Huygensův princip

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lom vlnění, jak ho popisuje Huygensův princip.
Difrakce, jak ji popisuje Huygensův princip.

Huygensův princip popsaný Christianem Huygensem popisuje jednu z představ o šíření vlnění.

Předpokládá, že v každém okamžiku lze každý bod na čele šířící se vlny chápat jako nový zdroj vlnění (sekundárních vln). Nový tvar čela vlny v čase o malý okamžik pozdějším lze pak určit jako vnější obálku vln, šířících se z těchto zdrojů.

Huygensův-Fresnelův princip[editovat | editovat zdroj]

Huygensův princip není zcela správný, neboť podle něj by se například vlna procházející vzduchem či vodou ze všech bodů vracela zpět do zdroje, aniž by se odrazila od nějaké překážky. Huygensovy představy doplnil francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Upřesněný Huygensův-Fresnelův princip doplňuje původní představu o interferenci sekundárních vln a zavádí tzv. inklinační faktor

K(\theta) = \frac{1}{2}(1 + \cos\theta),

kde \theta je odchylka od původního směru šíření.

Každý bod vlnoplochy, do něhož postupné vlnění izotropního prostředí, v němž existuje vazba, dospělo v určitém okamžiku, můžeme pokládat za zdroj elementárního vlnění, které se z něho šíří v elementárních vlnoplochách. Celková vlnoplocha v dalším časovém okamžiku je vnější obálka všech elementárních vlnoploch a kolmice na ni jednoznačně určuje směr šíření.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Díky Huygensovu principu můžeme zkonstruovat vlnoplochu v určitém okamžiku, je-li známá její polohatvar v některém předcházejícím okamžiku. Lze také podle něj odvodit princip odrazulomu vlnění.

Související články[editovat | editovat zdroj]