Hůrka (Horní Planá)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hůrka
Penzion U Lípy
Penzion U Lípy
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecHorní Planá
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel143 (2021)[1]
Katastrální územíHorní Planá (37,25 km²)
Nadmořská výška895 m n. m.
PSČ382 26
Počet domů69 (2011)[2]
Hůrka
Hůrka
Další údaje
Kód části obce43711
Zaniklé obce.cz4015
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hůrka (německy Stuben) je vesnice v okrese Český Krumlov, část města Horní Planá, od kterého leží asi 4 až 5 km východojihovýchodně. Hůrka se rozděluje na Novou a Starou. Leží při levém břehu vodní nádrže Lipno, kde se v zimě udržují běžecké stopy a plocha pro bruslaře. V létě je tu rozšířen surfing a především plavání a plavba na katamaranech. V Hůrce je železniční stanice Černá v Pošumaví, a to na železniční trati České Budějovice – Černý Kříž.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1408.[3] V 19. století a v 1. polovině 20. století se v okolí Hůrky těžila tuha (grafit) a v Hůrce byly tuhové závody a hlavní sklad.[4] V druhé polovině 20. století, při budování nádrže Lipenské přehrady, byla významná část obce zatopena. Musela být i přeložena železniční trať původně vedoucí místy, která jsou dnes několik metrů pod hladinou přehrady.[5] Jedním z mála dochovaných původních stavení obce Hůrka je více než 300 let starý statek, dnes Penzion U Lípy Hůrka (Horní Planá).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204. 
  4. DVOŘÁK, Jiří. K historii Schwarzenberských tuhových dolů v Černé v Pošumaví (Schwarzbach). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav Filozofické fakulty ve spolupráci s Novou tiskárnou Pelhřimov 312 s. ISBN 80-7394-092-2. 
  5. HUDIČÁK, Petr, Zdena MRÁZKOVÁ a Jindřich ŠPINAR. Lipno: krajina pod hladinou. Druhé doplněné vydání. Český Krumlov: Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o., 2016. Seidelova Šumava. S. 154–167.
  6. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. ISBN 8085475138. S. 353. 
  7. NAVRÁTIL, Michal. Nový český sněm, 1901-07: s životopisy a podobiznami. [s.l.]: Nákl. V. Krausa, 1902. 352 s. Dostupné online. S. 195, 343. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]