Hora křížů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hora křížů

Hora křížů, někdy také Křížový vrch, (litevsky Kryžių kalnas, nebo též Domantų piliakalnis) (105 m n. m.) je umělý pahorek, který se nachází 11 km na severoseverovýchod od centra litevského krajského města Šiauliai, mezi vesnicemi Domantai a Jurgaičiai, mezi říčkou Kulpė a viaduktem dálnice A12 ŠiauliaiJoniškis s železniční tratí ŠiauliaiJoniškis. Jsou na něm postaveny tisíce křížů.

V místě stál podle archeologických nálezů z počátku 90. let 20. století v blízkosti dnešního pahorku ve 14. století hrad livonských rytířů. První kříže byly na místě vztyčeny v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831, které tam byly pohřbeny. Jako další byly na tomto místě pohřbeny oběti dalšího polského povstání, povstání lednového z roku 1863.

Na počátku 20. století bylo na místě přibližně 100 křížů a jejich počet díky domácím i zahraničním poutníkům neustále rostl. V době, kdy byla Litva součástí Sovětského svazu, se vládnoucí režim pokusil místo jako nežádoucí náboženský a národní symbol několikrát zlikvidovat. Kříže byly několikrát zničeny buldozery, poprvé v roce 1961, ale místní obyvatelé je vždy opět vztyčili. V době uvolnění politických poměrů po roce 1985 Sovětský svaz snahu o zničení tohoto místa vzdal.

V roce 1993 navštívil Horu křížů (Kryžių kalnas) papež Jan Pavel II., který místu věnoval dřevěnou sochu Krista. Dnes je Hora křížů cílem řady turistů i poutníků z celého světa, kteří na něj přinášení stále nové kříže. Většina z křížů je ze dřeva, některé jsou z kovu, plastu či kamene.

Hora křížů je jak křesťanským poutním místem, tak symbolem odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu.

Klášter Řádu menších bratří u Hory křížů[editovat | editovat zdroj]

Po roce od návštěvy papeže Jan Pavel II. u Hory křížů, italští františkáni od svaté hory La Verna přijeli k Hoře křížů u příležitosti ceremonie postavení kříže, věnovaného Janem Pavlem II. Této slavnosti se zúčastnil také Zástupce Otce Svatého apoštolský nuncius arcibiskup Justo Mullor Garcia a ten vybídl italské františkány, aby pomohli litevským františkánům vedle Hory křížů postavit klášter. 13. června 1997 za účasti litevských a toskánských františkánů papež Jan Pavel II. posvětil projekt, maketu a základní kámen (vylomený z alvernské hory, do kterého byla uložena kapsule se zakládajícími listinami kláštera a který byl položen na místě budoucího kláštera 9. května 1998) budoucího kláštera. Podle dekretu z 22. dubna 2000 generálního ministra františkánů Giacomo Bini byl Klášter Řádu menších bratří Litevské provincie Svatého Kazimíra u Hory křížů. 8. července 2000 byl klášter slavnostně vysvěcen. Autor projektu: františkánský architekt Angelo Polesello. Stavbu realizoval architekt-restaurátor Kláštera hory v La Verně Leandro Rimmaudo Nunzio. Vnitřní vybavení je dílo sochaře Rimanta Sakalauska. Autor vitráží je profesor Algis Dovydėnas. V klášteře jsou ikony „Stigmata Sv. Františka” a „Na trůně Mariině” - autor Carlo Bertagnin. Na nádvoří kláštera je bronzová socha „Sv. František v ekstázi” od sochaře Fabrizio Giannini.[1] V klášteře je kromě cel a reprezentační místnosti také modlitebna, bohoslužby se konají denně od 11 hodin, v neděli také od 17 hodin. Vedle kláštera je patrový altán (vyhlídka).

Kryžių kalnas (Góra Krzyży).JPG

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek o historii Kláštera Řádu menších bratří u Hory křížů v deníku Diena.lt

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 56°0′55″ s. š., 23°25′ v. d.

Související články[editovat | editovat zdroj]