Tripolské hrabství

Tripolské hrabství a další křižácké státy na Blízkém východě, 1135

Znak Tripolského hrabství

Tripolské hrabství bylo posledním ze čtyř křižáckých států založených v Levantě po první křížové výpravě.

Historie

Historie Tripolisu jako křižáckého státu se datuje od roku 1102. Tehdy jeden z vůdců první křížové výpravy Raimond IV. z Toulouse začal bojovat s Banu Ammarem, emírem z Tripolisu, který byl spojencem fátimovského Egypta. Raimond zabíral jedno město za druhým, až nakonec oblehl samotný Tripolis. Roku 1105 Raimond zemřel a jeho žezlo zdědil jeho tehdy nezletilý syn Alfons a jeho bratranec Vilém-Jordan, jako regent. Vilém pokračoval v obléhání města další čtyři roky, zatímco na východ přijel Raimondův nemanželský syn Bernard, který doteď jako regent spravoval Toulouse ve Francii a opustiv mladého Alfonsa I., který se mezitím vrátil do Evropy a jeho matku. Bernard a Vilém, rozhodnutím jeruzalémského krále Baluina I. přijali, že si každý bude vládnout na svém dobytém území a že Tripolis, který padl následujícího roku, připadne Bernardovi. Když Vilém o několik měsíců později zemřel, Bernard po něm převzal všechna jeho území a stal se tak jediným vládcem.

Hrabství Tripolis se poté stalo vazalským státem jeruzalémského království. Od roku 1142 na jeho území Řád Johanitů vlastnil a nezávisle spravoval hrad Krak des Chevaliers. Hrabě Raimond III., který vládl v letech 1152 - 1187 byl důležitou postavou ve vztazích k Království jeruzalémskému, a to díky svým příbuzenským vztahům s královským dvorem, jeho matka Hioderna byla dcerou jeruzalémského krále Balduina II. a díky sňatku si držel titul knížete galilejského. Byl dvakrát regentem království, poprvé v letech 1174 - 1177 za mladého Balduina IV. a podruhé za Balduina V. v letech 1185 - 1186. Byl také vůdcem opozičních šlechticů vůči příbuzným Balduina IV. Courtanayům, Templářům, Guyovi de Lusignan a Renauldovi de Chatillon. Raimond se neúspěšně pokusil vyjednat mír s tureckým sultánem Saladinem. Paradoxně obležení Raimondova panství v Tiberiasu bylo příčinou tažení evropské armády do Galileje a tragické bitvy u Hattínu 4. července 1187 a ačkoliv se Raimondovi podařilo spasit se útěkem, nedlouho nato stejně zemřel.

Hrabství se podařilo uniknout ze spárů Saladinova vítězného tažení, které následovalo po bitvě u Hattínu. Vlády v Tripolisu se ujal druhý syn antiochijského knížete Bohemunda III. Bohemund IV.. Po smrti Bohemunda III. v roce 1201 tvořil Tripolis s Antiochií personální unii s výjimkou let 1216 - 1219 až do pádu Antiochie roku 1268. Hrabství Tripolis vzdorovalo ještě několik let.

Smrt nepopulárního hraběte Bohemunda VII. vedla k rozepři mezi jeho dědičkou, jeho sestrou Lucií a měšťany, kteří byli podporováni Janovany. Nakonec se Lucie s měšťany a Janovany dohodla, čímž však popudila Benátčany a ctižádostivého Bartolomea Emriaca, který žádal pomoc od mameluckého sultána Qalawuna. Qalawun roku 1289 město oblehl a dobyl, čímž křižácké hrabství Tripolis zaniklo.

Vazalská panství

Panství Gibelet

Antické město Byblos se stalo sídelním městem rodiny Embriaco a panství Gibelet, také psáno Jebail (někdy nesprávně zaměňováno se jménem Ibelin). Páni z Gibeletu byli vazalové tripolského hraběte, ale po pádu Tripolisu se stali na nějaký čas vazaly Mamlúků. Jejich jižním sousedem bylo Panství Bejrút v Království jeruzalémském.

Panství Botron

Panství Botron bylo dalším vazalským územím tripolského hrabství. Bylo správně a vojensky kontrolováno z hradu Batroun.

Nejvyšší úřady v hrabství

Úřady v Tripolisu byli zřízeny podle jeruzalémského vzoru. Tyto úřady byly: majordomus, komisař, hejtman, vrchní lokaj a kancléř.

Majordomové

• Raimond (1117)
• Brunel (1139-1143)

Komisaři

• William Peter (1106)
• William Raymond (1106)
• Roger (1110-1117)
• Silvius (1139)
• Rainier (1140-1143)
• Arnald de Crest (1151-1155)
• Hugh Sine Censu (1161-1164)
• Raimond de Gibelet (1181-1183)
• Osto (1194)
• Gerard z Hamu (1198-1217)
• Jan (1217), také hejtman (viz níže)
• Thomas z Hamu (1227-1255)
• William Farabel (1277-1282)

Hejtmani

• Falcrand (1142-1145)
• William de Lulen (1151)
• N. de Monteprasto (1163)
• Raimond (1177-1179)
• Jan (1187-1217), také komisař (viz nahoře)
• Jan (1241-1278)

Vrchní lokajové

• Walter de Margat (1137)
• Renauld (1139)
• Albert (1143)

Kancléři

• Pons (1126), také arcijáhen ze Saint Paul
• Jotron (1139-1143)
• Peter (1142-1143)
• Alberic (1163)
• Matthew (1174-1187)
• Jan (1202), snad byl také kancléřem v Antiochii za Bohemunda IV.

Tripolská hrabata v letech 1102-1289

• Raimond IV. z Toulouse, (1102 - 1105)
• Alfons Jordan, (1105 - 1109)
• Vilém Jordan z Cerdagne, regent, (1105 - 1109)
• Bernard z Toulouse, (1109 - 1112)
• Pons z Tripolisu (1112 - 1137)
• Raimond II. z Tripolisu, (1137–1152)
• Raimond III. z Tripolisu, (1152–1187)
• Raimond IV. z Tripolisu, (1187–1189), syn Bohemunda III. z Antiochie.
• Bohemund IV. z Antiochie, (1189–1233, také kníže z Antiochie 1201–1216 a 1219 - 1233)
• Bohemund V. z Antiochie, (1233 - 1251, také kníže z Antiochie)
• Bohemund VI. z Antiochie, (1251 - 1275, také kníže z Antiochie, (1251 - 1268)
• Bohemund VII. z Tripolisu, (1275 - 1287)
• Lucie z Tripolisu, (1287 - 1289)

Titulární tripolská hrabata

• Lucie z Tripolisu (1289 - 1299), od pádu města až do své smrti
• Filip z Toucy (1299 - 1300)
• titul přešel na krále Kypru a Jeruzaléma
• Petr I. Kyperský (1345 - 1359)
• Petr II. Kyperský (1359 - 1369)
• Jacques de Lusignan (? - 1396)
• Jan z Lusignanu (1396 - 1430)
• Petr z Lusignanu (1430 - 1451), regent Kypru
• Juan Tafures (1469 - 1473)

Odkazy

Související články

• Křížové výpravy
• Křižácké státy
• Edesské hrabství
• Antiochijské knížectví
• Jeruzalémské království
• Kyperské království

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků County of Tripoli na anglické Wikipedii a Officers of the County of Tripoli na anglické Wikipedii.