Hradec Králové
Šablona:Infobox statutární město
Hradec Králové (německy Königgrätz) je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Ve městě sídlí biskupství královéhradecké diecéze.
Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. Historické centrum města skrývá jedinečné panorama, kde se na malé ploše Velkého náměstí setkávají hned tři stavební slohy: Gotická katedrála svatého Ducha, renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Přestože Hradec leží na rovině (kromě Starého města), má nedaleko Orlické hory a NP Krkonoše. Poblíž je několik hradů a zámků s významnou historií.
Správa města
Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!
V čele magistrátu města je Otakar Divíšek, který toto místo převzal v roce 2002 od Oldřicha Vlasáka a obhájil jej již ve druhém volebním období. V radě města jsou kromě Občanské demokratické strany zastoupeny i strany Volba pro město a Hradecký demokratický klub.
Historie, zajímavosti a památky
Historický střed města tvoří Velké náměstí. Významnými budovami zde jsou katedrála svatého Ducha, Bílá věž, radnice, biskupská rezidence, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a bývalá jezuitská kolej se Santiniho atriem. Setkávají se zde tři stavební slohy (gotická katedrála Svatého Ducha, o několik metrů vedle renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie).
Město je proslulé moderní výstavbou, a dokonce mu bylo přisouzeno označení Salon republiky. Počátky této intenzivní práce významných architektů patří Janu Kotěrovi, autorovi secesní budovy muzea. Po 1. světové válce se pak stává vůdčím architektem města Josef Gočár, jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na Ullrichově náměstí (dnes Magistrát města), úprava Masarykova náměstí s pomníkem prezidenta, komplex škol na Tylově nábřeží (dnešní Gymnázium J. K. Tyla a přilehlá základní škola), areál budov Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské, budova Magistrátu na třídě ČSA.
Pověsti
V Hradci se chystala exekuce rakovnického zločince. Zločinec před popravou uviděl v davu lidí svého známého, žebráka, a řekl mu, aby se vrátil do Rakovníka, kde pod stromem nalezne poklad. Z části peněz nechť koupí Hradci zvon. A tak se také stalo.
Stejná pověst se vypravuje také o zvonu v Rakovníce.
Kultura, umění, turistika
Hradec Králové je kulturní a turistické centrum Královéhradeckého kraje. Jeho nejčastějšími turisty jsou zejména Němci, Britové, Američané a Poláci. V poslední době však můžeme stále více pozorovat i vzestup oblíbenosti města u Asiatů.
I díky velkému množství turistů je ve městě několik hotelů, zejména stojí za připomenutí Amber Hotel Černigov naproti hlavnímu nádraží v centru dopravního terminálu, hotel Alessandria na Slezském Předměstí, hotel Stadion spojený se zimním stadionem hokejového klubu HC VČE. Dále pak Boromeum residence v historické části starého města, nebo o několik metrů vedle hotel U Královny Elišky nebo Nové Adalbertinum, které samo tvoří jednu dominant Velkého náměstí.
Samo město kromě jedinečného panoramatu na starém městě, kde se setkává několik stavebních slohů, sem turisty láká i díky botanické zahradě léčivých rostlin, obřímu akvárium či za zábavou prostředkované aquacentrem. Lze také navštívit chráněné území Orlice či Hradecké lesy. Město je též důležitým uzlem turistů pokračujícím za zimními sporty. Nedaleko od něj se totiž nachází nejvyšší pohoří Krkonoše či Orlické hory.
Z umění nabízí metropole několik divadel (Adalbertinum, loutkové Divadlo Drak, Klicperovo divadlo), kin (Centrál, letní kino Širák, multikino Cinestar), vělehlasnou filharmonii či Muzeum východních Čech. Z festivalů zde jsou připraveny například Techfilm, Truckfest, Hip Hop Kemp, Divadlo evropských regionů, Febiofest a další.
Obyvatelstvo
Hradec Králové patří k českým „stotisícovým městům“: roku 1990 měl 101 302 obyvatel, ale kvůli úbytku obyvatel v celé České Republice a stěhování za město znovu klesl pod tuto hranici a nyní má necelých 95 tisíc obyvatel.
| 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2008 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 66 608 | 80 463 | 96 145 | 99 917 | 97 155 | 94 255 | 96 198 |
Národnost
|
Náboženské vyznání[1]
|
Sestaveno dle statistik Sčítání lidu z roku 2001, kdy měl Hradec 97 155 obyvatel. Na grafech vývoje počtu obyvatel v České republice a v Hradci Králové je vidět současně klesající křivka.
Členění města
Katastrální územíBřezhrad (výměra 279,93 ha) |
Místní částiBřezhrad (PSČ: 50332) |
Doprava
Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!
Dálková autobusová doprava
Na rozdíl od sousedních Pardubic (železniční koridor) je Hradec Králové důležitým bodem v autobusové dopravě mezi Polskem a zbytkem České Republiky. Stejně jako jiná krajská města je důležitým dopravním uzlem ve svém regionu a kraji. Důležitá je pro kraj hlavně doprava mezi hlavním městem Prahou která je vedena dálnicí D11) a sousedním městem Pardubic. Dodnes zde byla vedená doprava železniční tratí, ale magistrát přikládá vyšší důležitost právě autobusové dopravě která s novým terminálem hromadné dopravy bude mezi městy fungovat. Ta povede po Rašínově třídě v Hradci Králové dále rychlostní silnicí R37. Město Hradec Králové je pro svou polohu a díky Gočárovu okruhu známé také jako křižovatka republiky.
Městská hromadná doprava
Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!
Dopravní podnik města Hradce Králové denně přepraví několik desítek tisíc lidí po celém území města i do okolních obcí.
Po Hradci Králové jezdí 36 linek městské hromadné dopravy, z čehož je jedna noční autobusová linka, 6 rychlíkových a 5 školních. Zbytek (24 linek městské hromadné dopravy) jezdí obyčejné pravidelně jízdy podle jízdních řádů dopravního podniku města po celý den. O čísla linek MHD se dělí jak autobusová doprava, tak trolejbusy. Síť MHD je rozdělena do dvou tarifních pásem, první a druhé. To druhé zahrnuje však pouze obce Charbuzice, Předměřice nad Labem, Lochenice, Stěžery, Stěžírky a Vysokou nad Labem. Zbytek sítě MHD se nachází v tarifním pásmu jedna.
Nově byl v Hradci Králové zaveden čipový odbavovací systém. Prvním druhem karty je časová: na jeden měsíc, čtvrt roku nebo deset měsíců. Druhou je kuponová, kdy si do karty musíme zakoupit jízdenky u automatu či v kancelářích dopravního podniku. Při této variantě však je nutné označit každý nástup a výstup z dopravního prostředku u počítačového zařízení nad označovači, které ještě slouží k obyčejným jízdenkám.
Je málo známé, že v Hradci Králové se plánovalo zavedení tramvajové dopravy. Dokládá to i několik fotografií, například v knize Fotoalbum města Hradec Králové 1918-1945 (Zikmund-Pospíšilová-Lenderová) snímek z průvodu slavnosti položení základního kamene k jednomu z hradeckých kostelů roku 1929. Na spodní částí takřka pod nohama průvodu jsou vidět koleje přes Pražský most v centru města.
Železniční doprava
Hradec Králové není zvláště důležitým uzlem železniční dopravy. Na jeho území je 5 stanic – největší a nejznámější je [[Hradec Králové hlavní nádraží]. Dalším nádražím typu maloměstského (podobné má například Kroměříž, Rychnov nad Kněžnou či Třebechovice pod Orebem) je Hradec Králové-Slezské Předměstí. Pak v Hradci je Hradec Králové zastávka na kraji městské části Pouchov a Hradec Králové-Kukleny ve stejnojmenné městské části. Poslední stanicí na území města je Plotiště nad Labem.
Letecká doprava
Letiště Hradec Králové je jakožto vojenské letiště používáno výhradně soukromníky. Pořádá se zde několik akcí jako Hip Hop Kemp, Air Ambulance, Helicoptershow nebo z historie již přesunutý do Brna - Ciaf. Existují však plány rozvoje letiště na civilní až do statusu mezinárodního.
Školství
Hradec Králové je univerzitní město: působí v něm Univerzita Hradec Králové a katedry Univerzity Karlovy. Dále jsou ve městě odborné školy jako SOŠ Veterinární nebo SŠ Aplikované kybernetiky, které jsou jedny z mála podobných škol v rámci celé republiky.
Sport
Sportoviště
|
Sportovní kluby
|
Významné osobnosti
K nejvýznamnějším starostům města patřil František Ulrich, jehož zásluhou byl Hradec Králové ve 30. letech 20. století nazýván „salónem republiky“. O toto označení se zasloužili i architekti Jan Kotěra a Josef Gočár.
Mezi další osobnosti spojené s historií města patří: Bohuslav Balbín, Václav Kliment Klicpera, Josef Chmela, Jaroslav Durych, František Cyril Kampelík, Václav František Červený, zakladatel slavné hradecké továrny na hudební nástroje, Antonín Petrof, zakladatel továrny na piana, a řada dalších.
Na královéhradeckém (dnes Tylově) gymnáziu studovali například Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup, Alois Jirásek a na počátku 20. století i Karel Čapek nebo Emil Vachek.
Významné akce
Festivaly
- Truckfest je největší mezinárodní setkání autodopravců se spanilou projížďkou městem
- Jazz goes to town je nejprestižnější z tuzemských i evropských jazzových festivalů
- Hudební fórum je festival moderní vážně hudby
- Techfilm je jeden z nejkvalitnějších českých (československých) filmových festivalů
- Majáles je studentskej festival
- Hip Hop Kemp je třídenní hip-hopový festival v ČR
- Gastro Hradec je mistrovství republiky kuchařů a cukrářů i přehlídka kuchařského a cukrářského umění,
- Divadlo evropských regionů je strhujícím vyvrcholením divadelní sezony - Hradecké mezinárodní fesitvaly
- Febiofest - je filmovým festivalem
- Entrée k tanci - je festival taneční a pohybové tvorby
Slavnosti
Partnerská města
Alessandria, Itálie
Arnhem, Nizozemsko
Banská Bystrica, Slovensko
Giessen, Německo
Kaštela, Chorvatsko
Metz, Francie
Wałbrzych, Polsko- Vratislav, Polsko
Odkazy
Související články
- Mechov – hanlivé označení Hradce
Externí odkazy
Šablona:Geo dms
Galerie Hradec Králové na Wikimedia Commons
Šablona:Portál Hradec Králové
- Architektonické slohy a město Hradec Králové
- http://www.hradeckralove.org – oficiální stránka Magistrátu města Hradec Králové
- Královéhradecké tramvaje
- Virtuální prohlídka Hradce Králové
- Historie města Hradec Králové – historické informace, fotografie
- Hradec Králové (průvodce z r. 1917)
- Vybrané statistické údaje za obec Hradec Králové, Český statistický úřad
Literatura
- ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, str. 160 – 186.
Reference
- ↑ podle Sčítání lidu 2001, dostupné http://www.pardubice.czso.cz/xh/edicniplan.nsf/publ/13-5203-01-2001