do praxe. Po fyzickém odchodu Šríly Prabhupády GBC rada tento systém ustanovený zakladatelem Iskconu zrušila na základě konverzace z 28. května (On je žák-vnuk, Když nařídím... Stane se žákem mého žáka) a od března 1978 mělo probíhat zasvěcování prostřednictvím guruů schválených 3/4 hlasů.[9]. Tento systém je neustále upravován a pozměňován.[10]
Ve skutečnosti si však 11 gurů, které Šríla Prabhupáda určil pro funkci ritviků, rozdělilo svět na své zóny až do roku 1987, kdy byl systém zonálních áčárjů odstraněn. Po roce 1987 začala rada GBC schvalovat volbou další guruy. Toto schválení má zaručit různé duchovní kvalifikace a standardy chování.[11] Tato praxe připomíná například dvojí podmínku k vykonávání určitých povolání - odbornou způsobilost a členství v odborné komoře.[12]
"GBC uznává, že toto těleso od roku 1977 učinilo změny ve způsobu provádění zasvěcení v ISKCONu, uvažuje o změnách v současnosti a může učinit změny v budoucnosti. GBC však trvá na tom, že tyto změny se týkají praktických přizpůsobení podle místa, času a objektu přijatých v rámci aplikace absolutního, neměnného principu. Ritvikismus je v rozporu s absolutním, neměnným principem. Proto se kategoricky liší od přípustných přizpůsobení v moci GBC. Navzdory svým přizpůsobením se GBC pevně držela a drží principu parampary a zůstává mu zavázána, neboť je to učení Šríly Prabhupády a jeho předchůdců, a je to nutnost ohledně zachování živé tradice. [Všechny části 301 jednomyslně schváleny.]"[13]
Jedna z výše uvedených společností, The ISKCON Revival Movement(IRM), zdarma po celém světě distribuuje časopis Zpět k Prabhupádovi. Postoj IRM je popsán v knize Poslední pokyn.[14]
Podle IRM je systém volených guruů v přímém rozporu s pokyny Šríly Prabhupády k zasvěcování v Iskconu i v rozporu s jeho učením: „Obyčejné hlasování nemůže nikdy právoplatně volit vaišnavského áčárju. Vaišnavský áčárja vyzařuje sám ze sebe a nepotřebuje žádný soudní posudek.“[15]
[editovat] Konverzace z 28. května 1977
Podstatný úryvek z rozhovoru Šríly Prabhupády se členy rady GBC:
Satsvarúpa (dása Gósvámí): Naše další otázka se potom týká zasvěcování v budoucnosti, konkrétně doby, kdy už tu s námi nebudete. Chceme vědět, jak bude první a druhé zasvěcení prováděno.
(Šríla) Prabhupáda: Ano. Doporučím některé z vás. Jakmile budeme hotovi. Doporučím některé z vás, aby jednali jako celebrující áčárja. [officiating acarya-áčárja plnící kněžský úřad, vykonávající obřady]
Tamála Kršna (Gósvámí): Říká se tomu ritvik áčárja?
(Šríla) Prabhupáda: Ritvik. Ano.
Satsvarúpa (dása Gósvámí): Jaký je tedy vztah té osoby, které dává zasvěcení, a té...
(Šríla) Prabhupáda: On je guru. On je guru.
Satsvarúpa (dása Gósvámí): A dělá to vaším jménem.
(Šríla) Prabhupáda: Ano. To je formalita. Protože v mé přítomnosti by se nikdo neměl stát guruem, takže mým jménem, na můj pokyn... Ámára agjája guru haná. Být opravdu guruem, ale na můj pokyn.
Satsvarúpa (dása Gósvámí): Takže mohou být také považováni za vaše žáky.
(Šríla) Prabhupáda: Ano. Jsou žáci. Proč považováni? Kdo?
Tamála Kršna (Gósvámí): Ne, ptá se, že tito ritvik-áčárjové jsou výkonní [officiating] áčárjové, dávají díkšu. Jejich... Lidé, kterým dávají díkšu, čí jsou žáci?
(Šríla) Prabhupáda: Jsou jeho žák.
Tamála Kršna (Gósvámí): Jsou jeho žák.
(Šríla) Prabhupáda: Kdo zasvěcuje. On je žák-vnuk [granddisciple].
Satsvarúpa (dása Gósvámí): Ano.
Tamála Kršna (Gósvámí): To je jasné.
Satsvarúpa (dása Gósvámí): Pak máme otázku týkají...
(Šríla) Prabhupáda: Když nařídím "Staň se guruem," stane se řádným guruem. To je vše. Stane se žákem mého žáka. Tak to je.
Na přímou otázku, jak bude probíhat zasvěcování po jeho fyzickém odchodu, odpovídá Šríla Prabhupád jasně, určí některé ze svých žáků, aby jednali jako ritvici. Volbu ritviků následně provedl.[16]
[editovat] Dopisy jednotlivcům
Podle védské tradice se po fyzickém odchodu (smrti) gurua se mohou stát jeho žáci guruy, pokud k tomu dostanou od gurua pokyn[17]. Tento koncept se nachází na mnoha místech v knihách Šríly Prabhupády a v dalších dokumentech, například v jeho dopise Tušta Kršnovi z Nového Dillí z 2. prosince 1975.[18]
[editovat] Iskcon Revival Movement-IRM
Společnost IRM tvrdí na základě slov Šríly Prabhupády, že společnost ISKCON musí následovat pokyny, které zakladatel pro společnost vydal[19] a zároveň dokládají svůj postoj kategorickými citáty z učení zakladatele ISKCONu, které potvrzují, že není možné stát se automaticky, svévolně zasvěcujícím guruem: „Člověk by měl přijmout zasvěcení od duchovního učitele přicházejícího v učitelské posloupnosti, který je autorizován svým předchozím duchovním učitelem. Tomu se říká díkšá-vidhána.“[20] "Šríla Prabhupád: Snažte se tomu porozumět. Nespěchejte. Guru se může stát guruem, když je mu to nařízeno jeho guruem. To je vše. Jinak se nikdo stát guruem nemůže."[21]
Společnost IRM souhlasí se slovy zakladatele Iskconu a podporuje znovuzavedení jeho pokynu k zasvěcování.[22]
[editovat] Argumenty odpůrců systému zasvěcování prostřednictvím ritviků
Automatický předpoklad, že žák má zasvěcovat své vlastní žáky, vyjádřil například Šrí Čaitanja v příběhu ze života Sarangadévy (Sarangy dáse Thákura).[23]
Podle IRM je citát z této knihy v rozporu s učením zakladatele Mezinárodní společnosti pro vědomí Kršny, například :„Člověk by měl přijmout zasvěcení od duchovního učitele přicházejícího v učitelské posloupnosti, který je autorizován svým předchozím duchovním učitelem. Tomu se říká díkšá-vidhána.“[24]Žák se tedy podle učení Bhaktivedanty Svámího může stát zasvěcujícím duchovním učitelem pouze pokud ho k tomu jeho duchovní učitel autorizuje. Tj. dá mu k tomu pokyn.
Výše uvedený citát je také v rozporu s kvalifikací potencionálních žáků, kterou Bhaktivedanta Svámí ve své organizaci vyžaduje.
„V našem Hnutí pro vědomí Kršny, je požadavek být připraven vzdát se čtyř pilířů hříšného života: zakázaného sexu, pojídání masa, požívání omamných látek a hazardování.A zvláště v západních zemích , nejprve pozorujeme zda potenciální žák je připraven následovat regulativní principy. Poté obdrží jméno Vaišnavského služebníka a je zasvěcen do zpívání Haré Kršna mantry, alespoň šestnácti kol denně.“[25]
[editovat] Zasvěcování prostřednictvím systému ritviků podle šástry
Nauku v rozporu s písmy nelze považovat za védskou.[26][27]
Současný ISKCON odmítá systém zasvěcování ritviky po fyzickém odchodu gurua. Podle GBC rezoluce 6.4.7.2 z roku 1999 je v rozporu s pokyny písem a tradicí.[7]
Několik příkladů z védských písem:
Hari bhakti vilása, gaudíja vaišnavské písmo, které Sanátana Gósvámí sepsal na výslovný pokyn Čaitanji Maháprabhua,[28] ve spolupráci s Gópálou Bhattou Gósvámím, ve dvou pasážích vyžaduje, aby spolu guru a budoucí žák žili jeden rok a vzájemně se tak poznali:
První pasáž (HBV 1.73-76):[29]
tayoḥ parīkṣā cānyo'nyam ekābdaṁ saha-vāsataḥ |
vyavahāra-svabhāvānubhavenaivābhijāyate || HBV 1.73
"They should undergo a mutual examination for the duration of a year, living together, to experience and understand each others' behavior and nature." (překlad: Měli by podstoupit vzájemné zkoumání po dobu jednoho roku, žít spolu, aby zažili a pochopili vzájemné chování a povahu.)
tayor vatsara-vāsena jñātānyonya-svabhāvayoḥ |
gurutā śiṣyatā ceti nānyathaiveti niścayaḥ || HBV 1.74
"They should live a year together to get to know each others' natures, certainly this applies to both the guru and the disciple – indeed without this, there is no certainty." (překlad: Měli by žít jeden rok spolu aby poznali své povahy, toto se jistě týká jak gurua tak žáka - vskutku bez tohoto neexistuje žádná jistota.)
nāsaṁvatsara-vāsine deyāt || HBV 1.75
"It (diksa) is not to be given without a year's living together." (překlad: Ta (díkšá) nemá být dána bez ročního společného života.)
sad-guruḥ svāśritaṁ śiṣyaṁ varṣam ekaṁ parīkṣayet || HBV 1.76
"A sat-guru should test a disciple, who has sought shelter of him, for the duration of one year." (překlad: Sat guru by měl žáka, který u něho vyhledal útočiště, zkoušet po dobu jednoho roku.)
Druhou pasáž (HBV 2.187-242) shrnuje Måns Broo: 'Gópála Bhatta Gósvámin dále podává popis dalšího druhu zasvěcení, které nazývá puránské zasvěcení. Uvádí dlouhou citaci z Varáha Purány (98.7-55), kde hovoří Šiva s Párvatí o zasvěcení. Guru by měl nejprve žáka jeden rok pozorovat, aby viděl, jestli je nebo není vhodný pro zasvěcení. Po uplynutí roku by měl žák požádat gurua o zasvěcení.[30]
Podle Mundaka Upanišady má žák přijít za guruem s palivovým dřívím v ruce (samit panih).[31] To vyžadovalo fyzický kontakt bez prostředníků, žádní nejsou uvedeni.
Na základě těchto překladů písem může být namítnuto, že Šríla Prabhupáda dosáhl svého kazatelského úspěchu pouze za cenu porušení principu šástry. Tento argument obvykle předkládají ostatní Gaudiya Vaišnavské skupiny v Indii.[32]
Šríla Prabhupád uváděl ve svých knihách také tradiční vesnický život gurua a žáka, kdy také po zasvěcení bývá zvykem, že žák žije jistou dobu se svým guruem.[33]
Praxe zavedená zakladatelem Iskconu však potvrzuje, že vedení v citátu tohoto překladu Hari Bhakti Vilásy nemusí znamenat společný život na základě dokumentu z 9.7. 1977. Ve svých knihách a konverzacích Šríla Prabhupáda také uvádí tradiční, vesnický védský systém, kdy žák žije s guruem a slouží mu jako obyčejný sluha, což zahrnuje takové služby jako jsou například čištění bot a masáž.[34] [35] [36] [37] [38]
Stoupenci Prabhupádova systému zasvěcování prostřednictvím ritviků argumentují praxí, kterou zavedl A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda v ISKCONu, kdy guru může za tímto účelem jednat prostřednictvím svých zástupců bez potřeby fyzického kontaktu gurua a žáka.[39]
Rada GBC tedy nyní posuzuje tuto pasáž nejprve pozorujeme zda potenciální žák je připraven následovat regulativní principy a z výše uvedené citace předpokládá komunikaci mezi guruem a jeho zástupcem, který může gurua informovat o kvalifikaci žáka. Tuto pravomoc však Šríla Prabhupáda předal svým zástupcům ritvikům, kteří dostávali doporučení od chrámových prezidentů a na základě tohoto doporučení rozhodovali, zda je kandidát kvalifikován pro zasvěcení, tudíž přímá komunikace mezi guruem a jeho zástupcem není vždy nutná.[40] Podle Hari bhakti vilásy 1.74 však musí být splněna podmínka vzájemného poznání: budoucí žák se musí přesvědčit o kvalifikaci gurua poznáním jeho chování a povahy. Žáci v ISKCONu se do fyzického odchodu zakladatele roku 1977, přesvědčovali o kvalifikaci gurua prostřednictvím jeho knih. Jeho knihy a pokyny jsou k dispozici i nyní. Tudíž systém zavedený zakladatelem Iskconu je v přímém rozporu s tvrzením citátu tohoto překladu Hari bhakti vilásy 1.74., který je uveden v tomto článku.
Citace Čaitanja čaritámrty pokračuje a plně potvrzuje Hari bhakti vilásu, jen s modifikací jednoho roku na půlrok až rok.[41]
Pasáž žák musí klást dotazy k pochopení transcendentálních témat chápe současná rada GBC tak, že to předpokládá oboustranný komunikační kanál mezi guruem a žákem. Bhágavatam to upřesňuje slovy přijít k duchovnímu mistrovi. Všechny tyto podmínky přijít k duchovnímu mistrovi, žák musí klást dotazy k pochopení transcendentálních témat... byly splněny bez potřeby fyzického kontaktu Šríly Prabhupády a zasvěcovaného žáka.[42]
Za jeho fyzické přítomnosti s ním žáci komunikovali prostřednictvím dopisů (dochovalo se několik tisíc osobních dopisů Šríly Prabhupády žákům) a během osobních setkání. Nemohli tak však činit vždy všichni jeho žáci vzhledem k jejich množství, času který Bhaktivedanta swami věnoval psaní knih a také díky systému, který Bhaktivedanta swami zavedl v souvislosti se zasvěcováním svých žáků, a na jehož dodržování Bhaktivedanta swami trval. Následující přepis rozhovoru z tuto historickou situaci pěkně popisuje:
"Tamála Kršna Maharája: Šrilo Prabhupádo, dostáváme spousty dopisů. Jsou zde lidé,kteří chtějí být zasvěceni. Ale od té doby, kdy jste onemocněl, jsme je požádali čekat. Šríla Prabhupád: Zkušenější sanyásíni v dané oblasti to mohou provést. Tamála Kršna Maharája: To je to, co děláme. Mám na mysli, formálně jsme...oblastní GBC sanyásíni, zpívali na jejich růžencích a oni pak psali Vaší Božské Milosti. A vy jste dával duchovní jména. Takže měli bychom pokračovat v tomto postupu nebo bychom,já myslím,je řečeno, že duchovní mistr na sebe bere...bere na sebe...musí očistit svého žáka...takže my nechceme, abyste musel hm...vaše zdraví není příliš dobré, takže byste neměl...proto jsme požádali každého, aby čekal.Já chci jen vědět, jestli máme i nadále čekat. Šríla Prabhupád: Ne. Zkušenější sanyásíni."[43]
Ve společnosti ISKCON nikdy roční společný život gurua se žákem nefungoval[44] a většinou není uplatňován, neboť většina guruů cestuje po světě. Proto je tvrzení o nezbytnosti ročního společného života gurua a žáka v rozporu s praxí, která je v ISKCONu zavedena.
[editovat] Zasvěcování prostřednictvím systému ritviků podle gurua a sádhua
Ve védských tradicích smrt gurua vylučuje možnost být jím zasvěcen.[45] [46]
Díkšá ve snu (bez fyzické přítomnosti gurua) nestačí, třebaže je považována za příznivou.[47]
Je třeba neustálého vedení guruem, pouhé následování věčně osvobozených čistých oddaných nestačí.[48].
Toto vedení (sanskrt: vání) probíhá podle Bhaktivedanty swamiho, který byl zasvěcen bez zprostředkování ritvikem, na duchovní úrovni, která nevyžaduje fyzickou přítomnost gurua: "Já tě budu dál osobně vést, fyzicky přítomný nebo nepřítomný, tak jako já dostávám vedení od mého Guru Maharaji."[49]
Mentální spekulací, suchými argumenty a nezávislým čtením knih nelze udělat pokrok v duchovním životě. Je třeba přijít za duchovním mistrem.[50]Toto přijití za duchovním mistrem funguje v systému, který Bhaktivedanta swami zavedl v Iskconu, tímto způsobem: „ Takže na začátku studenti v našem Hnutí pro vědomí Kršny souhlasí s životem s oddanými, a postupně, když zanechají čtyř zakázaných činností – nedovoleného pohlavního styku, hazardu, pojídání masa a požívání omamných látek – udělají pokrok v činnostech duchovního života. Když je někdo připraven pravidelně následovat tyto principy, obdrží první zasvěcení( hari – náma ), a pravidelně zpívá nejméně šestnáct kol každý den.[51]
[editovat] Zasvěcování prostřednictvím systému ritviků: historické precedenty
Je znám precedens v kartabhádža apasampradáji, heretické[52] odnoži gaudíja vaišnavismu.[53]
[editovat] Selhávání duchovních autorit
Skutečně objektivním problémem ISKCONu je ovšem stálé selhávání duchovních autorit v hnutí. Selhávání autorit má o to nepříznivější dopad, že řadoví oddaní jsou vedeni k tomu, aby jim svěřovali moc nad všemi oblastmi svého života.[54]
Tento problém bere ISKCON vážně a je v něm předmětem kritiky.[55] Nezastává však názor, že by řešením bylo přijetí Šríly Prabhupády jako díkšá gurua pro budoucí generace členů ISKCONu.[7]
[editovat] Znovunastolení jednoty
ISKCON tvrdí, že se poučil ze svých chyb. V dnešní době má hnutí několik desítek guruů, kteří již jsou prý schopni dostát svým závazkům. A v roce 1987 byl zrušen tzv. zónový systém, který ustavoval guruy pro určité území. Každý žák si tedy mohl vybrat kteréhokoliv gurua z celého světa.
Nyní je také jedním ze starších členů ISKCONu poradce pro vedení řízení, který pomáhá vedení s technikami řízení.[56]
[editovat] Věrouka
Hlavním pramenem ke studiu je Bhagavadgíta v překladu samotného Prabhupády doplněném o jeho komentáře vycházející z komentářů předchozích guruů.[57] [58] Dalšími stěžejními prameny jsou Bhágavata Purána (Šrímad Bhágavatam), Čaitanja čaritámrta, hlavní životopis Čaitanji Maháprabhua, a díla Čaitanjových žáků, zvláště Rúpy Gosvámího. Veškeré Prabhupádovy spisy se v hnutí těší velké vážnosti.
[editovat] Krišna
Krišna je Nejvyšší Pán, Nejvyšší božstvo, osobní Bůh a je všemocný, vševědoucí a věčný. Podle učení gaudíjského vaišnavismu je zdrojem, nikoliv jen avatárem, Višnua. Každý jedinec, každá duše je individualitou, o kterou Krišna pečuje.
[editovat] Karma a reinkarnace
Členové Mezinárodního hnutí pro vědomí Krišny vyznávají tradiční vaišnavský názor, že duše, která se nachází v našem hmotném světě, se bude tak dlouho převtělovat, dokud nedovede svůj život k dokonalosti v podobě znovunavázání láskyplného vztahu s Bohem. Karma určuje, jaké bude příští zrození každého jedince.
[editovat] Mahámantra Hare Krišna
Největší vážnosti se těší mahámantra Hare Krišna. Jejím nasloucháním a zpěvem se živé bytosti očišťují a přibližují k Bohu.
Text mahámantry:
- Haré Krišna Haré Krišna
- Krišna Krišna Haré Haré
- Haré Ráma Haré Ráma
- Ráma Ráma Haré Haré
Hare označuje Krišnovu šakti (Rádhu), a Ráma a Krišna jsou jména Boha.
[editovat] Praktiky členů
Všichni členové se věnují bhakti-józe. Nejdůležitější je zpěv Haré Krišna mahámantry a studium védských textů jako je Bhagavadgíta.
[editovat] Vnější znaky člena
Nový člen stráví nějakou dobu jako novic ('bhakta'). Poté si vybere gurua a dostane od něho nové jméno. Muži si oholí hlavu a vzadu na hlavě si nechají krátký cop, šikhu. Členové si označují čelo a dalších jedenáct míst na těle jílem, např. z Gangy. Toto znamení se nazývá tilaka a označuje tělo jako chrám, kde sídlí Krišna. Mužští členové nosí tradiční oděv zvaný dhótí. Svobodní muži nosí šafránové a ženatí a novici bílé. Ženy nosí barevná sárí, vdovy bílá. Vdané ženy si dělají mezi obočím červenou tečku, která značí, že jsou vdané.
[editovat] Zákazy
Každý člen je povinen vzdát se masa, ryb, vajec, čaje, kávy, tabáku, alkoholu a ostatních drog. Sex je povolen pouze manželům a za účelem plození dětí (tím jsou také zakázány homosexuální praktiky). Členové jsou povinni dodržovat čtyři základní příkazy, které se dále rozvíjejí. Jsou to:
- Nejíst maso, ryby a vejce
- Nepožívat žádné omamné látky (sem patří zákaz pití kávy a čaje)
- Zdrženlivé sexuální chování
- Zákaz hazardních her
První věc, kterou členové mají každý den za úkol, je tzv. džapa. Jedná se o recitování mantry Haré Krišna na růženci (zvaném džapa-málá), kterou jsou povinni odříkat 1728 krát. (Růženec má sto osm korálků, které šestnáctkrát odpočítají.) ( Nejdůležitější při zpívání je upřímnost ) Nikoliv strojové zpívání
[editovat] Harinám-sankírtan
Důležitou součástí života členů je tanec a zpěv svatých jmen Boha. Veřejnosti jsou známí zejména díky nim. Při harinám-sankírtanu členové s hudebními nástroji (kartály, mridanga, apod.) chodí po ulicích a vzdávají chválu Nejvyššímu Pánu tancem a zpěvem mahámantry.
[editovat] Odkazy
[editovat] Citace a odkazy
- ↑ Náboženský slovník Harper Collins
- ↑ BARRETT, David V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Praha : Ivo Železný, 1998. S. 168.
- ↑ BARRETT, David V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Praha : Ivo Železný, 1998. S. 166.
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/ISKCON_Guru_System#The_rtivik_heresy stav ke dni 2.9.2010
- ↑ Ritvikové také v Praze Dingir 3/2006 str.103
- ↑ http://www.harekrsna.com/philosophy/vada/schools.htm
- ↑ a b c http://www.vnn.org/world/WD9903/WD31-3455.html
- ↑ Dokument z 9.7. 1977 str.104-105 http://www.iskconirm.com/docs/pdf/TFOCzech.pdf
- ↑ The GBC will consider each year at Gour Poornima the appointment of new Spiritual Masters to be approved by a 3/4 vote. However, for 1978, no new Spiritual Masters shall be appointed other than the 11 selected by Srila Prabhupada. GBC rezoluce č.16, 19.března, 1978
- ↑ GBC rezoluce č.303 čl.4, 31.března, 1999
- ↑ Gurus And Initiation In ISKCON. GBC 1995, úvod
- ↑ Členství v odborné komoře a profesní diplom jsou v Německu povinné pro: 127 vyjmenovaných řemesel v zákoně o řemeslech (např. malíř, tesař). http://www.arr-nisa.cz/iware_cz/?D=33
- ↑ 4) The GBC acknowledges that this Body has since 1977 made changes in the manner in which initiations are carried out in ISKCON, is contemplating changes at present, and may well make changes in the future. However, the GBC Body maintains that these changes concern practical adjustments according to time, place, and object undertaken in the application of absolute, unchanging principle. Ritvikism contravenes absolute, unchanging principle. Hence it is categorically different from the permissible adjustments within the power of the GBC Body. In spite of its adjustments, the GBC Body has held steadily to the principle of parampara and remains committed to it, for it is the teaching of Srila Prabhupada and his predecessors, and it is a necessity in the matter of sustaining a living tradition. [All sections of 301 passed unanimously.] http://www.vnn.org/world/WD9903/WD31-3455.html
- ↑ Poslední pokyn Kršnakant desai předmluva str.vii a zadní strana obálky.
- ↑ (Č.č. Madhya, 1.220, výklad)
- ↑ dokument z 9.7.1977 zde str.104 http://www.iskconirm.com/docs/pdf/TFOCzech.pdf
- ↑ Š.B. 4.8.54, výklad
- ↑ "Keep trained up very rigidly and then you are bona fide Guru, and you can accept disciples on the same principle. But as a matter of etiquette it is the custom that during the lifetime of your Spiritual master you bring the prospective disciples to him, and in his absence or disappearance you can accept disciples without any limitation. This is the law of disciplic succession. I want to see my disciples become bona fide Spiritual Master and spread Krishna consciousness very widely, that will make me and Krishna very happy." (překlad: "Neochvějně se cvičte a pak budete pravý guru a budete moci přijímat žáky podle stejné zásady. Z hlediska etikety je zvykem, že za života vašeho duchovního mistra přivádíte kandidáty na žáky k němu a za jeho nepřítomnosti či po odchodu můžete přijímat žáky bez jakéhokoliv omezení. To je zákon učednické posloupnosti. Chci vidět, jak se moji žáci stávají pravými duchovními mistry a široce káží vědomí Kršny. To učiní mě a Kršnu velmi šťastnými.")
- ↑ Kršnakant Poslední pokyn str.1-6
- ↑ Šrímad Bhágavatam 4.8.54, výklad. Bhaktivedanta Book Trust, Praha 1995
- ↑ Šríla Prabhupáda, přednáška z Bg., 28/10/75
- ↑ V dopise není žádná zmínka, že by systém měl přestat být prováděn s odchodem Šríly Prabhupády a taktéž se zde neuvádí, že by tento systém měl fungovat jen po dobu jeho přítomnosti. Navíc argument, že platnost celého ritvik systému „závisí“ jen na jediném slovu- „nadále“ je také neudržitelný, protože dokonce i když toto slovo z dopisu vyjmeme, jeho obsah zůstane nezměněn. Stále nám zůstává systém, ustanovený Šrílou Prabhupádou čtyři měsíce před jeho odchodem, bez jakéhokoliv dalšího pokynu k jeho ukončení. Bez takovéhoto opačného pokynu musíme na tento dopis nahlížet jako na poslední pokyn Šríly Prabhupády týkající se zasvěcení a měl by být proto následován." Poslední pokyn str. 3-4 Kršnakant desai
- ↑ "On one occasion, after reprimanding Devananda Pandita, Lord Gauranga was on His way home, accompanied by Srivasa Pandita, when he came across Sarangadeva. Lord Gauranga asked Sarangadeva why had never initiated any disciples. Sarangadeva replied that he had not found any suitable person. Lord Gauranga blessed him saying, 'Whoever you shall choose as a disciple will be most suitable'.“ (překlad: „Při jedné příležitosti, po pokárání Dévánandy Pandita, byl Pán Gauránga na cestě domů v doprovodu Šríváse Thákura, když tu potkal Sarangadévu. Pán Gauránga se zeptal Sarangadévy, proč nikdy nezasvětil žádné žáky. Sarangadéva odpověděl, že nenašel žádnou vhodnou osobu. Pán Gauránga mu požehnal slovy: 'Kohokoliv si vybereš za žáka, bude nanejvýš vhodný'.") - heslo Sarangadéva v kompilaci životopisů gaudíja vaišnavů ze zdrojů: Gaudíja Vaišnava Abhidhána (Haridása dása, Haribol Kutir, Navadvípa, 1957), Čaitanja-čaritera Upadana (Biman Bihárí Madžumdar) a Gaura-parišada-čaritávalí (Bhakti Vidhána Mahájógí Svámí).
- ↑ (Š.B. 4.8.54, výklad)
- ↑ Šrí Čaitania-čaritámrita , Madhya-lila 24:330
- ↑ Rúpa Gósvámí. Bhakti-rasámrita-sindhu 1.2.101
- ↑ Bhagavad gíta 16.23
- ↑ Šrí Čaitanja čaritámrta, Madhja-lílá 23.104. Bhaktivedanta Book Trust, Praha 2009
- ↑ překlad Mádhavánanda dás http://web.archive.org/web/20080116121217/http://wiki.gaudiyakutir.com/Pariksa_-_Mutual_testing#Examination_in_Hari-bhakti-vilasa)
- ↑ Måns Broo: As Good as God. The Guru in Gaudiya Vaisnavism. Åbo: Åbo Akademis Förlag 2003. ISBN 83-85527-56-7. str. 154 http://books.google.com/books?id=WZTXAAAAMAAJ
- ↑ tad-vijnanartham sa gurum eva abhigacchet samit panih srotriyam brahma nistham, Mundaka Upanisad 1.2.12
- ↑ Poslední pokyn Kršnakant 1996 str.50
- ↑ "Bývá zvykem, že po zasvěcení do mantry gájatrí žije žák jistou dobu mimo domov pod dohledem áčárji, aby se zdokonalil v duchovním životě. Během tohoto období musí pracovat pod vedením duchovního učitele jako obyčejný sluha." Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, díl 1, kapitola 45 - Krišna zachraňuje syna svého učitele. Bhaktivedanta Book Trust, Praha 2004
- ↑ Narada Muni said: A student should practice completely controlling his senses. He should be submissive and should have an attitude of firm friendship for the spiritual master. With a great vow, the brahmacari should live at the guru-kula, only for the benefit of the guru. (překlad: Nárada Muni řekl: Student se má cvičit v úplném ovládání smyslů. Měl by být poslušný a k duchovnímu učiteli mít přátelský vztah. Takový brahmačárí, vázaný velkým slibem, má žít v gurukule a jednat pouze ve prospěch gurua.) Šrímad Bhágavatam 7.12.1, Bhaktivedanta Book Trust, Praha 2000
- ↑ In India there is a sudra class. They are..., generally they are servant class. That is called nicavat. So servant class... A brahmacari living at the care of spiritual master, he is advised that "You shall carry out the orders of your spiritual master nicavat, just like the sudra class." Because a person coming to spiritual master, they are coming from brahmana family or kshatriya family or high caste family. But he may say, "Oh, I am coming from a brahmana family, and my spiritual master is ordering to brush his shoes? Oh, how can I do?" Therefore it is advised, nicavat. (překlad: V Indii je třída šúdrů. Jsou... , obvykle jsou to služebníci. Tomu se říká níčavat. Tedy třída služebníků. Brahmačárímu žijícímu v péči duchovního mistra je řečeno "Budeš plnit pokyny svého duchovního mistra níčavat, jako třída šúdrů." Protože osoba přicházející za duchovním mistrem, přicházejí z bráhmanské nebo kšatrijské rodiny nebo rodiny z vysoké kasty. Ale může si říci: "Ó, pocházím bráhmanské rodiny a můj duchovní mistr mi nařizuje čistit mu boty? Ó, jak to mohu dělat? Proto se doporučuje, níčavat.") přednáška Šrímad Bhágavatam 1.1.2, Londýn, 16.8. 1971
- ↑ Therefore Krishna said that tad viddhi pranipatena [Bg. 4.34]. Pranipatena means fully surrendering. If you have still doubts to surrender, then don't waste time. Don't waste time. That is not the way. Tad viddhi pranipatena pariprasnena sevaya. Guru has to be given service, that nicavat. That nicavat. Nicavat means menial servant. Whatever guru says... Guru says, "Just brush my shoes." "Yes, sir." You cannot think, "Oh, I am coming from such a respectable person, I am so much learned, and my guru is asking me to 'Brush my shoe'? No, I am not doing it." No, then you are not disciple. Nicavat. (překlad: Proto Kršna řekl tad viddhi pranipáténa [Bg. 4.34]. Pranipáténa znamená plně se odevzdat. Pokud stále pochybujete o odevzdání se, pak neztrácejte čas. Neztrácejte čas. To není ta cesta. Tad viddhi pranipáténa pariprašnena sévajá. Guruovi se musí sloužit. To níčavat. Níčavat. Níčavat znamená obyčejný sluha. Cokoliv guru řekne... Guru říká "Vyčisti mi boty." "Ano, pane." Nemůžete si myslet: "Ó, pocházím z tak úctyhodné osoby, jsem tak učený, a můj guru mě žádá 'Vyčisti mi boty'? Ne, to neudělám." Ne, pak nejste žák. Níčavat. přednáška Šrímad Bhágavatam 6.1.22, Honolulu, 22.5. 1976
- ↑ They cannot understand what is Krsna. Therefore because people misunderstood Him, Krsna came as a devotee to teach how to surrender to Krsna perfectly. Krsna came. Just like sometimes my servant gives me massage. (překlad: Nemohou porozumět, kdo je Kršna. Protože Mu lidé nerozumějí, Kršna přišel jako oddaný, aby učil jak se Kršnovi dokonale odevzdat. Kršna přišel. Tak jako mi můj služebník někdy dává masáž.) přednáška Šrímad Bhágavatam, Májápur, 16.6. 1973)
- ↑ Prabhupada: One should go to guru to serve him as menial servant. That is acceptance of guru. That is required. Nicavat. Nica, nica means menial. Just like menial servant, he does everything. Similarly, to live with guru means to serve him as a menial servant. That is Vedic injunction. Nicavat. (překlad: Je třeba jít za guruem sloužit mu jako obyčejný sluha. To je přijetí gurua. To je třeba. Níčavat. Níča, níča znamená obyčejný. Přesně jako obyčejný sluha, dělá vše. Podobně žít s guruem znamená mu sloužit jako obyčejný sluha. To je védský pokyn. Níčavat.) konverzace 22.8. 1976, Hyderabad
- ↑ „V našem Hnutí pro vědomí Kršny je požadavek být připraven vzdát se čtyř pilířů hříšného života: zakázaného sexu, pojídání masa, požívání omamných látek a hazardování.A zvláště v západních zemích , nejprve pozorujeme zda potenciální žák je připraven následovat regulativní principy. Poté obdrží jméno Vaišnavského služebníka a je zasvěcen do zpívání Haré Kršna mantry, alespoň šestnácti kol denně. Takto žák pokračuje v oddané službě pod vedením duchovního mistra nebo jeho představitele po nejméně šest měsíců až rok. Kdy je doporučen pro druhé zasvěcení, při kterém obdrží posvátnou šňůru a žák je nyní přijímán jako pravý bráhmana.“ Šrí Čaitanja-čaritámrita, Madhja-lílá 24.330, výklad. Bhaktivedanta Book Trust, Praha 2009
- ↑ pokyn z 9.7.1977 - "Po zvážení tohoto doporučení, tito reprezentanti mohou přijmout oddaného jako zasvěceného žáka Šríly Prabhupády..."
- ↑ „Co se týče vzájemného zkoušení mezi duchovním mistrem a žákem, Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura vysvětluje, že pravý žák musí klást dotazy k pochopení transcendentálních témat. Ve Šrímad-Bhágavatamu (11.3.21) se uvádí: tasmād guruṁ prapadyeta jijñāsuḥ śreya uttamam
„Ten, kdo má otázky týkající se pochopení nejvyššího cíle a prospěchu v životě, musí přijít k duchovnímu mistrovi a odevzdat se mu.“ Vážný žák musí být při výběru pravého duchovního mistra ostražitý. Musí si být jist, že mu duchovní mistr může předat veškeré transcendentální nezbytnosti. Duchovní mistr zase musí sledovat, jak se žák dotazuje a jak dychtí po pochopení transcendentálních témat. Duchovní mistr by měl žákovu zvídavost zkoumat nejméně šest měsíců nebo jeden rok.“ Šrí Čaitanja-čaritámrita, Madhja-lílá 24.330, výklad. Bhaktivedanta Book Trust, Praha 2009 - ↑ Viz. pokyn z 9.7. 1977 ohledně přistoupení ke guruovi
- ↑ rozhovor 7.6.1977 Vrndavan
- ↑ Dokument z 9.7.1977
- ↑ However, Ramanuja was insistent. ‘You know that death makes no distinction between the timely and the untimely," he said. "Do you not recall with what high expectations I went with you to meet Sri Yamunacarya? Providence cheated me then, so why should I trust him now by allowing any delay? Please give me shelter at your lotus feet right at this very moment." Mahapurna was pleased by Ramanuja's words, and there on the banks of the lake in the shade of a flowering bakula tree he lit a sacrificial fire. In that fire he placed two metal discs, one bearing the sign of Lord Visnu’s cakra and the other that of His conch. When the two discs were hot, Mahapurna pressed them onto Ramanuja's right and left arms, thus marking them with the signs of Lord Visnu. Finally, meditating on the lotus feet of Yamunacarya, Mahapurna whispered the Vaisnava mantra into Ramanuja's ear. When the initiation was thus completed, Ramanuja returned to Kancipuram, accompanied by his guru and his guru’s wife. Naimisaranya dasa. The Life of Ramanujacarya, ch. 3. Vaisnava Educational Alternative, 1989. ASIN B000W8LXV0
- ↑ 175. Ramakrsna dasa Babaji Maharaja (previously named Rampratap) "During Rampratap's stay in the cave, Balwant Rao, the elder bother of Madhava Rao, the King of Gwalior, once came and expressed his loyalty to him. It was arranged that Balwant would take spiritual initiation from Krsnacaitanya dasa. But when Krsna caitanya suddenly died, Balwant was initiated by Kesavdeva of Gopinathabag." Haridása Dása, Haribol kutir, Navadvípa. Gaudíja Vaišnava Džívaní
- ↑ "One day Sri Madhavendra Puripada appeared to mother Sri Sita in a dream and told her with sweet words 'Listen, O Sita devi! My name is Madhavendra. Sri Advaita Candra took mantra from me. I will now give you the same siddha mantra that I have given to your husband and that attracts Krsna. Krsna does not eat grains offered to Him by an uninitiated person, and it is a great offence to act in a wayward manner.' "Sita-devi said: 'I am very fortunate that I met you. Please purify my heart and body with mantra initiation.' Then Madhavendra Puripada gave Krsna-mantra initiation to Sita, after which he vanished. "When Mother Sita awoke, she said: 'How amazing! Madhavendra Puripada gave me mantra diksa in a visionary dream!' Sita devi told everything to Advaita Acarya, who said: 'You are very fortunate. All your bonds have been severed.' "Still, despite Sita's vision, He gave her initiation again, according to the rules, on an auspicious moment." (The Glories of Advaita Acharya, překlad Advaita dása. Rasbiharilal and Sons, Loi Bazaar, Vrindavan. http://nitaaiveda.com/All_Scriptures_By_Acharyas/Ishana_Nagara/Glories_of_Advaita_Acharya/ADVAITA_PRABHU'S_MARRIAGE.htm
- ↑ "Unless this fact is born in mind, the conditioned soul may be tempted to undervalue the constant guidance of the guru on the hypocritical plea of following in the footsteps of the eternally free pure devotees. Those, therefore, who suppose that deliverance from the bondage of this world should be practicable without the constant guidance of the spiritual preceptor, confound the conditioned state with the free." Bhaktisiddhanta Saraswati Goswami Maharaja: Associates of Sri Caitanya. http://bvml.org/SBSST/aosc.html
- ↑ (ŠP konverzace, Vrindavan, 14/7/77)
- ↑ The Lord is the original spiritual master, and a person in the disciplic succession can convey the message of the Lord as it is to his disciple. No one can be spiritually realized by manufacturing his own process, as is the fashion of the foolish pretenders. The BhAgavatam (6.3.19) says, dharmaM tu sAkSAd bhagavat-praNItam: the path of religion is directly enunciated by the Lord. Therefore, mental speculation or dry arguments cannot help lead one to the right path. Nor by independent study of books of knowledge can one progress in spiritual life. One has to approach a bona fide spiritual master to receive the knowledge. Bhagavad gítá 4.34, význam.
- ↑ / Šrí Čaitania-čaritámrita , Adi-lila 17:265, výklad, A.C.Bhaktivedanta Swami Prabhupada /
- ↑ http://vaniquotes.org/wiki/Apasampradayas
- ↑ "In Bangladesh, a new version of the Kartabhaja sect was founded some years back by one Anukul Chandra. He is now dead, but latter-day devotees can be directly initiated by him through preachers known as ritviks. New initiates must agree to follow the principles - be vegetarian once a week and worship no deity other than Anukul Chandra's picture." Suhotra Swami. Apasampradayas. http://www.suhotraswami.net/library/Apasampradayas.pdf
- ↑ Zdeněk Vojtíšek, Encyklopedie náboženských směrů v České republice - Náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Portál 23.3.2004
- ↑ "fakt: Iskconští guruové se zmocnili finančních prostředků a jiných Iskconských zdrojů, které zneužili pro svůj osobní propěch, k získání prestiže a smyslového požitku. Iskconští guruové měli nedovolený pohlavní styk jak s ženami tak s muži a pravděpodobně i s dětmi." V čem mají ritvikové pravdu, Jayadvaita Swami, 1996
- ↑ BARRETT, David V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Praha : Ivo Železný, 1998. S. 169.
- ↑ http://www.harekrsna.cz/cvs/2007/bhagavad_gita_takova_jaka_je
- ↑ http://harekrsna.cz/cvs/menu/filozofie/zakladatel_iskconu/knihy
[editovat] Zdroje
- BARRETT, David V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Praha : Ivo Železný, 1998.
- GOSWAMI, Satsvarúpa dása. Prabhupáda: život čistého oddaného. Praha : Bhaktivedanta Book Trust, 1991.
- HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava : CAD PRESS, 1998.
