Humprecht Jan Černín
| Humprecht Jan Czernin z Chudenic | |
|---|---|
 Portrét Humprechta Jana Černína od Karla Škréty | |
| Císařský vyslanec v Benátské republice | |
| Ve funkci: (jmenován 1659) 18. prosinec 1660 – září 1663 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Místodržící Českého království | |
| Ve funkci: 1657 – ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Přísedící Českého zemského soudu | |
| Ve funkci: 1655 – ? | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Císařký tajný rada | |
| Panovník | Leopold I. |
| Komoří arcivévody Leopolda | |
| Ve funkci: 1650 – ? | |
| Narození | 14. února 1628 Radenín  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 3. března 1682 (ve věku 54 let) Kosmonosy Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | katedrála svatého Víta |
| Rodiče | Jan Czernin a Zuzana Homutová z Harasova |
| Děti | Heřman Jakub Černín, Tomáš Zachariáš Černín |
| Příbuzní | Heřman Václav Černín z Chudenic[1] (sourozenec) František Josef Černín z Chudenic, Marie Markéta z Valdštejna, František Antonín Černín z Chudenic a Marie Gabriela Černínová z Chudenic[2] (vnoučata) |
| Zaměstnání | diplomat |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1675 Řád zlatého rouna (č. 491) |
| Commons | Humprecht Johann Czernin von Chudenitz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Jan Křtitel Adam Czernin 1597–1642 |
|---|---|
| matka | Zuzana, rozená Homutová z Harasova 1600–1654 |
| manželka | Diana Marie Ippoliti di Gazoldo 1636–1687 |
| syn | Heřman Jakub Černín 1659–1710 |
| syn | Tomáš Zachariáš Černín † 1700 |
| vnučka | Marie Markéta, provdaná z Valdštejna 1689–1725 |
| vnučka | Marie Gabriela, provdaná Lažanská z Bukové okolo 1690–1758 |
| vnuk | František Josef Czernin z Chudenic 1696–1733 |
| vnuk | František Antonín Czernin 1710–1739 |
| sestra | Eva Polyxena, provdaná Kapounová ze Svojkova a později z Walterskirchenu asi 1622–1688 |
| bratr | Heřman Václav František Czernin asi 1626–1674/1675 |
| děd | Humprecht III. Czernin z Chudenic 1570–1632 |
| babička | Eva Polyxena Voračická z Paběnic † 1632 |
| děd | Jiří Homut z Harasova † 1616 |
| babička | Alžběta z Cimburka † 1622 |
| praděd | Jan Czernin z Chudenic 1554–1580 |
| prababička | Marianna z Říčan |
Humprecht Jan říšský hrabě Černín z Chudenic (14. únor 1628 Radenín – 3. březen 1682 Kosmonosy[3]) byl český aristokrat a diplomat. Jeho otcem byl hejtman Bechyňského kraje Jan Křtitel Adam svobodný pán Černín z Chudenic (16. srpna 1597 – 22. listopadu 1642), matkou Zuzana Homutová z Harasova (25. září 1600 – 22. února 1654, zámek Radenín), hrdá příslušnice starého českého rytířského rodu.
Kariéra
Od roku 1650 působil ve Vídni jako komoří arcivévody Leopolda Habsburského (1640 – 1705), mladšího syna Ferdinanda III. a pozdějšího římskoněmeckého císaře a českého a uherského krále Leopolda I. Tomu hrabě Černín věrně sloužil a radil mu po celý život. I díky tomu se z obou mužů stali osobní přátelé. V roce 1655 byl Černín jmenován přísedícím zemského soudu, v roce 1657 se stal jedním z místodržících Českého království. V roce 1658 byl přítomen zvolení a korunovaci Leopolda I. na římského císaře ve Frankfurtu nad Mohanem.[4] V letech 1660–1663 byl císařským vyslancem v Benátkách. Leopold I. ho také učinil svým tajným radou. V roce 1675 mu byl udělen nejvyšší habsburský řád - Řád Zlatého rouna.
Zakladatelská činnost
Byl zakladatelem Černínské sbírky, umožňoval mu to i jeho majetek, který získal dědictvím v roce 1651 po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic (1579 – 1651, šlo mj. o černínský fideikomis, jenž prastrýc založil) a současně byl i dědicem jeho říšského hraběcího titulu. Jan Humprecht Černín byl jmenován vyslancem císaře a krále Leopolda I. v Benátkách v roce 1659. Zde začíná se sběratelskou aktivitou. Navázal spojení s komunitou tamních výtvarných umělců. Čelní místo mezi nimi zaujal Johann Karl Loth, jehož díla byla v hojné míře zastoupena v Černínově obrazárně. Z dalších malířů, u nichž hrabě Černín soustavně objednával obrazy byl Pietro della Vechio a Cavaliere Pioetro Liberi. Převážná část hrabětem zvolených námětů vycházela z příběhů řecké mytologie, zobrazení starozákonních výjevů a scén známých z novodobé krásné literatury. O přísun nových obrazů se mu starali četní umělečtí agenti. V roce 1663 měl hrabě ve svém majetku již na 300 obrazů. Nejspíše souběžně se skončením Černínova diplomatického působení byla v Benátkách jeho tamní obrazová sbírka pečlivě zabalena a nejpozději roku 1664 přestěhována do Prahy. Začíná budování Černínského paláce na Hradčanech, který začal stavět v r. 1667. Součástí paláce byly i galerie, které sloužily k instalaci obrazů. Definitivního umístění obrazů ve zvláštních speciálně pro ně vybudovaných prostorách Černínského paláce se však Humprecht Jan Černín nedočkal. K dokončení stavby paláce došlo až za jeho syna a dědice Heřmana Jakuba. Za pozdějších pokračovatelů rodu Černínů sbírka postupně chátrá v důsledku nedostatku finančních prostředků a obrazárna rodu Černínů je roku 1778 vydražena.
Humprecht Jan hrabě Černín z Chudenic byl donátorem 35. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674.
Humprecht Jan zemřel na kosmonoském zámku 3. března 1682 ve věku 54 let. Byl pochován v Černínské kapli katedrály sv. Víta v Praze, jeho srdce však bylo uloženo do cínové urny a slavnostně uloženo v Černínské kapli kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.[3]
Rodina
Za manželku měl Humprecht Jan italskou aristokratku z přední mantovské rodiny – Dianu Marii markýzu Ippoliti hraběnku di (da) Gazoldo[5] (2. 9. 1636, Mantovsko – 21. 9. 1687, Gonzaga u Mantovy, pohřbena v Mantově),[6] se kterou se uzavřel svatební smlouvu 31. května 1652 a oženil se s ní o něco později, r. 1652 ve Vídni. Markýza byla dvorní dámou císařovny a královny Eleonory Magdalény di Gonzaga. Černínova choť se se středoevropským prostředím nikdy nesžila a po roce 1666 se natrvalo vrátila do rodného Mantovska a manželé žili odděleně. (Manželství nebylo s největší pravděpodobností rozvedeno, jak se mylně často tvrdí!).[7] Spolu měli vícero dětí, ne méně než šest, ale jen dva synové se dožili dospělosti. Ostatní zemřely, jak bylo v raném novověku obvyklé, v dětském, resp. v kojeneckém věku.
- Heřman Jakub (21. 1. 1659 – 28. 8. 1710)
- 1. ∞ Marie Josefa říšská hraběnka Slavatová z Chlumu a Košumberka (2. 2. 1667 – 10. 8. 1708),
- 2. ∞ Anna Josefa říšská hraběnka z Khüenburgu/Kuenburgu (11. 6. 1685 – 4. 3. 1755).
- Tomáš Zachaeus Temidio (křest 23. 8. 1660, Vídeň, Rakousko – 14. 2. 1700)
- ∞ Zuzana Renata říšská hraběnka z Martinic (1670 – 3. 2. 1717).[8]
Dalšími předčasně zesnulými dětmi byly: František Jan, (* 1657, z. brzy poté), Jan Ferdinand (1653–1654), Marek Dominik (1663–1663, Benátky, Itálie) a Barbora Renata (1655–1655).[9]
Odkazy
Reference
- ↑ August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého IV. 1885.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 228.
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 377.
- ↑ Jméno dle archivních podkladů z NA Praha. Např. fond Wunschwitz, složka Černín z Chudenic. Původnější přepis české předložky "z" je "di", i když dnešní literatura používá "da", což je modernější italská podoba "di".
- ↑ HOJDA, Zdeněk; CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje I. .... první. vyd. Praha: NLN a NG v praze, 2014. 759 s. ISBN 978-80-7422-282-5. S. 46, 47, 74.
- ↑ HOJDA, Zdeněk; CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a pyreneje I. .... první. vyd. Praha: NLN a NG v Praze, 2014. 759 s. ISBN 978-80-7422-282-5. S. 64, 65, 341,.
- ↑ Páni z Martinic v její době již odvrhli dočásné příjmení "Bořita" a používali jen jména: hrabě z Martinic. Lze si povšimnout např. v archiváliích v NA Praha.
- ↑ HOJDA, Zdeněk; CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje I. .... první. vyd. Praha: NLN a NG v Praze, 2044. 759 s. ISBN 978-80-7422-282-5. S. 50, 52, 56, 57, 331, 64-66, 741.
Literatura
- KALISTA, Zdeněk. Mládí Humprechta Jana Černína z Chudenic : zrození barokního kavalíra. 2 sv. Praha: nákladem autorovým, s přispěním I. třídy České akademie věd a umění, 1932. 269 a 125 s.
- KALISTA, Zdeněk. Čechové, kteří tvořili dějiny světa. 3. vyd. Praha: Garamond, 2009. 198 s. ISBN 978-80-7407-055-6.
- „Sobě, umění, přátelům“: Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939, Lubomír Slavíček; Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal, Brno 2007.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Humprecht Jan Černín
- Rodokmen rodu
- Korespondence Zuzany Černínové z Harasova s jejím synem Humprechtem Janem Černínem z Chudenic
