Hřbitov u kostela Všech svatých (Plzeň)
| Hřbitov u kostela Všech svatých v Plzni-Severním Předměstí | |
|---|---|
 Hřbitov u kostela Všech svatých | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Severní Předměstí |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′31,97″ s. š., 13°22′44,21″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 20379/4-4451 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Všech svatých) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitov u kostela Všech svatých má přibližně čtvercový půdorys, přičemž kostel Všech svatých se nachází v jeho jihovýchodní části. Ve východní zdi hřbitova je při jižním okraji umístěna vstupní branka a o něco severněji pak vstupní brána. Ohradní zeď hřbitova, márnice a soubor 61 náhrobků a hrobek je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov byl založen pravděpodobně již v první polovině 12. století a sloužil především tehdejším obcím Malice a Záhorsko. Od doby založení Nové Plzně v roce 1295, zde byli, až do 14. století, kdy vznikl hřbitov u kostela sv. Bartoloměje i její obyvatelé. Později zde nacházeli místo posledního odpočinku spíše obyvatelé z nižších vrstev, především z předměstských Skvrňan či Bolevce.[2]
V době morových epidemií se na hřbitově objevují masové hroby. Stejně tak jsou zde pohřbeny oběti požáru v roce 1742 z řad francouzského vojska. V roce 1782 pak i vojáci ruského vojska, které tou dobou Plzní procházelo.[3] Svého významu nabývá hřbitov v roce 1784, kdy císař Josef II. svým nařízením ruší hřbitovy umístěné ve městech, tedy i hřbitov u svatého Bartoloměje a hřbitovy u obou tehdejších plzeňských klášterů. V Plzni se tak pohřbívalo především na zdejším hřbitově a na hřbitově u kostela svatého Mikuláše. Od přibližně 80. let 19. století nabývá hřbitov u kostela Všech svatých ještě většího významu, neboť jsou zde k poslednímu odpočinku uloženy některé významné plzeňské osobnosti. V roce 1900 je však hřbitov uzavřen a okolní obce si v roce 1903 zřizují vlastní hřbitovy.[4] V 60. letech 20. století je uvažováno o parkové úpravě hřbitova, ale k té však nedošlo. Postupné obnovy se hřbitov dočkal v souvislosti s opravami kostela. V roce 1988 byla zpracována dokumentace ke hřbitovu, ale k realizaci záměru na parkovou úpravu opět nedošlo.[5] Oprava kostela i náhrobků předních měšťanů, kněží a podnikatelů se zdařila do jara 2018 (D. Růžička ve zprávách ČT 24, 25.3.2018).
Hrobky a náhrobky[editovat | editovat zdroj]
Z doby největšího rozmachu hřbitova především v 19. století pochází řada významných hrobek a náhrobků, například plzeňského arciděkana Františka Herolda (zemřel 1903), knihovníka Tomáše Cimrhanzla (1899), majitele zvěřince Antonína Kludského (zemřel 1859), inženýr Škodových závodů a průkopník létání v Plzni Ing. Mikoletský, hrobka rodiny Rohrerovy a další. Dnes zabílený nápis „Coemeterium patrum a fratrum franciscanorum Pilsnae“ označoval i hrobku plzeňských františkánů u severní stěny kostela. Bezesporu velmi zajímavým byl náhrobek rodiny Trejbalovy, zhotovený Janem Kastnerem dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou svatého Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu. Tento náhrobek však byl přemístěn na hřbitov u kostela svatého Jiří.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Celkový pohled na hřbitov -
Vstupní branka -
Brána hřbitova -
Náhrobek rodiny Kludských -
Náhrobek rodiny Mikoletských -
Hrobka poblíž kostela
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřbitov u kostela Všech svatých v Plzni-Severním Předměstí na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-03]. Identifikátor záznamu 131207 : Kostel Všech svatých. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Bělohlávek, s.56
- ↑ Nová
- ↑ Rožmberský, s.20
- ↑ Růžička, s. 72-74
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Kunčin Hrádek a kostel Všech svatých v Plzni. Plzeň: nadace České hrady, 1996. 24 s. (Zapomenuté hrady tvrze a místa). ISBN 80-238-4707-4.
- NOVÁ, Vladimíra. Tajemný roudenský Slavín. In: Roudná: Informační zpravodaj občanských sdružení a obyvatel čtvrti Plzeň - Roudná [online]. 29.1.2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://roudna.unas.cz/view.php?cisloclanku=2006012903
- RŮŽIČKA, David. Plzeňská tajemství. Plzeň: NAVA, 2009, 116 p. ISBN 978-807-2113-323.
- BĚLOHLÁVEK, Miloslav, Jaromír KOVÁŘ, Miloslav ŠVÁB a Adolf ZEMAN. Dějiny Plzně I: Od počátků do roku 1788. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1965. ISBN nepřiděleno.
- DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7.