Hradní vrch Hukvaldy

Hradní vrch (kopec)
Vrchol	481 m n. m.
Prominence	123 m ↓ sedlo s Kazničovem
Izolace	0,9 km → Kazničov
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ Hory Podbeskydské pahorkatiny
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Podbeskydská pahorkatina
Souřadnice	49°37′12″ s. š., 18°13′44″ v. d.
Hradní vrch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy se nachází v obci Hukvaldy. Lokalita zahrnuje středověký hrad Hukvaldy na vrcholu kopce, na jehož svazích se rozkládá historická hradní obora. Přírodní památka byla zrušena čl. 6 Nařízení č. 3/2013 Moravskoslezského kraje ze dne 4.6.2013, na místo ní vyhlášena přírodní památka Hukvaldy.

Lesní porost má charakter bučiny, staré 160-240 let. Sedm buků lesních bylo vyhlášeno za památné stromy. Staré stromy, v jejichž dutinách hnízdí holub, krutihlav, datel, strakapoud či lejsek, jsou stejně jako sušiny a torza stromů v lokalitě záměrně ponechávány. Nerozložené bukové listí brání vzniku bohatšího bylinného podrostu. Obora, která se zahrnuje krom přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy také vrchol Kazničov (601 m), má rozlohu 457 ha a bylo v ní napočítáno cca 140 kusů daňčí a 120 kusů mufloní zvěře.

První zmínka o oborním chovu pochází z roku 1567. V tomto roce byla obora pro vysokou zvěř založena olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova. Zdá se, že biskupa k tomu vedly reprezentační důvody. Po celé období episkopátu biskupa Prusinovského máme doloženu snahu o získávání zvěře do obory jak z oborních chovů císařských statků ve východních Čechách, tak od aristokracie z celé Moravy. Zvěř byla odchytávána také na dalších biskupských statcích. Obora zřízená v podhradí hradu Hukvaldy zároveň poskytovala možnost pozorovat zvěř přímo ze zámku a je zde doložena i snaha ochočit si zvěř tak, aby se nebála lidí a na samotný hrad docházela.

• 
  Hrad Hukvaldy
• 
  Stádo daňků v oboře
• 
  Liška Bystrouška

Literatura

• Štěpán Jan, Obora na Hukvaldech ve druhé polovině 16. století aneb oslavenec má 440 let , Práce a studie Muzea Beskyd 18/2007- společenskovědná řada, s. 24-39, ISBN 978-80-86166-22-3.