Hora (Velká francouzská revoluce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hora (francouzsky La Montagne) bylo označení pro jedno z politických uskupení v době Velké francouzské revoluce. Jednalo se o levicové křídlo revolucionářů v Národním konventu. Jeho členové se nazývali montagnardé. Patřili k nim především jakobíni a názorově blízcí kordeliéři.

Název[editovat | editovat zdroj]

Označení klubu pocházelo z umístění poslaneckých křesel v Národním konventu. Členové skupiny sedávali na křeslech umístěných v horní části auditoria, a proto se jejich uskupení označovalo jako Hora. Naopak jejich politická konkurence obsazovala níže položená sedadla, a proto se pro ni vžilo označení Rovina (Plaine) či Bažina (Marais). Výraz se začal obecně používat od roku 1793.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku Konventu se utvořila skupina montagnardských poslanců s velice odlišnými názory, kteří stáli v opozici proti vůdčí skupině girondistů (uskupení nazývané Bažina). Hlavní rozdíl mezi skupinami tvořil názor na reálnou politiku. Zatímco mezi girondisty byli převážně teoretici a myslitelé Revoluce, členové Hory chtěli pokračovat v revoluční politice. Poslanci Bažiny zastávali mírnější, buržoazně-republikánskou politiku, která svého cíle již dosáhla - především právní rovnost všech občanů. V Hoře byli oproti tomu stoupenci radikálního přístupu a cílů, v jejichž zájmu bylo pokračování Revoluce. Jejich cílem byla například sociální a politická rovnost, která dalece přesahovala ustanovení ústavy První republiky.

Během bojů s girondisty získali montagnardé převahu v klubu jakobínů. Po určitý čas byli jakobíni a montagnardé synonyma. Hora se postupně dostávala pod vliv politiků jako byli Marat, Danton a Robespierre.

Při ustavení Národního konventu v roce 1793 již byla uskupení kolem Hory nicméně v procesu rozkladu. V roce 1790 vznikla radikální frakce kordeliérů pod vedením Marata, Dantona a Desmoulinse. Roku 1793 se oddělili ultralevicoví enragéti (z nichž později vzešli hébertisté) a umírnění indulgenti pod vedením Dantona a Desmoulinse vyzývající k ukončení Hrůzovlády. Po politickém vyloučení girondistů a popravení mnoha jejích vůdců se definitivně rozlomila křehká jednota Hory. S Dantonovou podporou Robespierre dovedl ultralevicové hébertisty v březnu 1794 před revoluční tribunál a následně na popraviště (24. března 1794), jen o několik dní později se obrátil i proti umírněným dantonistům a nechal Dantona a jeho nejbližší spolupracovníky dne 30. března zatknout a 5. dubna popravit.

Dlouho ale Robespierre v čele Hory nestál. Po thermidorském převratu následovala jeho poprava 28. července 1794 a tím ztratily zbytky Hory v Konventu politickou moc. Zbývající montagnardé (tzv. Vrcholek), byli zatčeni po tzv. germinalském a prairialském povstání na jaře 1795 a mnozí popraveni. Vyhlášení ústavy Direktoria znamenalo definitivní konec této politické skupiny.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bergpartei na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Montagnards ve Wikimedia Commons

  • Kol. autorů, Dějiny Francie, kapitola XII. Velká francouzská buržoazní revoluce. Konvent Hory, Praha 1988, s. 322-332