Hrobka srdcí

Hrobka srdcí
	Loretánská kaple. Kovové dveře vlevo od oltáře vedou do Hrobky srdcí.
Základní informace
Výstavba	1627 (stará kaple) ; 1784 (nová kaple)
Poloha
Adresa	Augustiniánský kostel ve Vídni, Rakousko
Souřadnice	48°12′20,6″ s. š., 16°22′2″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka srdcí (německy Herzgruft) je pohřební komora, ve které je uloženo 54 uren obsahujících srdce zemřelých členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie z období mezi lety 1618 a 1878. Krypta se nachází za Loretánskou kaplí v augustiniánském kostele u Hofburgu ve Vídni. Vchod je v kapli vlevo od oltáře skrz kovové dveře s malými mřížkami. První srdce patřící králi Ferdinandu IV. bylo na jeho přání pochováno v augustiniánském kostele 10. července 1654. Do té doby se srdce vyjmutá při balzamování ukládala přímo do rakví nebo do katakomb pod katedrálou sv. Štěpána. Ferdinand IV. (1633–1654) byl korunován českým (1646) a uherským (1647) králem, ale zemřel dříve, než mohl nastoupit na trůn. Během regotizace kostela iniciované Josefem II. byla Hrobka srdcí přemístěna do jiné části kostela a posléze tam byla přenesena i srdce některých dříve vládnoucích panovníků a jejich rodinných příslušníků z první poloviny 17. století. Poslední srdce patřící arcivévodovi Františku Karlovi zde v kryptě bylo uloženo 8. března 1878. Na konci 19. století už balzamovací postupy dovolily ponechat vnitřnosti v těle. Balzamování nemělo být trvalé, jako například ve starověkém Egyptě, mělo spíše zabránit rozkladu těla během pohřebních slavností a obřadu, kdy bylo tělo veřejně vystaveno na márách.^[1]

Těla všech kromě tří (č. 3, 33 a 42) byla pohřbena v nedaleké Císařské hrobce. Nádoby s ostatními vnitřnostmi byly ukládány ve Vévodské hrobce v katedrále sv. Štěpána, po stavebních úpravách jsou od roku 1957 tyto měděné očíslované schránky s vnitřnostmi vystaveny v zamřížovaných výklencích v její předsíni.

Historie

Původní kaple

Původní Loretánská kaple, která byla věrnou kopií Svaté chýše (Santa Casa) z italského Loreta, stála mezi 1. a 3 pilířem střední lodi augustiniánského kostela a byla založena v roce 1627 Eleonorou Mantovskou (1598–1655) z rodu Gonzaga, manželkou císaře Ferdinanda II. Bylo to tedy rok po založení pražské Lorety Benignou Kateřinou z Lobkowicz (1594–1653). Rozměry odpovídaly původní stavbě (délka: 9,25 m, šířka: 4,1 m, výška: ok. 5 m). Uvnitř za oltářem se ve zdi nacházel výklenek, kde stála socha Panny Marie s Dítětem z cedrového dřeva. Kaple byla vysvěcena 12. září 1627 kardinálem Františkem z Dietrichsteina za přítomnosti císařského dvora. Kaple se stala místem mariánské úcty a soukromím poutním místem císařského domu. Císařovna Eleonora vybavila kapli cennými předměty ze zlata, stříbra a drahých kamenů.

Král Ferdinand IV. si přál, aby jeho srdce bylo pohřbeno u nohou Matky Boží ve vídeňském augustiniánském kostele. Po jeho smrti 9. července 1654 bylo jeho tělo nabalzamováno a srdce uloženo v poháru a vystaveno na smrtelné posteli. Následující den okolo 21. hodiny bylo jeho srdce převezeno do Loretánské kaple a bylo uloženo u nohou Madony během jednoduché pobožnosti. Tímto jednoduchým pietním aktem byla založena tradice pochovávání srdcí všech příslušníků habsburské dynastie v kryptě po boku srdce krále Ferdinanda IV.

Hrobka srdcí se do roku 1784 skládala z malé mramorem vykládané komory v podlaze za oltářem a vyzděné niky s postavou Matky Boží. Komora, ve které byly urny uloženy, byla asi 40 cm hluboká. Svrchu hrobku srdcí chránila kovová deska, na které byla položena ještě jedna mramorová. Až do přemístění Loretánské kaple zde bylo uloženo 21 uren příslušníků císařského domu.

Nová kaple

Během regotizace augustiniánského kostela architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem von Hohenberg v roce 1784 byla Loretánská kaple ve střední lodi kostela vybourána. Nicméně 25. května 1784 nechal císař Josef II. zřídit novou Loretánskou kapli na současném místě, které ve středověku sloužilo jako kapitulní síň kláštera. Vstup do ní je opatřen umělecky kovanou mříží a nachází se v jihovýchodní části pravé boční lodi kostela. Během napoleonských válek v roce 1809 bylo cenné stříbrné vybavení Loretánské kaple roztaveno a během času se ztratily i další součásti bohaté vnitřní výzdoby.

Také urny se srdci byly přeneseny ze staré hrobky srdcí do nové stavby. V roce 1802 byly uloženy ve speciálně zřízené půlkruhové místnosti za Loretánskou kaplí. Zároveň sem byly přeneseny urny se srdci císařovny Anny, císaře Matyáše a jeho nástupce Ferdinanda II., které byly původně přechovávány v královnině klášteře klarisek vedle Hofburgu. Do roku 1878 bylo v této prosté kryptě uloženo 54 srdcí. Nenacházejí se zde srdce císařů Ferdinanda III. (1637–1657) a Josefa II. (1780–1790). Osvícenský panovník Josef II. si výslovně přál, aby jeho mrtvé tělo nebylo pitváno, nýbrž aby byl pochován v uniformě polního maršála v prosté rakvi z dubového dřeva.

Podobně byla ukládána zvlášť i srdce krumlovských vévodů z rodu Schwarzenbergů a jejich manželek v kapli sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Víta v Českém Krumlově nebo srdce příslušníků bavorského panujícího rodu Wittelsbachů v Milostné kapli (Gnadenkapelle, česky také označované jako Kaple zázračného obrazu) v Altöttingu.

Seznam pochovaných v kryptě

Srdce jsou uložena v konzervačním roztoku ve stříbrných pohárech. Největší urna obsahuje společně uložená srdce Marie Terezie (č. 21) a Františka I. Štěpána Lotrinského (č. 20), obdobně největší společný sarkofág v Císařské hrobce chrání obě jejich těla.

Horní řada

V horní řadě zleva doprava (podle data úmrtí):

1. Anna Tyrolská (4. 10. 1585 Innsbruck – 15. 12. 1618 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1612–1618), dcera Ferdinanda II. Tyrolského, manželka (∞ 4. 12. 1611 Vídeň) svého bratrance, císaře Matyáše Habsburského (č. 2), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky, ve které bylo roku 1633 v hrobě č. 1 pohřbeno její tělo. Její vnitřnosti jsou uloženy v urně č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
2. Matyáš Habsburský (24. 2. 1557 Vídeň – 20. 3. 1619 Vídeň), císař (1612–1619), 3. syn císaře Maxmiliána II. (31. 7. 1527 Vídeň – 12. 10. 1576 Řezno). Stříbrný pohár byl v 18. století v tak špatném stavu, že císař Josef II. přikázal zhotovit ještě vnější zlatý pohár. Jeho tělo bylo v roce 1633 uloženo v hrobě č. 2 v Císařské hrobce a jeho vnitřnosti v urně č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
3. Ferdinand II. (9. 7. 1578 Štýrský Hradec – 15. 2. 1637 Vídeň), císař (1619–1637), nejstarší syn arcivévody Karla II. Štýrského. Jeho tělo bylo pochováno v mauzoleu ve Štýrském Hradci a jeho vnitřnosti v urně č. 19 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
4. Ferdinand IV. (8. 9. 1633 Vídeň – 9. 7. 1654 Vídeň), zakladatel Hrobky srdcí, nejstarší syn císaře Ferdinanda III. (1608–1657). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 29 v Císařské hrobce a jeho vnitřnosti v urně č. 20 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
5. Leopold Vilém (6. 1. 1614 Štýrský Hradec – 20. 11. 1662 Vídeň), syn Ferdinanda II. (č. 4), biskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění. Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 115 v Císařské hrobce a jeho vnitřnosti v urně č. 23 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
6. Markéta Terezie Španělská (12. 8. 1651 Madrid – 12. 3. 1673 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1666–1673), první manželka Leopolda I. (č. 11), zároveň jeho sestřenice i neteř. Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 20 v Císařské hrobce a její vnitřnosti v urně č. 29 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
7. Eleonora Gonzagová (18. 11. 1629 Mantova – 6. 12. 1686 Vídeň), císařovna (1651–1657), třetí manželka Ferdinanda III. Založila dámský Řád hvězdového kříže. Její tělo bylo pochováno hrobě č. 19 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 33 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
8. Marie Antonie (18. 1. 1669 Vídeň – 24. 12. 1692 Vídeň), první dcera císaře Leopolda I. (č. 11), manželka bavorského kurfiřta (1679–1726) Maxmiliána II. Emanuela (11. 7. 1662 Mnichov – 26. 2. 1726 Mnichov). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 28 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 36 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
9. Marie Terezie (22. 8. 1684 Vídeň – 28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň), dvanáctiletá dcera císaře Leopolda I. (č. 11) zemřela na pravé neštovice. Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 25 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 37 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
10. Marie Josefa (6. 3. 1687 Vídeň – 14. 4. 1703 Vídeň), dcera císaře Leopolda I. (č. 11). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 16 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 40 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
11. Leopold I. (9. 6. 1640 Vídeň – 5. 5. 1705 Vídeň), římský císař (1657–1705), druhý syn císaře Ferdinanda III., otec císařů Josefa I. (č. 12) a Karla VI. (č. 13). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 37 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 41 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
12. Josef I. (26. 7. 1678 Vídeň – 17. 4. 1711 Vídeň), římský císař (1705–1711), syn císaře Leopolda I. (č. 11). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 35 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 42 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
13. Karel VI. (1. 10. 1685 Vídeň – 20. 10. 1740 Vídeň), římský císař (1711–1740), syn císaře Leopolda I. (č. 11), otec Marie Terezie (č. 21). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 40 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 48 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
14. Marie Alžběta (13. 12. 1680 Linec – 26.8.1741 zámek Mariemont v Belgii), dcera císaře Leopolda I. (č. 11), místodržící Nizozemí (1725–1741). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 38 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 51 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
15. Marie Anna (14. 9. 1718 Vídeň – 16. 12. 1744 Brusel), dcera Karla VI. (č. 13), sestra Marie Terezie (č. 21). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 39 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 52 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
16. bezejmenná princezna (1744–1744), dcera Karla Lotrinského (12. 12. 1712 Lunéville – 4. 7. 1780 Tervuren) a arcivévodkyně Marie Anny (č. 15), sestry Marie Terezie (č. 21). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 47 v Císařské hrobce.
17. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (28. 8. 1691 Brunšvik – 21. 12. 1750 Vídeň), císařovna (1711–1740), manželka (∞ 1. 8. 1708 Barcelona) Karla VI. (č. 13), matka Marie Terezie (č. 21). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 36 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 53 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
18. Karel Josef (1. 2. 1745 Vídeň – 18.1.1761 Vídeň), druhý syn Marie Terezie (č. 21). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 44 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 54 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
19. Johanna Gabriela (4. 2. 1750 Vídeň – 23. 12. 1762 Vídeň), 8. dcera Marie Terezie (č. 21). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 45 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 55 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
20. František I. Štěpán Lotrinský (8. 12. 1708 Nancy – 18. 8. 1765 Innsbruck), římský císař (1745–1765), manžel Marie Terezie (č. 21). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 56 (společný sarkofág se svou ženou) v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 56 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
21. Marie Terezie (13. 5. 1717 Vídeň – 29. 11. 1780 Vídeň), císařovna (1745–1765), dcera Karla VI. (č. 13), matka 16 dětí. Manželka (∞ 12.2.1736) císaře Františka I. (č. 20). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 55 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 57 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
22. Luisa Alžběta (18. 2. 1790 Vídeň – 24. 6. 1791 Vídeň), nedospělá první dcera císaře Františka II./I. (č. 43) a jeho 1. ženy Alžběty Vilemíny Württemberské (č. ). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 66 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 58 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
23. Leopold II. (5. 5. 1747 Vídeň – 1. 3. 1792 Vídeň), římský císař (1790–1792), syn Marie Terezie (č. 21). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 113 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 59 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
24. Marie Ludovika Španělská (24. 11. 1745 Portici, Kampánie – 15. 5. 1792 Vídeň) z rodu Bourbonů, velkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), manželka Leopolda II. (č. 23), matka císaře Františka II./I. (č. 43). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 114 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 60 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
25. Karolína Leopoldina (8. 6. 1794 Vídeň – 16. 3. 1795 Vídeň), dcera císaře Františka II./I. (č. 43) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 35). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 95 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 61 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
26. Alexander Leopold (14. 8. 1772 Florencie – 12. 7. 1795 Laxenburg), uherský palatin (1790–1795), 4. syn císaře Leopolda II. (č. 23). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 64 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 62 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
27. Marie Amálie (15. 10. 1780 Florencie – 25. 12. 1798 Vídeň), dcera císaře Leopolda II. (č. 23). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 65 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 64 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
28. Marie Kristýna (3. 5. 1742 Vídeň – 24. 6. 1798 Vídeň) zvaná "Mimi", oblíbená dcera Marie Terezie (č. 21), manželka Alberta Sasko-Těšínského (č. 40). Její monumentální kenotaf se nachází v lodi augustiniánského kostela. Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 112 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 63 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
29. Karolína Louisa (9. 12. 1795 Vídeň – 30. 6. 1799 zámek Hetzendorf), dcera císaře Františka II./I. (č. 43) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 35). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 87 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 65 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
30. Maxmilián František (8. 12. 1756 Vídeň – 26. 7. 1801 zámek Hetzendorf), 53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801), arcibiskup kolínský (1784–1801), syn Marie Terezie (č. 21). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 118 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 66 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
31. Karolína Ferdinanda (2. 8. 1793 Florencie – 5. 1. 1802 Vídeň), dcera císaře Františka II./I. (č. 43) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 35). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 79 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 67 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
32. Louisa Marie (27. 7. 1773 Neapol – 19. 9. 1802 Vídeň) z rodu Bourbonů, dcera Marie Karolíny (1752–1814) (č. 38), 1. manželka (∞ 1790) Ferdinanda III. Toskánského (6. 3. 1769 Florencie – 17. 7. 1824 Florencie), toskánského velkovévody (1790–1801 a 1814–1824). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 84 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 68 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

Dolní řada

V dolní řadě zleva doprava (podle data úmrtí):

33. Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (26. 2. 1746 Vídeň – 18. 6. 1804 Praha), 4. dcera královny Marie Terezie (č. 21) a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského (č. 20). Její tělo bylo pochováno v Královské hrobce v katedrále sv. Víta v Praze.
34. Ferdinand Karel d´Este (1. 6. 1754 Vídeň – 24. 12. 1806 Vídeň), 4. syn Marie Terezie (č. 21), generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este. Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 105 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 69 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
35. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. 6. 1772 Neapol – 13. 4. 1807 Vídeň) z rodu Bourbonů, římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807), 2. manželka (∞ 1790) císaře Františka II./I. (č. 43). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 60 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 70 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
36. Josef František (9. 4. 1799 Vídeň – 30. 6. 1807 Laxenburg), 2. syn císaře Františka II./I. (č. 43) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 35). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 69 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 71 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
37. Jan Nepomuk Karel (29. 8. 1805 – 19. 2. 1809), 4. syn císaře Františka II./I. (č. 43) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 35). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 71 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 72 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
38. Marie Karolína (13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň – 8. 9. 1814 zámek Hetzendorf), královna neapolská a sicilská, manželka Ferdinanda I., 1. krále Obojí Sicílie (1816-1823), jako král neapolský Ferdinand IV., dcera Marie Terezie (č. 21). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 107 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 73 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
39. Marie Ludovika Modenská (14. 12. 1787 Monza – 7. 4. 1816 Vídeň) z rodu Este, rakouská císařovna (1808–1816), 3. manželka (∞ 6. 1. 1808 Vídeň) svého bratrance císaře Františka II./I. (č. 43). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 58 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 74 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
40. Albert Sasko-Těšínský (11. 7. 1738 Moritzburg – 10. 2. 1822 Vídeň) z rodu Wettinů, vévoda sasko-těšínský, manžel Marie Kristýny (č. 28). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 111 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 75 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
41. Rudolf František (1822–1822), syn arcivévody Karla Ludvíka (č. 45). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 125 v Císařské hrobce.
42. František Josef Karel - Napoleon II. (20. 3. 1811 Paříž – 22. 7. 1832 Vídeň), řečený Orlík, syn Napoleona Bonaparte a Marie Luisy. Jeho urna je obvázána stuhou v barvách francouzské trikolóry. Tělo původně pohřbeno v Císařské hrobce, od roku 1940 v Invalidovně v Paříži, vnitřnosti jsou uloženy v urně č. 76 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
43. František II./I. (12. 2. 1768 Florencie – 2. 3. 1835 Vídeň), poslední římský (1792–1806) a 1. rakouský císař (1804–1835). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 57 v Císařské hrobce.
44. Antonín Viktor (31. 8. 1779 Florencie – 2. 4. 1835 Vídeň), 8. syn císaře Leopolda II. (č. 23), 54. velmistr řádu německých rytířů (1804–1835). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 103 v Císařské hrobce.
45. Karel Ludvík (5. 9. 1771 Florencie – 30. 4. 1847 Vídeň), vévoda těšínský, 3. syn císaře Leopolda II. (č. 23), vítěz od Aspern (1809). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 122 v Císařské hrobce.
46. Ferdinand Karel (25. 4. 1781 Milán – 5. 11. 1850 Ebenzweier), syn arcivévody Ferdinanda Karla d´Este (č. 34). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 102 v Císařské hrobce.
47. František Josef (5. 3. 1855 Židlochovice – 13. 3. 1855 Židlochovice), 1. syn arcivévody Karla Ferdinanda (č. 121). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 68 v Císařské hrobce.
48. Marie Anna (8. 6. 1804 Vídeň – 28. 12. 1858 zámek Hetzendorf), neprovdaná dcera císaře Františka II./I. (č. 43) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 35). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 82 v Císařské hrobce.
49. Hildegarda Luisa Bavorská (10. 6. 1825 Würzburg – 2. 4. 1864 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, dcera bavorského krále (1825–1848) Ludvíka I. (25. 8. 1786 Štrasburk – 29. 2. 1868 Nice), manželka arcivévody Albrechta (3. 8. 1817 Vídeň – 18. 2. 1895 Arco). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 129 v Císařské hrobce.
50. Ludvík Josef (13. 12. 1784 Florencie – 21. 12. 1864 Vídeň), syn císaře Leopolda II. (č. 23), vedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 53) v letech 1835–1848. Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 104 v Císařské hrobce.
51. Marie Ferdinanda (27. 4. 1796 Drážďany – 3. 1. 1865 Brandýs nad Labem) z rodu Wettinů, 2. manželka (∞ 6.5.1821 Florencie) Ferdinanda III. Toskánského (6. 3. 1769 Florencie – 17.7.1824 Florencie), toskánského velkovévody (1790–1801 a 1814–1824). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 86 v Císařské hrobce.
52. Matylda (25. 1. 1849 Vídeň – 6. 6. 1867 zámek Hetzendorf), dcera arcivévody Albrechta (3. 8. 1817 Vídeň – 18. 2. 1895 Arco). Její tělo bylo pochováno v hrobě č. 130 v Císařské hrobce.
53. Ferdinand I. Dobrotivý (19. 4. 1793 Vídeň – 29. 6. 1875 Praha), 2. rakouský císař (1835-1848). Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 62 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 77 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
54. František Karel (17. 12. 1802 Vídeň – 8. 3. 1878 Vídeň), 3. syn císaře Františka II./I. (č. 43), otec císaře Františka Josefa I.. Jeho tělo bylo pochováno v hrobě č. 135 v Císařské hrobce a vnitřnosti v urně č. 78 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.

Statistiky

celkem 54 srdcí, z toho:
26 mužů
- mezi nimi manžel (č. 20) a 4 synové (č. 18, 23, 30, 34) Marie Terezie (č. 21)
28 žen
- mezi nimi 4 dcery (č. 19, 28, 33, 38) Marie Terezie (č. 21)
10 císařů (č. 2, 3, 11, 12, 13, 20, 23, 42, 43, 53), z toho:
- římští:
  - 1612–1619 Matyáš Habsburský (č. 2)
  - 1619–1637 Ferdinand II. (č. 3)
  - 1657–1705 Leopold I. (č. 11)
  - 1705–1711 Josef I. (č. 12)
  - 1711–1740 Karel VI. (č. 13)
  - 1745–1765 František I. Štěpán Lotrinský (č. 20)
  - 1790–1792 Leopold II. (č. 23)
- římský (1792–1806) i rakouský (1804–1835):
  - František II./I. (č. 43)
- rakouský:
  - 1835–1848 Ferdinand I. (č. 53)
- císař Francouzů:
  - 1815 Napoleon II. (č. 42)
2 římští králové, ale nikoliv římští císařové:
- 1653–1654 Ferdinand IV. (č. 4)
- 1811–1814 Napoleon II. (č. 42)
2 vévodové těšínští:
- 1766–1822 Albert (č. 40)
- 1822–1847 Karel Ludvík (č. 45)
8 manželek císařů (č. 1, 6, 7, 17, 21, 24, 35, 39), z toho:
- římské císařovny:
  - 1612–1618 Anna Tyrolská (č. 1)
  - 1666–1673 Markéta Terezie Španělská (č. 6)
  - 1651–1657 Eleonora Gonzagová (č. 7)
  - 1711–1740 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 17)
  - 1745–1765 Marie Terezie (č. 21)
  - 1790–1792 Marie Ludovika Španělská (č. 24)
- římská a rakouská císařovna:
  - 1792–1806 římská a 1804–1807 rakouská Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)
- rakouská císařovna:
  - 1808–1816 Marie Ludovika Modenská (č. 39)
1 královna Obojí Sicílie:
- Marie Karolína (č. 38)
nejstarší srdce: 1619 Matyáš Habsburský, narozený v roce 1557 (č. 2)
poslední srdce: 1878 František Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 54)
těla pochována v Císařské hrobce, byly však 3 výjimky:
- Ferdinand II. (č. 3) – Mauzoleum ve Štýrském Hradci
- Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (č. 33) – katedrála sv. Víta v Praze
- František Josef Karel - Napoleon II. (č. 42) – Invalidovna v Paříži

Seznam osob s tradičně rozdělenými ostatky

Seznam 39 osob, jejichž tělo bylo podle základního vzorce pochováno v Císařské hrobce, jejich srdce v Hrobce srdcí a vnitřní orgány ve Vévodské hrobce. Před osobami je uvedeno číslo hrobu (sarkofágu), urny na srdce a urny na vnitřnosti. Mezi těmito osobami je 6 císařů, u kterých je uvedena doba vlády a jsou zvýrazněni tučně.

001-01-17 Anna Tyrolská
002-02-18 Matyáš Habsburský (1612–1619)
029-04-20 Ferdinand IV.
115-05-23 Leopold Vilém
020-06-29 Markéta Terezie Španělská
019-07-33 Eleonora Gonzagová
028-08-36 Marie Antonie
025-09-39 Marie Terezie
016-10-40 Marie Josefa
037-11-41 Leopold I. (1657–1705)
035-12-42 Josef I. (1705–1711)
040-13-48 Karel VI. (1711–1740)
038-14-51 Marie Alžběta
039-15-52 Marie Anna
036-17-53 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
044-18-54 Karel Josef
045-19-55 Johanna Gabriela
056-20-56 František I. Štěpán Lotrinský (1740–1765)
055-21-57 Marie Terezie
066-22-58 Luisa Alžběta
113-23-59 Leopold II.
114-24-60 Marie Ludovika Španělská
095-25-61 Karolína Leopoldina
064-26-62 Alexander Leopold
065-27-64 Marie Amálie
112-28-63 Marie Kristýna
087-29-65 Karolína Louisa
118-30-66 Maxmilián František
079-31-67 Karolína Ferdinanda
084-32-68 Louisa Marie
105-34-69 Ferdinand Karel d´Este
060-35-70 Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
069-36-71 Josef František
071-37-72 Jan Nepomuk Karel
107-38-73 Marie Karolína
058-39-74 Marie Ludovika Modenská
111-40-75 Albert Sasko-Těšínský
062-53-77 Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848)
135-54-78 František Karel

Odkazy

Související články

Reference

↑ VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8. S. 296.

Literatura

LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5.
VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrobka srdcí na Wikimedia Commons
Oficiální stránka

[1] VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8. S. 296.

[1]