Husitská bible

Vídeňský rukopis; (Bécsi kódex)
	Széchényiho národní knihovna Budapešť
	Mnichovský rukopis: první strana Nového zákona
Typ	překlad bible
Doba vzniku	15. století
Jazyk	maďarština
Obsah	maďarský překlad bible

Husitská bible (maďarsky Huszita Biblia, někdy též „Františkánská bible“) je nejstarší známý maďarský, a současně uralský překlad bible, z 20.–30. let 15. století.

Historie

Husitská bible je jediný písemný pozůstatek husitství v Uhrách. Kniha – nebo většina z ní – byla přeložena Tamásem Pécsim a Bálintem Újlakim. Oba, Pécsi a Újlaki, studovali na pražské Univerzitě Karlově v letech 1399 až 1411, kde se setkali s reformními názory Jana Husa. Jak lze usuzovat ze soupisu nalezeném v Mnichovském rukopise, oba františkánští duchovní zřejmě započali práce na překladu roku 1416, a hotovi byli nejpozději roku 1441. Pécsi musel brzy poté odejít z Uher před inkvizicí a odebral se i se svými stoupenci do Moldavska. Byli však neúspěšní, jejich překlad byl zkonfiskován.

Původní rukopis je nezvěstný, nejspíše byl zničen. Většina textu Husitské bible je odvozena z dochovaných částí kopií. Nejvýznamnějšími existujícími kopiemi tohoto překlad jsou rukopisy Mnichovský, Vídeňský a Codex Apor. Některé další kratší části byly přepsány do jiných maďarských nářečí. Ty jsou dostupné také v některých dalších maďarských kodexech 15. století.

Obsah

Slovník

Jazyk překladů je archaický s množstvím výrazů moderní maďarštině neznámých a obsahuje také několik vzácných starých maďarský výrazů, což tuto bibli činí zajímavým vhledem do vývoje tehdejší maďarštiny. Jsou to například (s moderním maďarským ekvivalentem a českým překlad v závorkách): monnál (mintegy / někteří), midenem (nemde / není liž pravda?), csajva (cserebogár, chroust), gördőlet (mennydörgés, hrom/hřmění), atd.

V některých ohledech byli překladatelé Husitské bible prvními reformátory maďarštiny: sami vytvořili některé zcela nové výrazy, které dnes znějí poněkud nuceně, např.: császárlat (císařství), czímerlet (titulus), ezerlő (tribunus), negyedlő (tetrarcha) apod.

Ortografie

Ortografie maďarské Husitské bible byla ovlivněna českým pravopisem 15. století. Pécsi a Újlaki přejali český systém znaků pro vyjádření zvláštních hlásek pomocí diakritických znamének, (tj. hlásku ň jako ń, dlouhé é atp.)

Tento pravopis se později rozšířil také mezi maďarské františkánské mnichy a měla velký vliv na pravopis maďarsky tištěných knih 16. století. Moderní maďarská abeceda má však odlišný původ.

Kopie

Vídeňský rukopis

Nejstarší kopií je Vídeňský (Bécský) rukopis. Obsahuje část Starého zákona. Rukopis má 162 stran, každá o rozměrech 216 x 142 mm. Kniha je dílem tří osob ze druhé poloviny 15. století. Od 18. století byl rukopis uložen ve Vídni, předchozí místo je neznámé. V roce 1932 byl rukopis převezen do oddělení rukopisů Széchényiho národní knihovny v Budapešti, kde se nalézá dodnes.

Mnichovský rukopis

Mnichovský rukopis má 124 stran a obsahuje čtyři evangelia. Jeho rozměry jsou 135 × 200 mm. Celý rukopis je dílem Györgye Németiho, který své dílo dokončil roku 1466 v Târgu Trotuș.

Není známo, kde se rukopis nacházel těsně po svém vzniku. První strana se zmiňuje o jednom z prvních majitelů, filologovi a sběrateli knih, Johannu Albrechtu Widmannstetterovi (1506–1557). po jeho smrti přešel rukopis na Bavorskou státní knihovnu, kde se dodnes nachází ve skvělém stavu.

Kompletní faksimile bylo zveřejněno v roce 1958 jako součást Uralsko-altajské knihovny.

Codex Apor

Codex Apor dostal své pojmenování po svém někdejším majiteli, rodině Aporových. Jedná se o colligatum. Původně obsahoval 208 stran, z nichž 92 však bylo zničeno, a 116 se dochovalo, z nichž prvních 21 je velmi poškozených. Z důvodu uchovávání ve vlhkém prostředí, byly zasaženy také další stránky. Rozměry rukopisu jsou 208 × 140 mm.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hussite Bible na anglické Wikipedii.

Literatura

József Molnár - Györgyi Simon: Magyar nyelvemlékek. 3rd edition, Budapest, 1980. ISBN 963-17-4738-7