Souhvězdí Hydry
| Souhvězdí Hydry | |
|---|---|
| Latinský název | Hydra |
| Latinský genitiv | Hydrae |
| Latinská zkratka | Hya |
| Rektascenze | 10 h |
| Deklinace | −20° |
| Rozloha | 1303 čtverečných stupňů |
| Viditelnost na zeměpisné šířce | -20° až +10° |
| Nejlepší pozorovatelnost v ČR | Duben |
| Počet hvězd jasnějších než 3m | 2 |
| Nejjasnější hvězda | Alphard (α Hya) (2,0m) |
| Sousední souhvězdí | Vývěva Rak Malý pes Kentaurus Havran Lev Váhy Vlk Jednorožec Lodní záď Kompas Sextant Panna |
Hydra je souhvězdí na nebeském rovníku (větší část na jižní polokouli). Je největším ze souhvězdí moderní astronomie. Byla jedním z 48 souhvězdí zavedených Ptolemaiem.
Obsah |
Popis [editovat]
Hydra je nejužší a zároveň nejdelší souhvězdí. V rektascenzi se táhne více než šest hodin. Původně byla Hydra ještě větší, ale astronomové John Flamsteed a Johannes Hevelius ji z praktických důvodů rozdělili na čtyři menší souhvězdí: Sextant, Pohár, Havran a dnešní Hydru. V hvězdných mapách se objevilo dokonce ještě jedno malé souhvězdí mezi Hydrou, Vývěvou a Kompasem, které bylo nazváno Felis – Kočka. Nebylo však astronomickou veřejností přijato a zaniklo. V souhvězdí se nachází asterismus Hlava Hydry, obrazec tvořený spojnicí hvězd δ - ε - ζ - η - ρ - σ. Tento poměrně výrazný obrazec leží východně od souhvězdí Raka. Nejjasnější (prakticky jedinou jasnou) hvězdou souhvězdí je α s jménem Alphard (Alpha Hydrae).
V Hydře sa nacházejí tři objekty Messierova katalogu: M 48, M 68 a M 83. Pod Alphardem sa nachází silný rádiový zdroj Hydra A.
Hvězdy [editovat]
| Hvězda | Jméno | Hvězdná velikost |
|---|---|---|
| α Hya | Alphard | 2,0m |
| β Hya | max. 4,27 m |
Objekty v Messierově katalogu [editovat]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Súhvezdie Hydra na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]
- Souhvězdí Hydry, Průvodce hvězdnou oblohou