Hranice deseti sekund

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hranice deseti vteřin je sportovní pojem, odkazující na jeden z nejobdivovanějších atletických výkonů - schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund. Až do konce 80. let šlo o zcela výjimečný výkon, dnes je počet sprinterů schopných takového výkonu podstatně vyšší (přestože tato schopnost stále zůstává vlastností sprinterské extratřídy). První v historii dokázal elektronicky zvládnout stovku pod 10 americký sprinter Jim Hines, který na olympiádě v Mexiku v roce 1968 běžel za 9,95 s. Poprvé v nížinných podmínkách zaběhl stovku pod deset jeho krajan Carl Lewis, a to v roce 1983 a v čase 9,97 s. Dnes se světový rekord zásluhou jamajského běžce Usaina Bolta zastavil již na hodnotě 9,58 s (Berlín, 2009).

Téměř všichni sprinteři, kteří dokázali běžet regulérně 100 metrů pod 10 sekund jsou západoafrického původu. Pouze čtyři další jsou etnicky původu jiného (Frankie Fredericks z Namíbie (nejlépe 9,86 s), Patrick Johnson z Austrálie (9,93 s) a jediný běloch - Francouz Christophe Lemaitre (9,92 s). V roce 2011 se k nim zatím jako poslední přidal také Ngonidzashe Makusha ze Zimbabwe (9,89 s.). V současnosti (k 30. 6. 2012) běželo regulérně 82 sprinterů stometrovou trať pod 10 sekund[1]. Český národní rekord má dnes hodnotu 10,23 s. (Jan Veleba, 2010). Ženy se pod hranici deseti vteřin zřejmě nikdy nedostanou (maximální možnosti jejich organismu se podle odhadů fyziologů pohybují asi kolem 10,20 s.), současný světový rekord Američanky Florence Griffith-Joynerové (10,49 s. z roku 1988) navíc není sprinterskou konkurencí vážně ohrožován.

Reference[editovat | editovat zdroj]