IBM

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

IBM (International Business Machines) je americká mezinárodní technologická společnost s hlavním sídlem v Armonku, New York, Spojené státy americké. Společnost dnes operuje ve více než 170 zemích světa. Korporace se původem rozvinula ze společnosti CTR = Computing – Tabulating – Recording a až v roce 1924 byla přejmenována na IBM.

IBM
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formacorporation
Datum založení16. června 1911
PředchůdciDehomag
Computing Tabulating Recording Company
ZakladateléCharles Ranlett Flint
Thomas J. Watson
Adresa sídlaOrchard Road 1, Armonk, 105 04, USA
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéArvind Krishna
Charakteristika firmy
Oblast činnostisoftwarový průmysl, hardware, Řízení IT služeb, information technology consulting a informační technologie
Produktysoftware, serverovna, unit record equipment, direct-access storage device a hardware
Tržní kapitalizace125,1 mld. $ (2021)[1]
120 mld. $ (2021)[2]
Obrat60,5 mld. $ (2022)[3]
57,4 mld. $ (2021)[4]
Provozní zisk1,2 mld. $ (2022)[3]
4,8 mld. $ (2021)[5]
Výsledek hospodaření1,6 mld. $ (2022)[3]
5,7 mld. $ (2021)[5]
Celková aktiva156 mld. $ (2020)[6]
123,4 mld. $ (2018)[7]
Zaměstnanci352 600 (2019)[8]
MajiteléBerkshire Hathaway (8,4 %)
Vanguard Group (6,0 %)
State Street Corporation (5,1 %)
Dceřiné společnostiSoftLayer (100 %)
IBM India (100 %)
Internet Security Systems
Lotus Software
Rational Software
IBM Denmark (100 %)
IBM France (100 %)
Companhia IBM Portuguesa (100 %)
IBM Nederland (100 %)
IBM Deutschland (100 %)
… více na Wikidatech
OceněníNárodní medaile za technologii a inovace (2000)
Národní medaile za technologii a inovace (2004)
Národní medaile za technologii a inovace (2009)
Silver Anvil Award (2010)
Silver Anvil Award (2012)
… více na Wikidatech
Identifikátory
Oficiální webwww.ibm.com
ISINUS4592001014
LEIVGRQXHF3J8VDLUA7XE92
Některá data mohou pocházet z datové položky.
IBM Personal System/2 Model 25

Základní informace

IBM vyrábí a uvádí na trh počítačový hardware, software (a middleware) včetně moderace a poradenských služeb v široké oblasti od počítačů až po nanotechnologie. Společnost se také zabývá rozsáhlým výzkumem, za což drží i rekord v oblasti vývoje v nejvyšším počtu patentů za 25 let. Některé z vynálezů z produkce IBM: bankomaty, osobní počítače, diskety, hard disky, kreditní karty, relational database, programovací jazyk SQL, čárový kód či DRAM paměť. Dominantou v 60. a 70. letech minulého století byl pak IBM mainframe, například Systém/360.

IBM několikrát upravilo své pole působnosti podle změn dynamicky fungujícího trhu se zaměřením na více výnosné oblasti, které trh nabízí. Tyhle změny souvisely například s podílením se na výrobě tiskáren se společností Lexmark v roce 1991, s prodejem značky počítačů ThinkPad a serveru x86 firmě Lenovo a nákupem společností jako PwC Consulting (2002), SPSS (2009) a Weather Company (2016). Spolu s výše uvedeným vyhlásila společnost v roce 2014, že bude i nadále pokračovat ve své „dokonalé“ cestě v dizajnu polovodičů, zároveň však přiznala, že ustoupí od produkce pro firmu GlobalFoundries.

S přezdívkou „Velká modrá (Big Blue)“ je IBM jednou ze 30 společností uvedených v standardu Dow Jones Industrial (někdy vzpomínány i ve zkratce DJIA) jako jedna z největších světových společností s téměř 380 000 zaměstnanci. Někteří z nich pod záštitou jména společnosti IBM získali ocenění světového významu jako: 5 Nobelových cen, 6 Turingových cen, 10 národních medailí v technologické oblasti a 5 národních medailí za vědu.

IBM PC

Dne 12. srpna 1981 byly firmou IBM uvedeny na trh IBM PC kompatibilní (PCPersonal Computer) osobní počítače jako odpověď na úspěch firem Commodore, Atari, Apple a dalších. Počítače IBM PC se rychle staly nejrozšířenějším typem mikropočítače na trhu spotřební elektroniky, protože firma IBM zveřejnila zcela volně technickou dokumentaci a došlo k velmi rychlému rozvoji výroby laciných klonů, což byly identicky funkční počítače jiných výrobců.

Firma IBM chtěla licencovat BIOS počítače, ale tuto možnost záhy ztratila díky legálně provedenému reverznímu inženýrství, pomocí kterého mohl být do PC umístěn BIOS levnějších výrobců beze ztráty kompatibility (tj. možnosti bezproblémového provozování software).

Úspěch počítačů PC byl způsoben jejich nízkou cenou a vysokou mírou kompatibility i přes to, že z technického hlediska byl návrh PC jednoduchý až zastaralý, k dispozici byly pouze velmi nedokonalé operační systémy bez grafického uživatelského prostředí a též nedokonalé uživatelské programy.

Firma IBM přestala PC vyrábět, jedním z důvodů byl problém efektivně konkurovat asijským výrobcům. Posledním krokem bylo v prosinci 2004 prodání divize výroby notebooků ThinkPad čínské firmě Lenovo. IBM se nyní zaměřila především na prodej serverového řešení a služeb s tím spojených, což ve výsledku přináší vyšší zisky, díky vyšší přidané hodnotě outsourcování služeb a komplexních řešení pro zákazníky.

Historie

Krátce po nástupu Hitlera k moci se nacistické Německo stalo druhým nejdůležitějším trhem pro IBM, hned po tom americkém. Registrační automaty IBM (modely Hollerith, ze závodu Dehomag) se postupně začaly používat v 78 koncentračních a vyhlazovacích táborech nacistického Německa.[9] IBM spolu s nimi dodávala kompletní servis a jejich instalace v koncentračních táborech zahrnovala i „workflow“ přizpůsobený zvládnutí zpracování obrovského množství dat. Registrační stroje IBM byly licencovány (nebyly prodávány – po celou dobu války zůstaly majetkem IBM), obnášely servis od IBM v místě zákazníka, a byly upraveny „na klíč“ požadavkům Třetí říše, aby vyhovovaly tehdejší dokumentaci (tzv. Haftlingskartei – karty pro vězně internované v koncentračních táborech, dokumentace pro koordinaci transportů, formulářové karty ze sčítání obyvatel či pro účely rasového oddělení SS a další).[10] Tehdejší ředitel IBM, Thomas J. Watson, několikrát navštívil Německo, několik měsíců po nástupu Hitlera zařídil finanční injekci Dehomagu, která vedla až k zakoupení pozemků u Berlína a zřízení první továrny IBM v Třetí říši. Dehomag v polovině 30. let nabízel nacistickému režimu pomoc v identifikaci „rasově nežádoucích“ obyvatel Třetí říše ze sčítání lidu z dubna 1933. V červenci 1937 se ředitel Watson v Berlíně osobně setkal s Adolfem Hitlerem, aby s ním u jednoho stolu vyjednal speciální smlouvy na dodání licencovaných registračních strojů od IBM.[10] S vědomím o poměrech v Německu po roce 1933 (stupňující se rasové diskriminaci, již tehdy existujících koncentračních táborech pro odpůrce Hitlerova represívního režimu) a toho, k jakému účelu budou registrační stroje jeho firmy použity, koordinoval a dohlížel na jejich výrobu v pobočkách IBM v Evropě[11] a po roce 1942 nechal své evropské pobočky porušovat tehdy vydaný americký výnos Trading With Enemy Act (of 1941) (zakazující obchodování s nepřítelem). Technologie IBM zásadně usnadnila a po technologické stránce byla rozhodujícím prvkem k umožnění nacistické genocidy v míře, v jaké se odehrála – bez ní by nebylo možné zpracovat takové množství osobních údajů v řádu stovek tisíců až milionů lidí.[12] Ortel soudní žaloby, podané proti IBM hromadně z 40 zemí v únoru 2001, mimo jiné řekl:

Přesnost, rychlost a spolehlivost strojů IBM, zejména ve vztahu ke (zpracování) dat ze sčítání lidu, byly samy o sobě vychvalovány v publikacích Demomagu. Nezdá se tedy nelogické dospět k závěru, že technická asistence IBM usnadnila úkony nacistů při páchání jejich zločinů proti lidskosti, činů též se týkajících účetnictví a třídění pomocí strojů poskytnutých a instalovaných od IBM.
— [10]
Zdá se, že nelze vyloučit spoluúčast IBM v materiální a intelektuální asistenci při zločinech nacistů během druhé světové války prostřednictvím své ženevské pobočky, neboť je zde obrovské množství důkazů indikujících, že ženevská pobočka (IBM) si byla těchto činů vědoma a podporovala je.
— [10]

V 50. letech se zapojila do výroby sálových a od roku 1981 osobních počítačů (IBM PC kompatibilní), které ji nově definovaly ve věku počítačů. Na přelomu století postupně rozšířila své portfolio na počítačové komponenty a datová média, kde v několika ohledech posunula technologické hranice (miniaturizace, zvyšování kapacity, …). V roce 2008 IBM vyrobila fungující elektronickou paměť SRAM technologií 22 nm.[13] V současnosti se zaměřuje mj. na cloud computing.

IBM Česká republika

IBM Česká republika[14] je název pobočky IBM v České republice. Sídlí v Praze na Chodově a jejím generálním ředitelem je Zuzana Kocmaníková.

Reference

  1. IBM (IBM) Stock Key Data. Dostupné online.
  2. IBM Stock Info. Dostupné online.
  3. a b c Formulář 10-K. 28. února 2023. Dostupné online.
  4. Dostupné online.
  5. a b Formulář 10-K. 22. února 2022. Dostupné online.
  6. IBM Annual Report 2020. Dostupné online.
  7. Dostupné online.
  8. Dostupné online.
  9. http://www.acsa.net/ibm_and_hitler.htm
  10. a b c d http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Holocaust/gypibm.html
  11. http://hbr.org/product/thomas-j-watson-ibm-and-nazi-germany/an/807133-PDF-ENG
  12. Edwin Black: IBM and the Holocaust, ThriftLit, 2001, ISBN 0-316-85769-6
  13. IBM Builds World's Smallest SRAM Memory Cell [online]. IBM, 2008-08-18 [cit. 2008-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. http://www.ibm.com/ibm/cz/cs/

Související články

Externí odkazy