Hrubý Rohozec (zámek)
| Hrubý Rohozec | |
|---|---|
 Státní zámek Hrubý Rohozec | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotika |
| Poloha | |
| Adresa | Hrubý Rohozec,  Česko |
| Souřadnice | 50°35′52″ s. š., 15°9′24″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16914/6-2836 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrubý Rohozec je státní zámek a národní kulturní památka, která leží ve stejnojmenné městské části na severozápadním okraji města Turnova, v části Hrubý Rohozec. Zámek je zpřístupněný veřejnosti; jeho správu vykonává Národní památkový ústav.
Historie
Počátky hradu Rohozec
Původní hrad Rohozec byl založen kolem roku 1280 zřejmě Jaroslavem z Ralska a jeho synem Havlem Rybou z rodu Markvarticů. Od sedmdesátých let 14. století hrad náležel Markvartovi z Vartemberka, který napadal kvůli osobním sporům lužické sousedy. To vzbudilo nevoli krále Václava IV. Ten jeho hrady (Žleby, Zbiroh, Rohozec) obsadil, Markvarta uvěznil a majetek mu zabavil. Královské komoře patřil do r. 1422, kdy ho získali páni z Michalovic. Za husitských válek byl majitelem Jan Kruhlata z Michalovic, který jako katolík podporoval krále Zikmunda proti husitům. Žižka Turnov zapálil roku 1424, ale o osudu Rohozce samého tehdy zprávy nejsou.
Přestavba hradu na zámek
Od roku 1468 vlastnil hrad Jan Tovačovský z Cimburka, po něm ho zdědila jeho ovdovělá manželka Johanka z Krajku, známá svojí podporou Jednoty bratrské. Johanka zahájila roku 1506 přestavbu, v níž pokračovali Jan ze Šelmberka a Kunrát Krajíř z Krajku. Na místě původního hrádku se samostatně stojící hranolovou věží, propojenou s hrádkem obrannou zdí, vzniká komplex budov na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu. Pozdně gotické paláce spojily věž s vlastním hrádkem. Roku 1516 získal hrad dnešní půdorys.
Od roku 1534 vlastnili hrad opět Vartemberkové. Karel z Vartemberka přeměnil hrad celkovým zvýšením a dílčími přestavbami na zámek. Východní křídlo bylo prolomeno otevřenou arkádou, zámecká průčelí získala sgrafitovou výzdobu a stará gotická věž byla včleněna do východního paláce.
17. století
Po porážce českých vojsk na Bílé hoře připadl zámek Albrechtu z Valdštejna. Ten daroval Rohozec svému válečníkovi Mikuláši Desfoursovi z původně francouzského šlechtického rodu Desfoursů. Za vlastnictví rodu Desfoursů dostal Rohozec přídomek Hrubý na rozdíl od blízkého statku a vsi Malý Rohozec. Mikulášův syn Albrecht Maxmilián začal roku 1675 s barokní přestavbou zámku. Do jižního paláce byla vestavěna raně barokní kaple probíhající dvěma patry budovy.
Klasicistní a empírové úpravy
Desfoursové dali v 19. století zámku dnešní podobu. Počátkem století byly odstraněny dřevěné pavlače v druhém patře a nahrazeny vnitřní komunikací. Došlo k zazdění arkád a nejvyšší patro východní věže bylo sneseno. Jídelna byla vybavena novogoticky. Na pracích se po roce 1822 podílel především český architekt Jan F. Joedl, který také zámek opatřil klasicistními omítkami. Romantické prvky zasáhly především interiéry zámku.
20. a 21. století
Šlechtický rod Desfoursů vlastnil zámek až do roku 1946, kdy byl vyvlastněn státem na základě dekretů prezidenta republiky. Jeho posledním soukromým majitelem byl Karel Des Fours Walderode (1904–2000), kterému bylo v roce 1947 vráceno československé občanství, ale majetek již nikoliv, protože z Československa emigroval po únoru 1948. Po sametové revoluci se Karel Des Fours Walderode do Československa vrátil, opět mu bylo vráceno česklovenské občanství a zahájil snahu o restituci majetku, který mu byl v roce 1946 vyvlastněn na základě dekretů prezidenta republiky, a to včetně zámku Hrubý Rohozec. Snahy o restituci vedly k dlouhodobým soudním sporům, ve kterých od smrti Karla Des Four Walderode v roce 2000 pokračuje jeho manželka Johanna Kammerlanderová.[1][2]
Interiéry zámku
Z původního hradu se dodnes zachovaly jen sklepní prostory vytesané přímo do skály nad řekou Jizerou. Portál vstupní věže, již prochází návštěvník do nádvoří, je renesanční. Na nádvoří je ve zdi náhrobní deska Albrechta Maxmiliána Des Fours. Zámecké interiéry si uchovaly původní vzhled z doby, kdy sloužily jako reprezentační a obytné místnosti hraběte Mikuláše Vladimíra Des Fours Walderode a jeho rodiny.
Kaple Nejsvětější Trojice
Barokní kaple Nejsvětější Trojice vysvěcená roku 1675 přestavěná z části ještě gotického hradního paláce má oltář s obrazem Korunování Panny Marie; přiléhající arkýřovitý výklenek má sklípkovou klenbu. Dvoupatrová kruchta nese varhany z poloviny 18. století. Vedle prohlídek je dnes kaple využívaná také ke koncertům a svatebním obřadům.
Prohlídky zámku
Zámek je veřejnosti přístupný v obvyklých otevíracích dobách českých hradů a zámků.
- květen až září – úterý až neděle od 9:00 do 17:00 hodin
- duben a říjen – úterý až pátek od 10:00 do 15:00 hodin; soboty, neděle a státní svátky od 9:00 do 16:00 hodin
Návštěvníci mají možnost vybrat si ze dvou prohlídkových okruhů:
- I. okruh – kaple Nejsvětější Trojice, předkaplí, sakristie, malá knihovna, velká knihovna, jídelna, zelený salon, apartmá hraběte (pracovna, lovecký salon, ložnice), lovecká chodba s náhledem na dobovou toaletu, apartmá hraběnky (salon a ložnice), předpokoj a hlavní schodiště.
- II. okruh – středověké sklepení, hlavní schodiště, hala nad schodištěm, malá chodba, dětská herna, dětská ložnice, pokoj guvernantky, pokoj pokojské, hostinský pokoj pro služebnictvo, pokoj u platanu, spojovací chodba, pokoj hraběnky Augusty Gabriely, pokoj hraběnky Marie Immaculaty, klenutý pokoj, modrý salon, zelený pokoj, ložnice pro hosty, velká chodba, pokoj hraběte Karla Bedřicha, biliárový pokoj, chodba k oratoři a oratoř.
Okolí zámku
Součástí zámeckého areálu je menší přírodně-krajinářský park s kamenickými pracemi z období romantismu. Na park navazuje Zámecká stezka, která vede do hradního příkopu. Odtud je dobře zřetelná mohutná skála, na níž zámek stojí.
Zámecká stezka vede dále k řece Jizeře, odkud se lze přírodními partiemi kolem Dlaskova statku v Dolánkách a parkovými cestami údolím Jizery dostat až na náměstí Českého ráje v Turnově.
Reference
- ↑ Hrubý Rohozec vykročil vstříc Walderodům. Soud uznal jejich nárok. ČT24 [online]. [cit. 2018-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Soud v Semilech uznal nárok rodu Walderode na zabavené pozemky. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2018-06-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrubý Rohozec na Wikimedia Commons - http://www.hruby-rohozec.eu/
- Návštěvnické informace, turistické trasy v okolí
- Zámecká stezka
