Hůrka (dělostřelecká tvrz)

Hůrka
Základní údaje
Umístění tvrze	severovýchodně od Králík
Zeměpisné souřadnice	50°5′18″ s. š., 16°46′10″ v. d.
Zkratka tvrze	Bg
Jiné názvy	Berghöhe (dle jednoho z německých označení vrchu),; Horka (dle předválečného překladu německého názvu vrchu),; Výšina (dle poválečného překladu německého názvu vrchu)
Vedení tvrze
Velitel tvrze	Ervín Maršák (původně Josef Tlach)
Nadřízené ŽSV	ŽSV Králíky
Plánovaný počet osádky	424 mužů + půlrota pěchoty = celkem přes 500 mužů
Výstavba
Stavební firma	Dr. Ing. Karel Skorkovský
Zahájení výstavby	5. srpna 1936
Smrtelných úrazů	3
Stav výstavby; 30. září 1938	stavebně dokončena
Objekty tvrze
	K-S 10 U boží muky - pěchotní srub; K-S 11 Na svahu - dělostřelecký srub; K-S 12 Na kótě - dělostřelecká věž; K-S 12a U rybníčku - vchodový objekt; K-S 12b Utržený - dělostřelecká pozorovatelna; K-S 13 U lomu - pěchotní srub

Dělostřelecká tvrz Hůrka je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí v České republice budovaných v rámci československého opevnění proti Německu. Nachází se v severozápadním výběžku Hanušovické vrchoviny v masívu vrchu Výšina na severovýchodním okraji města Králíky. Je přístupná veřejnosti jako muzeum.

Projekce a výstavba

Průzkum terénu v prostoru budoucí tvrze Hůrka se uskutečňoval zejména během června 1935. Autorem projektu se stal škpt. žen. Ing. Leopold Krejčí. V konkurzu na samotnou výstavbu tvrze zvítězil stavitel Dr. Ing. Karel Skorkovský Praha při zadávací částce 20 876 371,21 Kč. Stavba započala 5. 8. 1936 a trvala 24 měsíců.

Z hlediska vojenského dozoru byla stavba vedena jako samostatný stavební podúsek 2./III. Velitelem byl sám projektant tvrze škpt. Leopold Krejčí, stavbyvedoucím se stal npor. stav. Ing. Václav Blažík. Výstavba tvrze si vyžádala tři smrtelné úrazy.

Objekty tvrze

Vchodový objekt K-S 12a "U rybníčku"

Vchodový objekt československé dělostřelecké tvrze byl vždy zásadně budován na skrytém místě na odvráceném svahu v dostatečné vzdálenosti od hlavního obranného postavení. Nebylo předpokládáno jeho přímé zapojení do bojů, naopak i během nich mělo probíhat nerušené zásobování tvrze. V objektu se nachází vjezd pro nákladní automobily, vchod pro pěší, překladiště na pevnostní dráhu o rozchodu 600 mm, nasávání vzduchu pro centrální filtrovnu, dopravní kancelář a místnosti obvyklého zázemí. Byl vyzbrojen jedním těžkým kulometem vz. 37 spřaženým s protitankovým kanónem vz. 36 v levé vnější střílně a lehkým kulometem vz. 26 v pravé vnější střílně, ve střílně v prvních pancéřových vratech, v prvním zalomení vjezdu a ve dvou pancéřových zvonech na střeše objektu.

Objekt byl vybetonován 11. - 18. 5. 1938 ve IV. třídě odolnosti. Kubatura betonu je 4730 m³. Během okupace došlo k vytržení pancéřových zvonů, hala a nakládací rampa byla k objektu přistavěna v poválečném období. V současné době se zde nachází vstup do muzea. Na jaře roku 2012 byla hala zbourána.

Dělostřelecká otočná věž K-S 12 "Na kótě"

Objekt věže byl vybudován pro jednu z hlavních zbraní tvrze, dvojče 10 cm houfnic vz. 38 umístěné v dělostřelecké otočné a výsuvné věži. Jeho betonáž proběhla 23. - 30. 3. 1938 ve IV. třídě odolnosti a kubatura betonu je 2 620 m³. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Soustrojí věže nebylo nikdy osazeno, pro něj určená šachta je v současné době uzavřena železobetonovou deskou. Objekt není v rámci muzejních prohlídek přístupný, podzemní prostory pod ním jen občasně.

Dělostřelecký srub K-S 11 "Na svahu"

Objekt srubu byl druhým objektem určeným pro umístění hlavních zbraní tvrze. Konkrétně se jednalo o trojici 10 cm houfnic vz. 38 umístěných ve střeleckých místnostech. Jejich palba byla orientována západním směrem do prostoru Kladské kotliny. Houfnice nebyly nikdy osazeny a v období mobilizace na podzim 1938 byly nahrazeny 7,5 cm horskými kanóny vz. 15 stojícími před vlastním objektem. Jedna dvojice lehkých kulometů vz. 26 se nacházela v pomocných střílnách, druhá v pancéřových zvonech. Betonáž ve IV. třídě odolnosti proběhla na dvě etapy 6. - 10. 9. a 4. - 13. 10. 1937, kubatura betonu je 5350 m³. S podzemním systémem je objekt spojen dvěma svislými šachtami - schodišťovou a výtahovou. Během okupace na objektu probíhaly postřelovací zkoušky podkaliberních protibetonových střel Röchling, zkoušky ženijních náloží, a bojovým výbušným plynem, díky čemuž je značně poničen. Oba pancéřové zvony byly vytrženy v padesátých letech. Podzemí pod objektem je přístupné v rámci běžné prohlídky muzea, samotný objekt je výjimečně přístupný v rámci speciálních prohlídek. Do budoucna je počítáno s jeho zařazením do klasické prohlídky.

Pěchotní srub K-S 10 "U boží muky"

Pěchotní srub leží na linii hlavního obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. V hlavní výzbroji objektu se nacházela dvojice protitankových kanónů vz. 36 spřažených s těžkým kulometem vz. 37. Na sousední pěchotní srub K-S 13 U lomu pálila tato zbraň samostatně, na opačnou stranu ve směru na objekt K-S 9 Mezi lesíky byla její palba doplněna vedle umístěným dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Kruhovou palbu by umožňovala ve střeše umístěná otočná kulometná věž vyzbrojená rovněž dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Ta však nebyla nikdy dodána. Jedna dvojice lehkých kulometů vz. 26 se nacházela v pomocných střílnách, druhá v pancéřových zvonech na střeše objektu. Srub byl vybetonován 1. - 12. 6. 1937 ve IV. třídě odolnosti při kubatuře betonu 2856 m³. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Během okupace byl objekt silně poničen postřelovacími zkouškami. Pancéřové zvony byly vytrženy v padesátých letech. V rámci prohlídek muzea není objekt přístupný.

Pěchotní srub K-S 13 "U lomu"

Pěchotní srub leží na linii hlavního obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. V hlavní výzbroji objektu se nacházely dva protitankové kanóny vz. 36 spřažených s těžkými kulomety vz. 37. Jeden mohl vést palbu ve směru na sousední srub K-S 10 U boží muky, palbu druhého ve směru na K-S 14 U cihelny zesilovalo dvojče těžkých kulometů vz. 37 umístěné v pancéřové kopuli. Jedna dvojice lehkých kulometů vz. 26 se nacházela v pomocných střílnách, druhá v pancéřových zvonech na střeše objektu. Třetí pancéřový zvon byl pozorovací. Betonáž ve IV. třídě odolnosti probíhala 8. - 17. 7. 1937 při kubatuře betonu 3250 m³. Na podzemní systém je objekt napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Pancéřové zvony i kopule byly vytrženy během okupace. Ve stejném období byl srub rovněž postřelován střelami Röchling. V rámci prohlídek muzea není objekt přístupný.

Izolovaná dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b "Utržený"

Objekt dělostřelecké pozorovatelny se nachází východně od samotné tvrze na kótě Veselka. Objekt takticky patřil do sestavy tvrze, ale není na něj napojen podzemním systémem chodeb. Jeho základním úkolem nebyl aktivní boj, ale pasivní pozorování. Pro svou obranu byl vybaven jedním lehkým kulometem vz. 26 v pomocné střílně a druhým v pancéřovém zvonu (později vytrženém). Druhý pancéřový zvon je pozorovací a jako jediný se v širokém okolí dochoval na původním místě. Betonáž ve III. třídě odolnosti proběhla 16. - 21. 8. 1937 při kubatuře betonu 1405 m³. I ona je muzejně zpřístupněna, ale jiným subjektem a nezávisle na hlavním objektu tvrze.

Podzemí tvrze

Svážnice

Vchodový srub K-S 12a je na podzemní systém napojen za pomoci kolejové svážnice. Stavebně je svážnice součástí vchodového srubu. Jedná se o zařízení s mírnými úpravami sestrojené v padesátých letech na základě dokumentace vzniklé v letech třicátých. Na hranách 38 schodových stupňů byla instalována dvojice kolejí o rozchodu 600 mm, po kterých jezdí dvojice speciálních vozíků sloužících k vodorovné přepravě klasických železničních vozíků po schodišti. Oba jsou napojeny lany na výtahový stroj v horní stanici svážnice a jezdily kyvným způsobem - jeden nahoru a jeden dolů přičemž se navzájem vyvažují. Návštěvníkům muzea je její činnost předváděna jen výjimečně.

Hlavní galerie

Po celé délce hlavní galerie a v obou dělostřeleckých galeriích je instalována pevnostní dráha o rozchodu 600 mm. Na galerii se ve směru od vchodového srubu nacházejí:

Odvodňovací štola, do které je samospádem svedena kanalizace z přilehlé výškové úrovně podzemí
Dvojice minových komor sloužící k zavalení přilehlé části chodby v případě nouze
Vstup do tvrzové filtrovny
Areál elektrárenského sálu a skladiště paliv a maziv
Areál muničního skladiště M1 se skladovacími prostorami, laboračními místnostmi a místností vodního hospodářství
Železniční výhybna, dopravní skladiště a opravna vozíků
Kasárenský areál s kuchyní, ošetřovnou, sociálními zařízeními a velitelstvím
Odbočka k dělostřeleckému srubu K-S 11 Na svahu
Odbočka k dělostřelecké věži K-S 12 Na kótě
Překladiště pěchotní munice pro pěchotní sruby K-S 10 U boží muky a K-S 13 U lomu

Odbočky

Obě odbočky (tzv. dělostřelecké galerie) vedoucí k dělostřeleckým objektům jsou vybaveny pevnostní železnicí. Na jejich koncích se nachází trojice sálů, z nichž jeden sloužil jako velitelství věže a dva jako skladiště munice M2. Z obou skladovacích sálů vedou krátké chodby ke schodišťové a výtahové šachtě do objektu na zemském povrchu. Jsou zde i místnosti pro strojovnu výtahu, kompresor a transformátor.

Pěchotní galerie pokračující ve směru hlavní chodby z překladiště pěchotní munice pevnostní železnicí vybavena není. Původně byla volně přístupná, ale v rámci poválečných úprav byl vstup zazděn a vybaven pouze malým průlezem. Chodba se po určité vzdálenosti rozděluje do dvou větví, které vedou k oběma pěchotním srubům.

Expozice muzea

Vzhledem k tomu, že tvrz byla veřejnosti zpřístupněna teprve 18. srpna 2008, expozice je zde stále ve stádiu zrodu a je ovlivněna sice nepříliš zásadními, ale zřetelnými úpravami interiéru z období hospodaření naší poválečné armády, která zde zřídila skladiště. Postupem času bude zahrnovat všechny významné etapy historie tvrze (svůj původní účel, postřelovací zkoušky a výstavbu letecké továrny v období druhé světové války, poválečnou éru). Zpřístupněny mají být i další části interiéru.

Vstupní expozice

Vstupní expozice je situována do prostoru prvorepublikové filtrovny. V malém sále se nachází ukázka zbraní, které se na našem opevnění vyskytovaly (lehký kulomet vz. 26, těžký kulomet vz. 37). Dále je zde vybavení z lehkého opevnění vz. 37 "Řopíku" (střílna, uzávěry střílen, periskopy, reaktivační kamínka), střílna pro lehký kulomet vz. 26 do těžkého opevnění, ukázka protipěchotních překážek tzv. prasečích ocásků, tankového a protitankového střeliva, nášlapné miny, kumulativní nálož. Vše je samozřejmě doprovázeno podrobným výkladem průvodce a tištěnými popisy technických vlastností exponátů.

"S padákem nad hlavou ..."

Jedná se o první stálou expozici v ČR, která je věnována československým výsadkovým operacím z Velké Británie a Itálie za 2. světové války s názvem „S padákem nad hlavou…“. Otevřená byla 24. června 2010 v 11:00. Výstava se nachází v sále, který byl původně určen pro strojovnu tvrze. Tato výstava obsahuje velké množství informačních panelů s popisy jednotlivých výsadků a fotografiemi jejich účastníků, případně i fotografie jejich činnosti, například atentát na Heydricha, spoustu trojrozměrných exponátů, dobový tisk, zbraně, uniformy a další informace o všech československých paraskupinách, které v letech 1941-1945 vyslal II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně na území Protektorátu Čechy a Morava, ale také do Francie, Itálie, Jugoslávie a na Slovensko. Vše se nachází na ploše 140 m2. Hlavním scenáristou výstavy je historik PhDr. Jan Břečka z Moravského zemského muzea v Brně, na projektu se podílí také členové Společnosti přátel čs. opevnění. Tato stálá expozice se rovněž dotýká témat, jako např.: československých paradesantních jednotek v Sovětském svazu, parašutistických jednotek států účastnících se II. světové války a významných výsadkových operací…

Laborační místnost pěchoty

Od konce srpna roku 2011 je též částečně vybavená laborační místnost pěchoty v prostoru hlavních muničních sálů. Místnost je vybavená dobovými exponáty a má návštěvníkům přibližovat, jak by tato mohla eventuálně po svém osazení a dokončení na sklonku 30. let vypadat. Expozice také zároveň funguje, jako pozvánka na akci "Oživená pevnost 1938", která se v podzemí tvrze koná každoročně poslední víkend v srpnu.

Přístupové trasy

Vstup do tvrze se nachází na okraji města Králíky přímo vlevo u silnice směr Hanušovice. V areálu vchodového objektu je možné zaparkovat automobil. Vlakové nádraží v Králíkách se nachází ve vzdálenosti asi 1,5 km. Ze stejné silnice jsou přístupné i povrchové bojové objekty (přibližně v nejvyšším bodě stoupání po polní cestě vlevo) a dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b (po svépomocně vyznačené trase od okraje lesa před obcí Červený Potok). Ke pěšímu přístupu ke vchodovému objektu i k bojovým objektům na povrchu tvrze je možné využít i trasu naučné stezky vojenské historie Králíky, která má svůj počátek na hlavním náměstí v Králíkách. Ta umožňuje i přímé pěší spojení s dalšími vojenskohistorickými muzei v okolí města. V jejím rámci bylo na povrchu tvrze vybudováno několik informačních tabulí věnujících se problematice tvrze.

Literatura

Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 44-45.
Stehlík, Eduard a kol.: Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 2001, s. 124-126.
Ráboň, Martin a kol. Sylabus průvodce dělostřeleckou tvrzí Hůrka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hůrka na Wikimedia Commons