Hrdobec
Hrdobec je prostřednictvím filmu Marečku, podejte mi pero! zpopularizovaný chybný tvar slova hrdobce, okazionalismu použitého v množném čísle Janem Nerudou v básni Jak lvové bijem o mříže (sbírka Písně kosmické, 1878). Hrdobce (podstatné jméno, mužský rod, vzor soudce) zde značí hrdého člověka, hrdopýška.[1][2] Hrdobec měl být podle mylného výkladu filmových postav studentů systematickým biologickým názvem brouka hovnivála.
Citace básně:
- Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
- „Nuž pojďte, páni, blíže,
- jen trochu blíže, hrdobci,
- jimž hrouda nohy víže!“
Marečku, podejte mi pero! [editovat]
Slovo se stalo široce známým díky českému komediálnímu filmu Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Marečku, podejte mi pero!. V něm kolegové hlavního hrdiny Jiřího Kroupy st. dojdou v diskusi o básni k názoru, že hrdobec je brouk hovnivál.
Citace z filmu:
- Kroupův kolega Hora: „Hrdobec? Hrdobec to je takovej brouk. To je takovej chrobák, kterej si před sebou válí tu… kuličku… z toho… z trusu.“
- Kroupa: „Jo, ty myslíš hovnivála?“
- Kroupův kolega Hora: „No, hovnivála, jenomže v přírodopise se nazývá hrdobec.“
Jiří Kroupa st. tento závěr prezentuje na hodině literatury u profesora Hrbolka, který ovšem nesouhlasí: „Tak předně, neříkáme hrdobec, ale hrdobce. A potom, ten váš výklad tohoto slova jest, jest velice svérázný.“
Reference [editovat]
- ↑ Příruční slovník jazyka českého, díl I., A-J, Praha 1935-37
- ↑ Výraz hrdobce v Internetové jazykové příručce
