IAR-80

IAR-80
IAR - 80
Určení	stíhací letoun
Výrobce	Industria Aeronautica Romana
První let	1939
Zařazen	1940
Vyřazen	1949
Uživatel	Rumunsko
Vyrobeno	cca 400 ks

IAR-80 byl rumunský stíhací letoun užívaný během druhé světové války. Na samém konci třicátých let se jednalo o třetí nejrychlejší stíhačku na světě, která navíc měla příjemné letové vlastnosti.

Vývoj

Rumunský letecký průmysl nebyl před druhou světovou válkou nijak vyspělý a Rumunsko většinu typů dováželo nebo vyrábělo v licenci. První vlastní typ postavila společnost Industria Aeronautica Romana v roce 1930. Od roku 1934 vyráběla v licenci polský typ PZL P.11 a v roce 1937 koupila licenci i na PZL P.24 E. Koncepce polských letounů však byla již zastaralá a tak se konstruktéři rozhodli jít vlastní cestou. Maximálně využili trupu a kormidel PZL-24 E a na něj napojili nové křídlo se zatahovacím podvozkem. Prototyp nového IAR-80 poháněl licenční francouzský motor Gnome-Rhône o výkonu 714 kW (970 k). Zkušební let typ absolvoval s dobrými výsledky, slabinou byla výzbroj, kterou tvořily pouze dva kulomety ráže 7,92 mm. Sériový IAR-80 poháněl výkonnější motor o výkonu 787 kW (1070 k) s novou vrtulí a zesílenou výzbrojí, kterou tvořily 4 kulomety ráže 7,92 mm. První sériové IAR se dostaly k jednotkám na přelomu let 1940 - 1941. Celkem bylo vyrobeno kolem 400 kusů všech typů.

Typy

• IAR-80A - první verze, některé letouny byly mírně upravené a nesly 6 kulometů ráže 7,92 mm.
• IAR-80B – upravená verze s dvěma kulomety ráže 7,92 mm a s dvěma kulomety ráže 13,2 mm nebo dvěma kanóny ráže 20 mm.
• IAR-81A– stíhací bombardér, byl schopen nést 4 pumy o hmotnosti 50 kg pod křídly nebo v závěsníku po trupem jednu pumu o hmotnosti 250 kg.
• IAR-81B – stíhací bombardér vyzbrojený 2 kanóny ráže 20 mm a 4 kulomety ráže 7,92 mm, schopnost nést bomby jak typ 81A, zdokonalené pancéřování.
• IAR-81C – stíhací bombardér, další modernizace.

Bojové použití

Nasazení těchto letounů bylo dosti pestré. Rumuni po boku Německa nejprve bojovali proti SSSR, pod tlakem ústupových bojů pak byli nuceni bránit svoje území, hlavně důležitá ropná pole v Ploješti proti americkým těžkým bombardérům. V době vstupu Rudé armády na rumunské území v srpnu 1944 došlo ke změně stran, a tak letouny IAR 80/81 dokončily své vcelku úspěšné bojové nasazení na území Moravy a Slovenska v bojí proti svým bývalým spojencům - Německu a Maďarsku.

Technická data

IAR-80 replica

• Posádka: 1
• První vzlet: 1939
• Roky výroby: 1941–1944
• Pohon: Motor IAR-K14-1000A
• Výkon: 787 kW
• Rozpětí: 9,09 m
• Délka: 9,22 m
• Výška: 3,82 m
• Nosná plocha: 17,00 m2
• Hmotnost prázdného letounu: 1617 kg (IAR-80), 2 200 kg (IAR-81)
• Vzletová hmotnost: 2248 kg (IAR-80), 2980 kg (IAR-81)
• Maximální rychlost: 550 km/h
• Dostup: 10 500 m
• Dolet: 940 km