Hůra (Ještědsko-kozákovský hřbet)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hůra
Svah Tábora a Hůra z Kozlova
Svah Tábora a Hůra z Kozlova

Vrchol519 m n. m.
Prominence20 m ↓
Izolace325 m → Tábor
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříJeštědsko-kozákovský hřbet / Kozákovský hřbet / Táborský hřbet / Ploužnický hřbet / Bradlecký hřbet[1]
Souřadnice
Cidlinská Hůra
Cidlinská Hůra
Horninavulkanity, sedimenty
PovodíCidlina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hůra (519 m n. m.), někdy označována jako Cidlinská Hůra, je vrch v okrese Jičín Královéhradeckého kraje. Leží asi 1 km ssv. od vsi Cidlina na jejím katastrálním území.

Popis vrchu[editovat | editovat zdroj]

Je to úzký strukturní hřbet směru ZSZVJV na jihozápadním úpatí hory Tábor. Geologický podklad území tvoří vyvřelá hornina melafyrového typu bazaltandezit, spolu se sopečnými usazeninami – tufy a aglomeráty. Na svazích a jejich úpatích leží kvartérní deluviální kamenitohlinité a kamenitopísčité sedimenty. V erozních zářezech jsou odkryty permské sedimenty, zejména červenohnědé pískovce a slepence, případně svrchnokřídové (cenomanské) pískovce. Na vrcholu hřbetu (v západní části) můžeme pozorovat učebnicový příklad rozdílu mezi strmou severní stranou porostlou buky (níže ve svahu kulturní smrčinou) a mírnějším jižním svahem s doubravou s převažujícím dubem zimním a přimíšenými javory, buky, borovicí, jasany, habry a místy i nepůvodním akátem.

Vrch je součástí přírodní památky Cidlinský hřeben, jež se skládá ze dvou nestejně velkých částí, oddělených průlomovým údolím Cidliny (na západě Hůry). Za údolím totiž navazuje ssz. směrem dílčí hřbet Kozlov (606 m n. m.).[2][3][4][5]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Vrch náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Kozákovský hřbet, okrsku Táborský hřbet, podokrsku Ploužnický hřbet a části Bradlecký hřbet.[1]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Po severní hranici přírodní památky vede modrá turistická trasa ze železniční zastávky Cidlina (trať vede při jižní hranici přírodní památky) na Tábor. U rozcestí Pod Allainovou věží se připojuje žlutá trasa, která pokračuje do Kyjů. Nejblíže automobilem lze přijet do Cidliny, Peklovsi či Kyjů.[3][5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. Cidlinský hřeben [online]. referaty-seminarky.cz [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. 
  3. a b Přírodní památka Cidlinský hřbet [online]. krkonose.krnap.cz [cit. 2014-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. 
  4. Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. 
  5. a b Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-03-08]. Dostupné online.