Hrušovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrušovka
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVelemín
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel33 (2021)[1]
Katastrální územíBílý Újezd (2,63 km²)
Nadmořská výška343 m n. m.
PSČ410 02
Počet domů15 (2021)[2]
Hrušovka
Hrušovka
Další údaje
Kód části obce4707
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrušovka je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Velemína. Hrušovka leží v katastrálním území Bílý Újezd o výměře 2,63 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z přídavného jména hrušová ve významu hrušová ves, stráň nebo zahrada. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Hrussowka (1396, 1404), „w Hrussowcze“ (1545), v Hrussowcze (1601) a německy Roscholka (1787 a 1833).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Hrušovce pochází z roku 1396, kdy ve vsi stála tvrz, na které sídlil Jan Larva z Dobkovic.[5] Zemřel nejpozději v roce 1401[6] a dalším majitelem se stal Matěj z Hrušovky připomínaný roku 1407. Během husitských válek tvrz nejspíše zanikla a vesnice byla rozdělena na dvě části. Větší část s pustou tvrzí získali Kaplířové ze Sulevic, kteří ji připojili k panství hradu Ostrý, zatímco zbytek patřil k Bílince. Hrušovská tvrz byla pustá také v roce 1505, kdy ji i se dvorem Kamarét ze Sulevic prodal Jindřichu Venclíkovi z Vrchoviště.[5] Vesnice poté od roku 1530 k Chotiměři a od roku 1653 k Lovosicím.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[7][8][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 116 108 88 92 96 118 94 58 51 47 35 23 26 29 33
Domy 18 21 18 19 20 19 21 15 13 13 13 12 13 15
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bílý Újezd.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1976 Hrušovka byla částí obce Bílý Újezd, se kterým patřil nejprve do okresu Litoměřice, ale v roce 1950 v okrese Lovosice a v letech 1961–1976 znovu v okrese Litoměřice. Od 1. května 1976 je částí obce Velemín v okrese Litoměřice.[10]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Usedlost čp. 3

Památkově chráněná usedlost čp. 3 je ukázkou hrázděného domu ve stylu lidové architektury pozdního baroka z konce osmnáctého století. K domu přiléhá drobný zděný výminek z období pozdního klasicismu.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. 
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hrušovka, s. 784. 
  5. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrušovka – tvrz, s. 162. 
  6. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 398. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 176. Dostupné online. 
  11. Venkovská usedlost [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-07-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]