Hovea
 Hovea | |
|---|---|
.jpg) Hovea acutifolia | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Brongniartieae |
| Rod | hovea (Hovea) R.Br., 1812 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hovea[1] (Hovea) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to dřeviny s tuhými, jednoduchými a někdy i ostnitými listy a modrými až fialovými květy. Jsou rozšířeny v počtu od 12 do 38 druhů výhradně v Austrálii a na Tasmánii.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Hovey jsou vzpřímené stálezelené polokeře, keře a nevysoké stromy. Listy jsou střídavé nebo dvouřadě uspořádané, jednoduché, kožovité, celokrajné, u některých druhů na okraji ostnitě zubaté (např. H. chorizemifolia), řapíkaté nebo přisedlé. Na líci jsou lysé, na rubu plstnaté. Palisty jsou drobné a štětinovité nebo chybějí. Květy jsou modré nebo fialové, oboupohlavné, nejčastěji v úžlabních svazečcích, řidčeji jednotlivé nebo v krátkých hroznech. Kalich je dvoupyský, horní pysk je srostlý ze 2 kališních lístků, na vrcholu uťatý nebo se zářezem, spodní pysk je tvořen 3 úzce kopinatými, drobnějšími lístky. Pavéza je okrouhlá, na vrcholu vykrojená, křídla jsou krátká, člunek je mnohem kratší než pavéza a kratší než člunek. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je přisedlý nebo stopkatý, obvykle se 2 vajíčky a s tlustou zahnutou čnělkou nesoucí vrcholovou bliznu. Plody jsou vejcovité, nadmuté, na povrchu hladké nebo plstnaté, pukající 2 chlopněmi. Obsahují 2 ledvinovitá semena s límečkovitým míškem.[2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod hovea je endemický rod Austrálie (včetně Tasmánie). Je rozšířen zejména v polopouštních až středně vlhkých oblastech. Nejvíce druhů se vyskytuje ve východní a jihozápadní Austrálii.[4]
Údaje o počtu druhů se velmi liší. V různých zdrojích je uváděno 12[2][3], 20[4] nebo až 38[5] druhů.
Obsahové látky a jedovatost[editovat | editovat zdroj]
Některé druhy rodu hovea jsou jedovaté pro dobytek. U druhů H. longifolia a H. acutifolia byl zjištěn obsah sparteinu v množství až 1,4% sušiny.[2]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Nápadně modré květy a hojnost kvetení činí z některých druhů zajímavé okrasné rostliny.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b c d ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ a b WATSON, Leslie. FloraBase. The Western Australian Flora: Hovea [online]. 2008. Dostupné online.
- ↑ a b THOMPSON, I.R. Molecular and morphological systematics of Hovea and the Brongniartieae (Fabaceae). Melbourne: PhD thesis. The University of Melbourne, 1999.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hovea na Wikimedia Commons
