Huroni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Huróni (Wendati, Wyandoti)
Onkvaonvé
Wyandot Nation.png
Populace
8.000 příslušníků
Země s významnou populací
Canada Québec a jihovýchodní Ontario
United States Ohio, Michigan, Kansas a Oklahoma
Jazyk(y)

wendatština, angličtina, francouzština

Náboženství

Animistické náboženství, křesťanství, jiná

Příbuzné národy

Petuni a ostatní Irokézové

Huroni (z francouzského hurehlava divokého prasete nebo huron - surovec, rváč) (též Wendati, Wyandoti – obyvatelé poloostova, ostrované) vlastním jménem Onkvaonvé (tedy „Praví muži“) jsou jedni z původních obyvatel Severní Ameriky, připadající do irokézské skupiny jazykově příbuzných kmenů. V jazyce Irokézů jsou známi jako Wendati, zatímco Wyandoti, tak jak jsou dnes nazýváni, vznikli spojením dvou zbylých kmenů Huronské konfederace s příbuzným kmenem Petunů v 17. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Huroni kdysi tvořili konfederaci tří a od počátku 17. století čtyř kmenů severoamerických Indiánů, obývajících na přelomu 16. a 17. století vesnice u Huronského jezera v kanadské provincii Ontario. Šlo o tyto kmeny: Attignawantan (Medvědí lidé), Attigneenongnahac (Lidé provazu), Arendarhonon (Skalní lidé), Tahontaenrat (Jelení lidé). Pátý "kmen" - Ataronchronon (Lidé z bažin) byli zřejmě odnoží Attignawantanů a neměli plné členství v konfederaci. To bylo před jejich prvními styky s Evropany a následné decimaci populace kmene virem neštovic. A také před válkami s Irokézy, které si později znepřátelili.

Před příchodem Evropanů do tohoto regionu dosahoval tento kmen počtu kolem 30.000 lidí. Animistické náboženství ustupovalo pod vlivem jezuitských misionářů v průběhu 17. století křesťanství. Živili se lovem, rybolovem a primitivním zemědělstvím. S příchodem francouzských obchodníků s kožešinami se orientovali na lov kožešinové zvěře a vyměňovali za své úlovky potraviny a zbraně. V roce 1649 využili jejich tradiční nepřátelé Irokézové oslabení konfederace epidemií neštovic v první polovině 40. let k útoku, který znamenal fakticky likvidaci kmene. Část jeho příslušníků Irokézové pobili, velké množství adoptovali do kmenů své Ligy, část nepřežila bez zásob (které jim vítězové ukradli nebo zničili) následující zimu. Několik stovek se zachránilo a migrovalo v oblasti Velkých jezer. Později se spojili s Petuny a začali se nazývat Wyandoti. Část se později přesunula do Ohia, Kansasu, Oklahomy a Nebrasky. Zbytek odvedli jezuité do okolí Québecu (tzv. Huroni z Lorette). Přestože šlo po této decimaci populačně o malý kmen, těšili se Wyandoti mezi jezerními kmeny značnému vlivu. Z jejich řad pocházel i slavný náčelník Kondiaronk. V 18. století během imperiálních válek stáli obvykle na straně Francouzů proti Britům. Během Pontiacova povstání bojovali na straně indiánských vzbouřenců a dobyli mj. Fort Sandusky. V 80. letech 18. století bojovali proti kentucké milici. Ve 40. letech 19. století se v rámci velkých indiánských přesunů odstěhovali do Kansasu. V té době se počet Wyndotů pohyboval jen okolo 700. Ve druhé polovině 20. století žily v USA a Kanadě necelé dva tisíce Huronů asimilovaných většinou početnějšími kmeny.[1]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Huronsko-Wendantská skupinka – Spencerwood, Quebec City, QC, 1880

Huroni, resp. Wyandoti, dnes žijí v rezervacích v Québecu a v třech hlavních komunitách, jednotlivě spravovaných, v USA.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Amerika v proměnách staletí
  2. Kultura na území původních obyvatel [online]. . (The Canadian Museum of Civilization.) Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • OLIVE PATRICIA, Dickason. Encyclopedia of North American Indians. Boston : Houghton Mifflin, 1996. ISBN ISBN 0-395-66921-9. S. 263.  
  • TRIGGER, Bruce. The Huron: Farmers of the North. New York : Holt, 1969. ISBN ISBN 0-03-079550-8.  
  • TRIGGER, Bruce. The Children of Aataentsic: A History of the Huron People to 1660. Kingston and Montreal : McGill-Queen's University Press., 1987. ISBN ISBN 0-7735-0627-6.  
  • SAGARD, Gabriel. Le grand voyage au pays des Hurons. Paříž : [s.n.], 1632.  

Související články[editovat | editovat zdroj]