Česká literatura v období husitství
| Česká literatura (průřezové články) |
|
Husitská literatura – (asi 1350 – cca 1460)
Do této části řadíme období, kdy se naše země připravovala na husitství, předchůdce J. Husa, tvorbu Jana Husa, období husitské revoluce až do doby vlády Jiřího z Poděbrad. Toto období není sice časově mimořádně dlouhé, ale česká společnost v něm prošla skutečně velmi radikální změnou. Je samozřejmé, že tyto změny se odrazily i v literatuře.
Obsah |
Předchůdci Husovi [editovat]
Společenské problémy, které nastaly vyvolávaly kritiku, nejprve z řad církve (především na universitě), později kritika přecházela na nižší stupeň a tím se dostávala k prostému lidu. Cílem v žádném případě nikdy nebylo odstranění víry v Boha, vždy zde byla snaha napravovat nepravosti ať již skutečné nebo domnělé. Zde již umělci nepůsobili anonymně – jejich cílem nebylo ani vyvolání masové rebelie, chtěli pouze vyjádřit svoji nespokojenost a získat spojence pro řešení problémů. Tito lidé dali teoretický podklad pro Husitství, resp. připravili půdu pro Jana Husa. K významným kazatelům patřili Smil Flaška z Pardubic, Jan Milíč z Kroměříže, Tomáš Štítný ze Štítného, Konrád Waldhauser, Matěj z Janova.
Život Jana Husa a jeho doba [editovat]
viz Jan Hus, Jan Želivský, Petr z Mladoňovic, Jeroným Pražský, viz také Jan z Jesenice – právník, zastupoval Jana Husa
Husitská literatura (1419–1433) [editovat]
Po smrti J. Husa, došlo k útlumu literatury, literatura se zúžila na traktáty (hájící nebo odsuzující) husitské hnutí. Dále se rozvíjela bojová píseň, která měla zvýšit morálku. Tyto písně zpočátku tvořili studenti, protože však husité uznávali pouze náboženské písně, postupně se z písní vytratila veselost (mizí pijácké i milostné písně). Většina autorů, kteří v této době tvořili, patřili k nějakému směru husitů, popř k jejich oponentům:
Pražané Jan Rokycana, Jakoubek ze Stříbra, Martin Lupáč
táborité Mikuláš z Pelhřimova
klasičtí husité Jan z Příbrami
katolíci Ondřej z Brodu
Kronikářskou tvorbu zastupovali Vavřinec z Březové, Petr z Mladoňovic, Bartoška z Drahonic.
Jan Žižka je dokonce považován za autora (někdy pouze za spoluautora) Vojenského řádu – 1423.
- Zbyněk biskup Abeceda
- Jistebnický kancionál – soubor bojových písní – mj. Je zde zapsána i píseň Ktož jsú boží bojovníci – jakási husitská hymna, zpívala se před bojem a po vítězství. V úvodu se obrací k lidem, aby věřili v Boha. Obrací se nejen k pěšákům, ale i k záškodníkům, aby nezabíjeli a neloupili pro kořist, ale pro myšlenku. Nabádá ke kázni, k zapamatování si hesel, atp. Autorem je Jan Čapek.
- Povstaň, povstaň velké město – bojová píseň určená Praze, vyzývá k boji se Zikmundem
- Václav, Havel a Tábor – kritika čtyř pražských artikul
- Budyšínský rukopis (1420) – obsahuje několik prozaických a veršovaných děl zaměřených proti Zikmundovi, nejvýznamnější byly:
- Žaloba Koruny české,
- Porok Koruny české k pánóm českým – proti korunovaci Zikmunda,
- Hádání Prahy s Kutnou Horou – obhajoba čtyř pražských artikul, husitská Praha se hádá s katolickou Kutnou Horou, Praha nakonec vítězí.
- Dílo bývalo neprávem přisuzováno Vavřinci z Březové.
Po bitvě u Lipan (1434) se husité rozcházejí a jejich ideály mizí. Začíná nové období – Humanismus a renesance v české literatuře
Literatura v období doznívání husitství [editovat]
Husitské hnutí skončilo porážkou radikálních husitů v bitvě u Lipan. Do popředí literární tvorby se dostává polemika (=obhajoba určitého názoru). Velmi výrazně začalo literárně tvořit měšťanstvo. V tomto období už byl používán knihtisk, jehož vynálezcem byl Johann Gutenberg (asi 1445). V roce 1468 vyšla v Plzni první česky tištěná kniha - Trojánská kronika. Rostl zájem o knihy, které byly díky knihtisku dostupnější.
Inkunábule - tzv. prvotisky, knihy vydané od vynálezu knihtisku až do roku 1500.
Petr Chelčický (1390 - 1460)- významný spisovatel a myslitel. O jeho životě existuje velmi málo zpráv. Vzdělání získal jako samouk. Byl svědkem Husova působení, ale nesouhlasil s ním.
- O boji duchovním - odmítal husitské války. Připouštěl jen boj duchovní proti ďáblu. Vycházel z Nezabiješ! Nechtěl bojovat proti zlu násilím. K této Chelčického filozofii se později přihlásil i L. N. Tolstoj a pak i Mahátmá Gándhí
- O trojím lidu řeč - odsuzuje středověké dělení společnosti na církev, šlechtu a poddané. Zastával myšlenku rovnosti lidí.
- Postila - úvahy psané formou kázaní.
- Sieť viery pravé - evangelijní vyprávění o rybolovu Petra, který vykládá obrazně (síť - křesťanská víra, která zachraňuje hříšníky)
Na základě učení Chelčického vznikla roku 1457 Jednota bratrská, která později přibírala i vzdělané. Za jediné závažné životní pravidlo uznávali její členové Bibli. Jednota zakládala tiskárny, školy a byla významnou institucí, která soustřeďovala české vzdělance (např. Jan Ámos Komenský).
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- NOVÁK, Arne. Stručné dějiny literatury české. Olomouc : R. Promberger, 1946. Dostupné online. Kapitola Období husitské (1409-1500), s. 39-57.
