Hrabství Jaffa a Askalon

	; znak
Geografie
Hlavní město	Jaffa
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Frankové, Italové, Arabové, Židé
Jazyky	latina, starofrancouzština, italština, arabština, řečtina
Náboženství	římskokatolické (státní), východní katolické, řecké ortodoxní, syrské ortodoxní, islámské, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská; země	Jeruzalémské království (vazalství)
	Státní útvary a území
	Fátimovský chalífát
	Mamlúcký sultanát

Hrabství Jaffa a Askalon (francouzsky Comté de Jaffa et d'Ascalon), oficiálně Hrabství Jaffa (francouzsky Comté de Jaffa), bylo jedno z vazalských panství křižáckého jeruzalémského království, podle současníka Jana z Ibelinu jedno z největších.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jaffa byla dobyta po první křížové výpravě Godefroiem z Bouillonu v roce 1100. O město se neúspěšně ucházel Daimbert z Pisy, první latinský jeruzalémský patriarcha. Jaffa zůstala královským majetkem dalších deset let, dokud nebyla v roce 1110 předána Hugovi z Le Puiset. Když v roce 1134 Hugo II. z Le Puiset povstal proti králi Fulkovi z Anjou, bylo jaffské panství rozděleno na mnoho menších podílů a samotná Jaffa zůstala v majetku krále. Krátce na to byla Jaffa udělena Amaurymu, mladšímu synovi krále Fulka. V roce 1153 Fulkův první syn Balduin III. dobyl předsunutou baštu fátimovské moci Askalon, a přidal ji k teritoriu svého bratra Amauryho.

Jaffa a Askalon byly předány mimo královskou moc, když jejich držitelé uzavřeli manželství, či jiné blízké příbuzenství s králem či jeho nástupci, či pokud vlastnictví přešlo přímo na nějakého člena královské rodiny. V této době se často stávalo, že byla Jaffa a Askalon předávána jednomu nebo více členům Amauryho první rodiny. V roce 1221 byla města předána králem Janem z Brienne do rukou jeho synovce Gautiera IV., když se oženil s vnučkou pozdějšího krále Amauryho II., který držel Hrabství Jaffu a Askalon po svém mladším bratrovi, králi Guyovi de Lusignan. Někdy kolem roku 1250 bylo hrabství předáno jedné z větví klanu Ibelinů. S dobytím Jaffy sultánem Bajbarsem v roce 1268 se hrabství stalo jen formálním. Titul hrabě z Jaffy a Askalonu byl znovu později udělen kyperským králem Jakubem II. Janu Perezu Fabricovi.

Vazalská panství[editovat | editovat zdroj]

Hrabství Jaffa a Askalon mělo čtyři na sobě závislá panství:

Askalonské panství
Ibelinské panství
Panství Ramla
Mirabelské panství (formálně spravované z Jaffy, ale ve skutečnosti držené Ibeliny)

Seznam hrabat z Jaffy a Askalonu[editovat | editovat zdroj]

Erby hrabat Jaffy a Askalonu
Le Puiset
Lusignanové
Aleramovci
Ibelinové

Roger and Gerard (1100)
V majetku krále (1100–1110)
Hugo I. (1110–1118), první bratranec krále Balduina II.
Albert (1118–1122), druhý manžel vdovy po Hugovi I.
Hugh II. (1122–1134), za velezradu bylo panství konfiskováno králem
V majetku krále (1134–1151)
Amalrich I. (1151–1163)
V majetku krále (1163–1176)
William z Montferratu a Sibylla (1176–1177)
Sibylla (1177–1180)
Guy de Lusignan a Sibylla (1180–1186)
Godfrey de Lusignan (1191–?), Guyův bratr
Amalrich II. (?–1197), Guyův Bratr a pozdější král
V majetku krále (1197–1221)
Gautier IV. z Brienne (1221–1244), synovec Jana z Briennu a manžel vnučky Amalricha II.
Jan z Ibelinu (1250–1266), Syn nevlastního bratra královny Isabely
Jakub z Ibelinu (1266–1268, titulárně 1268–1276)
Guy z Ibelinu (1276–1304)
Hugo z Ibelinu (1304–1349)
Balian II. z Ibelinu (1349–1352)
Guy z Ibelinu (1352–1353)
Balian z Ibelinu (1353–1365)
Jan z Ibelinu (1365–1367)
Marie z Ibelinu (s Regnierem le Petit) (1367)
Florin (1450)
Jacques de Flory (zemřel 1463)
Jan Perez Fabrice
Louis Perez Fabrice
Georges Contaren
N. Contaren
Georges Contaren II. (1579)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Mapa s vyznačenou polohou města Askalon
Dnešní Jaffa
Vývěsní tabule s popisem Jaffského opevnění
Pohled z letadla na dnešní Jaffu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku County of Jaffa and Ascalon na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

John L. La Monte, Feudal Monarchy in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1100-1291. The Medieval Academy of America, 1932.
MAYER, Hans Eberhard. The Origins of the County of Jaffa. Israel Exploration Journal. 1985, roč. 35, čís. 1, s. 35–45. (anglicky)
Jonathan Riley-Smith, The Feudal Nobility and the Kingdom of Jerusalem, 1174-1277. The Macmillan Press, 1973.
RUNCIMAN, Steven. A history of the crusades. Vol. 2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East : 1100-1187. London: Penguin Books, 1990. 536 s. ISBN 0-14-013704-1. (anglicky)
Steven Tibble, Monarchy and Lordships in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1099-1291. Clarendon Press, 1989.

Související články[editovat | editovat zdroj]