Astronomický ústav Akademie věd České republiky
Astronomický ústav Akademie věd ČR je výzkumná instituce, která se zabývá především hvězdnou a galaktickou astronomií, výzkumem meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles. Sídlí na hvězdárně v Ondřejově asi 35 km jihovýchodně od Prahy. Odloučené pracoviště je umístěno v Praze na Spořilově v budově Geofyzikálního ústavu. Ředitelem ústavu je v současnosti doc. Vladimír Karas.
Obsah |
Oblast výzkumu a organizace ústavu [editovat]
V Astronomickém ústavu pracuje 157 zaměstnanců (stav k 31. 12. 2005) – 80 % z nich na Ondřejově (adresa Fričova 298, 251 65 Ondřejov).[1] Ústav je členěn na několik dále popsaných vědeckých oddělení.[2]
Oddělení meziplanetární hmoty [editovat]
Pro laiky je nejzajímavější činnost Oddělení meziplanetární hmoty (vedoucí Pavel Spurný), které se zabývá především pozorováním meteorů, ale věnuje se i kometám a některým asteroidům. Toto oddělení je centrem evropské bolidové sítě a zpracovává naměřená data ze 7 států. Spravuje síť 10 kamerových stanic pro sledování bolidů po celé republice. Meteory nesleduje pouze opticky, ale využívá i meteorický radar. Pro sledování (fotometrii) asteroidů používá 65cm optický teleskop.
Stelární oddělení [editovat]
Výzkum hvězd je náplní práce Stelárního oddělení (vedoucí Jiří Kubát). Věnuje se především studiu tzv. horkých hvězd (třídy Be), ale také modelům hvězdných atmosfér, dynamice hvězdného větru a relativistické astrofyzice. Ke své práci používá především největší dalekohled v České republice – reflektor se zrcadlem o průměru 2 m.
- Pod toto oddělení v současné době spadá i pracovní skupina Astrofyziky vysokých energií (vedoucí René Hudec). Zabývá se především výzkumem uvolňování rentgenové a gama emise ve Vesmíru, kterou lze pozorovat u gama záblesků, blazarů, kataklyzmických proměnných hvězd apod.
Sluneční oddělení [editovat]
Studiem Slunce se zabývá Sluneční oddělení (vedoucí Michal Sobotka). Zaměřuje se především na oblast slunečních erupcí. Tzv. sluneční patrola pozoruje Slunce a jeho projevy (sluneční skvrny apod.) a na základě toho předpovídá jeho aktivitu. K pozorování zde používají jak optické dalekohledy, tak radioteleskopy.
Oddělení galaxií a planetárních systémů [editovat]
V Praze sídlí Oddělení galaxií a planetárních systémů (vedoucí Jan Palouš). Zabývá se jak studiem vlivu slunečního systému na Zemi (její tvar, rotaci, precesi), tak jevy ve vzdáleném vesmíru – např. studiem šíření tvorby hvězd v galaxiích.
- Pod toto oddělení nyní spadá i dříve samostatná Skupina dynamiky umělých družic, která se zabývala teoretickým i praktickým studiem pohybu umělých družic. Jejich hlavním projektem je mikroakcelerometr Macek pro měření zrychlení negravitačního původu. Byl vypuštěn mj. v roce 1996 na raketoplánu Atlantis (let STS-79) a v roce 2003 na české družici MIMOSA.
Akce pro veřejnost [editovat]
Veřejnost se může s některými částmi observatoře – především s historickými kopulemi a s dvoumetrovým dalekohledem – seznámit od května do září, kdy se o víkendech konají pravidelné prohlídky.[3] Více pracovišť hvězdárny je možno navštívit v rámci celostátní akce Noc vědců (pravidelně v září) nebo při dni otevřených dveří.[4] [5]
Historie [editovat]
Astronomický ústav je přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, která byla založena na začátku 18. století při jezuitské koleji v komplexu Klementinum na Starém Městě v Praze. Jako datum založení hvězdárny se uvádí rok 1751 nebo 1752 [6] (jiné prameny udávají rok 1750).[7] Vlastní astronomická věž však byla dokončena už v roce 1722[8] (původně sloužila především vyhlídkovým účelům). Po zrušení jezuitského řádu přešla hvězdárna pod stát, po 1. světové válce z ní pak vznikla Státní hvězdárna.
Mezitím v roce 1898 zakoupil továrník Josef Jan Frič pozemky u Ondřejova a vybudoval zde svoji hvězdárnu. Tu věnoval v roce 1928 československému státu.
Při založení Československé akademie věd v roce 1954 byly tyto 2 instituce sloučeny a vznikl tak Astronomický ústav Československé akademie věd. Jeho prvním ředitelem (1954 – 1968) byl Dr. B. Šternberk.
Hvězdárna se dále rozrůstala.[9] V roce 1949 přibyla budova radioastronomie a o několik let později budova slunečního oddělení. V roce 1967 byla uvedena do provozu dominanta observatoře – budova dvoumetrového dalekohledu (o 2 roky dříve i její provozní budova). Plejádu rozdílných stavebních stylů doplnila začátkem 80. let 20. století budova kosmické laboratoře, ve které nyní sídlí i ředitelství ústavu.
Po vzniku České republiky ústav přešel pod Akademii věd ČR a byl státní příspěvkovou institucí. K 1. 1. 2007 se transformoval – stejně jako většina akademických vědeckých institucí – ve veřejnou výzkumnou instituci.[10]
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Roční zpráva o činnosti Astronomického ústavu AV ČR za rok 2006. [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Vědecká oddělení [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Prohlídky pro veřejnost. [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Evropská noc vědců proběhla i na hvězdárně v Ondřejově [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-11-06]. Dostupné online.
- ↑ HEINZEL, Petr. Evropská noc vědců [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2008-10-28]. Dostupné online.
- ↑ ŠÍMA, Zdislav. Klementinská hvězdárna. Bulletin Plus [online]. 2000, čís. 1 [cit. 2011-07-11], Národní knihovna ČR Praha. Dostupné online.
- ↑ SUCHAN, Pavel. Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2008 připomíná 110. výročí založení [online]. Aldebaran Bulletin, 2008-01-09, [cit. 2008-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Astronomická věž [online]. Národní knihovna České republiky, [cit. 2011-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Ondřejovská hvězdárna [online]. Astronomický ústav AV ČR, [cit. 2007-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Zákon 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích
Literatura [editovat]
- In HADRAVA, Petr. Ondřejovská hvězdárna 1898 – 1998. Praha 1998 : Astronomický ústav AV ČR v nakladatelství Vesmír ISBN 80-902487-1-3.
