Hostašovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Hostašovice
Místní kaple
Místní kaple
Znak obce HostašoviceVlajka obce Hostašovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNový Jičín
Obec s rozšířenou působnostíNový Jičín
(správní obvod)
OkresNový Jičín
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel772 (2023)[1]
Rozloha9,27 km²[2]
Katastrální územíHostašovice
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ741 01
Počet domů263 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHostašovice 44
741 01 Nový Jičín 1
starosta@hostasovice.cz
StarostaZdeněk Kelnar
Oficiální web: www.hostasovice.cz
Hostašovice
Hostašovice
Další údaje
Kód obce568511
Kód části obce45616
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostašovice jsou obec v okrese Nový JičínMoravskoslezském kraji, na úpatí Moravskoslezských Beskyd, na spojnici mezi Valašským Meziříčím a okresním městem Novým Jičínem. Žije zde 772[1] obyvatel.

Historie

Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vznikla osada, později lesní ves, která patřila ke Starojickému panství. V roce 1749 povýšili správci Starojického panství lesní ves v samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrabě a cep.

Samostatná obec žila svým životem až do 1. ledna 1979, kdy se stala součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se Hostašovice opět staly 23. listopadu 1990.[4]

Obyvatelstvo

Zajímavosti v obci a okolí

  • Již od konce 18. století je jméno Hostašovice neodlučně spjato s pěstováním pohanky a zejména jejím zpracováním na pohanskou kaši.Pohanka se tu mele dodnes a přicházejí si ji koupit lidé i ze vzdálenějšího okolí.
  • V roce 1981 byl při výkopu jámy na vápno na parcele domu č. 182 nalezen mincový poklad ve dvou keramických nádobách. Poklad obsahoval celkem 336 kusů různých stříbrných mincí z konce 17. století a je dnes uložen ve slezském muzeu.
  • U obce se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky, kde vedle sebe vyvěrají dva prameny s odlišnou vodou.
  • Územím obce probíhá hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Srní potok a potok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře. Kuriozitou je stodola č. p. 23, z jejíž každé opačné strany střechy odtéká voda do jiného moře.
  • Další zajímavostí je studánka Jaštěrka na kopci Trojačka. Její pramen se po několika metrech rozdvojuje do dvou ramen, z nichž každé odvádí vodu do jiného moře. Tomuto zajímavému zeměpisnému jevu se říká bifurkace.
  • Jižně od obce se nachází přírodní památka Domorazské louky.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 169.

Literatura

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 

Externí odkazy