Hrdějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrdějovice
Kaple Panny Marie na návsi
Kaple Panny Marie na návsi
Znak obce HrdějoviceVlajka obce Hrdějovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 521 (2023)[1]
Rozloha8,82 km²[2]
Katastrální územíHrdějovice
Nadmořská výška385 m n. m.
PSČ373 61
Počet domů536 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDlouhá 221
373 61 Hrdějovice
obec.hrdejovice@c-mail.cz
StarostaPetr Stejskal
Oficiální web: www.hrdejovice-opatovice.cz
Hrdějovice na mapě
Hrdějovice
Hrdějovice
Další údaje
Kód obce544558
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrdějovice (v místním nářečí a do roku 1923 oficiálně Hrdějice, německy Hartowitz) jsou obec v Jihočeském kraji, ležící 5 km severně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na území obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). Název pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (Hrdywiczi), tak Opatovice (Opatowiczi) jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem Lišovem král Karel IV. zastavil Janovi z Leuchtenberka. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k hlubockému panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové.

Přes Hrdějovice vedla původní silnice z Českých Budějovic na Tábor, na které se někdy nacházely v kolejích kousky jantaru. V polovině 18. století byla silnice přeložena do míst dnešního Borku.

Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané Hrdějice, německy Hartowitz) roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a Nemanice. Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 1907–1943 a 1945–1960. Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce 1954. V roce 1954 byla část hrdějovického katastrálního území převedena na nově vzniklou obec Borek.

V roce 1950 bylo založeno JZD, 1968 zaveden vodovod a od roku 1983 zajíždí do Hrdějovic českobudějovická MHD. Od roku 2000 má obec vlastní znak.

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Hrdějovic

Obec Hrdějovice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Hrdějovice.

  • Hrdějovice (431 domů, 1 434 obyvatel)
  • Opatovice (31 domů, 44 obyvatel)

K Hrdějovicím přísluší též samota Nová Obora.

(údaje dle sčítání lidu roku 2001)

Představitelé obce[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad Hrdějovice
Rok Jméno Bydliště Povolání Funkce Pol. strana
1795 Jakub Krypl č.p. 6 rychtář
1800–1803 Matěj Škérl č.p. 4 rychtář
1803 Antonín Král rychtář
1804 Matěj Škérl č.p. 4 rychtář
1805–1810 Martin Klabouch č.p. 3 rychtář
1866 Josef Fencl zvaný Kukačka č.p. 13 starosta
1895–1898 Jan Křiváček starosta
1898–1907 Jan Turek starosta
1907–1910 František Šimek starosta
1910–1919 Jan Turek starosta
1919–1923 František Rehanzl rolník starosta soc. dem.
1923–1928 František Lonský č.p. 57 železniční zřízenec starosta
1928–1945 Václav Křiváček zvaný Šonka č.p. 14 rolník starosta ČSL
1945–1946 František Bláha předseda MNV nár. soc.
1946–1949 Jan Aufrecht předseda MNV KSČ
1949 Karel Palma předseda MNV KSČ
1949 Matěj Švec předseda MNV soc. dem., KSČ
1949–1951 Josef Krebs dělník předseda MNV KSČ
1951 Stanislav Brůžek pověřený před. Čsl. str. socialistická
1951–1954 Josef Bláha předseda MNV KSČ
1954–1957 Alois Remta předseda MNV KSČ
1957–1960 Ladislav Valenta předseda MNV KSČ
1960–1964 Josef Turek předseda MNV KSČ
1964–1976 Jaroslav Hlavatý č.p. 42 předseda MNV KSČ
1976–1986 Jan Škrdle předseda MNV KSČ
1986–1990 Josef Sázel předseda MNV
1990–2002 Jiří Brož Těšín zootechnik starosta OF, Sdruž. nez. kan.
2002–2006 Jan Černoch Luční zahradník starosta KDU-ČSL
2006–2014 Jana Lepičová Těšín starostka Slavoj Hrd.,ODS
2014–2018 Jiří Krupička Luční podnikatel starosta SNK Pro Hrdějovice[4]
od 2018 Radka Šulistová vysokoškolská učitelka starostka HRDĚ 37361

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Studánka na Těšíně
Stavení čp. 17 ve stylu selského baroka
  • Kaple na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876. Tehdy se koupil za 60 zlatých křížek, který dnes stojí před kaplí. V kapli je oltářík s točenými sloupky, který kryje ubrus s výšivkou prosby ke svatému Janu Nepomuckému. Původně se v kapli sloužily dvakrát do roka mše svaté: jednak na svátek sv. Linharta, patrona dobytka a jednak na sv. Floriána, patrona hasičů. V současnosti se v kapli slouží mše svatá na svátek svatého Jana Nepomuckého, který je vnímán jako patron kaple a ob rok na svátek svatého Bartoloměje, jehož slavnost připadá na období těsně po žních.
  • Poutní kaple Panny Marie Lurdské v místní části Těšín s léčivou studánkou, známá také jako kaple na Těšíně. Původní kaple postavena před rokem 1770, zbořena byla za josefínských reforem. Počátkem 19. století byla postavena nová kaplička a v letech 1888–1889 nynější novogotická kaple Panny Marie Těšínské. O stavbu této kaple se zasloužily především kongregace bratří a sester Nejsvětější Svátosti, sídlící v Českých Budějovicích v Žižkově a Lipenské ulici. Stromořadí před kapli bylo vysázeno v roce 1946. V letech 2014–2015 byla na náklady obce nově upravena studánka s pramenem léčivé vody vedle poutní kaple. Původně se v kapli slavila pouť na svátek Jména Panny Marie, nyní se v ní slaví ob rok pouť na svatého Bartoloměje (střídá se s návesní kaplí).
  • Výklenková kaplička svatého Rocha na křižovatce Hlubocké a Těšínské ulice. Postavena v 18. století, opravena v roce 1995.
  • Pomník Antonína Švehly na návsi. Pomník akademického sochaře Václava Duška z Tábora byl slavnostně odhalen v roce 1938. Na jeho vzniku mělo zásluhu Sdružení republikánského dorostu a zaštítil ho předseda republikánské strany, poslanec Beran. Plastika s Antonínem Švehlou byla odstraněna ze žulového podstavce v roce 1947. Znovuobnoven byl pomník v roce 1997. Repliku plastiky vytvořil syn autora, Václav Dušek mladší. Znovuodhalení se konalo v rámci oslav 100. výročí hrdějovického Sboru dobrovolných hasičů.
  • Orty, bývalý kaolinový důl severně od vsi
  • Opatovice, historická náves
  • Pomník obětem první světové války
  • Lidová architektura
  • Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž Českého Vrbného, připomíná smrt vojenských pilotů nadporučíka Františka Křečana a poručíka Jaroslava Vondráška. Pomník byl odhalen v roce 1926, jeho autorem je Jan Vítězslav Dušek.[5]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hrdějovice – výsledky voleb • Komunální volby 2018. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. 
  5. KOVÁŘ, Daniel. Letecké neštěstí u Hrdějovic 18. 7. 1924. 1. vyd. České Budějovice: Vojensko-letecká historická společnost, 2014. 20 s. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]