Hydroxid vápenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo hašené vápno. Tento článek je o hašeném vápně (hydroxidu vápenatém). Další významy jsou uvedeny na stránce Vápno.
Hydroxid vápenatý
Obecné
Systematický názevHydroxid vápenatý
Triviální názevHašené vápno
Vápenné mléko
Anglický názevCalcium hydroxide
Německý názevCalciumhydroxid
Sumární vzorecCa(OH)2
Vzhledbílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1305-62-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)215-137-3
PubChem14777
ChEBI31341
Číslo RTECSEW2800000
Vlastnosti
Molární hmotnost74,093 g/mol
Teplota dehydratace512 °C (vznik CaO)
Hustota2,240 g/cm3 (20 °C)
Index lomunDa= 1,574 (20 °C)
nDc= 1,545 (20 °C)
Disociační konstanta pKb2,37
Rozpustnost ve vodě0,170 g/100 ml (0 °C)
0,160 g/100 ml (20 °C)
0,12 g/100 ml (50 °C)
0,11 g/100 ml (60 °C)
0,090 g/100 ml (80 °C)
0,070 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		glycerol
kyseliny (reaguje)
Součin rozpustnosti6,4×10−6 (20 °C)
3,72×10−6 (25 °C)
Měrná magnetická susceptibilita-3,62×10−6 cm3 g-1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya= 385,5 pm
c= 489,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°-968,6 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp-173 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S°76,1 J K-1 mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°-896,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,140 5 J K-1 g-1
Bezpečnost
Žíravý
Žíravý (C)
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
R-větyR22, R34
S-věty(S2), S24
NFPA 704
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou - tento proces se nazývá hašení vápna:

CaO + H2O → Ca(OH)2

Při hašení vápna se uvolňuje velké množství tepla, proto vždy sypeme vápno do vody.

Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. Vzniká též při reakci karbidu vápenatého (CaC2) s vodou za vzniku hořlavého ethynu čili acetylénu (C2H2).

V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích.Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.

Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu.[1]

Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů.

Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí, která vysvětluje i tvrdnutí vápenné malty:

Ca(OH)2 + CO2 → ↓CaCO3 + H2O

Použití

Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:

Zdravotní rizika

Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví:[4]

Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium hydroxide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society. 1957, roč. 769, s. 3873. DOI 10.1039/JR9570003873. 
  2. ↑ GOMES, Brenda, et al.. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal. 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI 10.1590/S0103-64402002000300002. 
  3. ↑ [1]
  4. ↑ MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
  • SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha). [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-260-4972-2. S. 950. 
Hydroxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Anorganické soli vápenaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan vápenatý (Ca(OCl)2) • Chlorečnan vápenatý (Ca(ClO3)2) • Chloristan vápenatý (Ca(ClO4)2) • Bromičnan vápenatý (Ca(BrO3)2) • Jodičnan vápenatý (Ca(IO3)2) • Jodistan vápenatý (Ca(IO4)2) • Siřičitan vápenatý (CaSO3) • Hydrogensiřičitan vápenatý (Ca(HSO3)2) • Síran vápenatý (CaSO4) • Selenan vápenatý (CaSeO4) • Telluričitan vápenatý (CaTeO3) • Teluran vápenatý (CaTeO4) • Dusitan vápenatý (Ca(NO2)2) • Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2) • Fosfornan vápenatý (Ca(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan vápenatý (CaHPO3) • Dihydrogenfosforečnan vápenatý (Ca(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan vápenatý (CaHPO4) • Fosforečnan vápenatý (Ca3(PO4)2) • Difosforečnan vápenatý (Ca2P2O7) • Arsenitan vápenatý (Ca(AsO2)2) • Arseničnan vápenatý (Ca3(AsO4)2) • Hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2) • Uhličitan vápenatý (CaCO3) • Šťavelan vápenatý (Ca(CO2)2) • Křemičitan vápenatý (Ca2SiO4) • Boritan vápenatý (Ca3(BO3)2) • Manganistan vápenatý (Ca(MnO4)2) • Chroman vápenatý (CaCrO4) • Dichroman vápenatý (CaCr2O7) • Molybdenan vápenatý (CaMoO4) • Wolframan vápenatý (CaWO4]) • Vanadičnan vápenatý (Ca(VO3)2) • Titaničitan vápenatý (CaTiO3) • Hlinitan monovápenatý (CaAl2O4) • Heptahlinitan dodekavápenatý
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Jiné
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hydroxid_vápenatý&oldid=16222727“