Husa krátkozobá
 Husa krátkozobá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | husa (Anser) |
| Binomické jméno | |
| Anser brachyrhynchus Baillon, 1834 | |
 Rozšíření husy krátkozobé
hnízdiště
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Husa krátkozobá (Anser brachyrhynchus) je menším druhem husy z řádu vrubozobých, blízce příbuzným huse polní.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Dříve byla husa krátkozobá považována za poddruh husy polní, později byla prohlášena za samostatný, monotypický druh.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Délka těla: 64–76 cm
- Rozpětí křídel: 137–614 cm
- Hmotnost: 1,8–3,35 kg[2]
Velikostí se blíží huse polní, zpravidla ale bývá menší. Má kompaktní tělo s krátkým krkem, kulatou hlavou a krátkým, trojúhelníkovitým zobákem, který je černý s výjimkou růžového pásku v přední části. Vzácně se může vyskytnout i tenký bílý lem u kořene zobáku. Nohy jsou růžové, čímž se liší od příbuzných druhů (husa polní, husa velká). Tmavě hnědošedá hlava přechází zhruba v polovině krku ve světle hnědošedou hruď. Boky jsou tmavší než hřbet, křídla jsou svrchu světlá – světlejší než u husy polní a běločelé, čehož lze využít při určování v letu. (Světlá křídla má v letu také husa velká, ale ta má naopak tmavý hřbet.)
Zbarvení mladých jedinců se příliš neliší od dospělých, znaky jsou ale méně výrazné.[3]
Hlas[editovat | editovat zdroj]
Volání je tónově položeno zhruba mezi husu polní a husu běločelou. Spíše se podobá huse polní.[3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Hnízdí v arktické tundře a v horských oblastech Grónska, Islandu a Špicberků, zimuje v severozápadní Evropě.[3]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
Do Česka zaletuje jen vzácně během zimování (září až leden).[2][3] Faunistická komise České společnosti ornitologické eviduje pouze jediné prokázané pozorování husy krátkozobé na území ČR, a to v březnu 2019.[4]
Bionomie[editovat | editovat zdroj]
Živí se rostlinnou potravou (na zimovištích to mohou být kulturní plodiny). Hnízdí v květnu a červnu, hnízdo staví na suché zemi, někdy i na skalách.[3] Snůšku (zpravidla 4–5 vajec) inkubuje samotná samice 26–27 dní. Vylíhnutá mláďata pak už doprovázejí oba rodiče. Vzletnosti dosahují v 56 dnech věku, pohlavně dospívají ve druhém až třetím roce života. Nejvyšší zaznamenaný věk husy krátkozobé je 21 let a 5 měsíců.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ a b c d Anser brachyrhynchus (husa krátkozobá) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 18–19.
- ↑ VAVŘÍK, Martin; ŠÍREK, Jiří. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2019. Sylvia. 2020, roč. 56, s. 93–114. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu husa krátkozobá na Wikimedia Commons - Galerie husa krátkozobá na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo husa krátkozobá ve Wikislovníku
Taxon Anser brachyrhynchus ve Wikidruzích
