Honoré d'Albert (1581–1649)
| Honoré d'Albert | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1581 |
| Úmrtí | 30. října 1649 (ve věku 67–68 let) |
| Povolání | aristokrat |
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Ducha rytíř Řádu sv. Michala maršál Francie |
| Choť | Claire Charlotte Eugénie d'Ailly |
| Děti | Henry Louis d'Albert d'Ailly[1] Charles d'Albert d'Ailly[1] |
| Rodiče | Honoré d'Albert[1] a Anna z Rodulfu[1] |
| Rod | house of Albert of Luynes |
| Příbuzní | Charles d'Albert (sourozenec) Madeleine-Charlotte d'Albert d'Ailly (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Honoré d'Albert (francouzsky Honoré d'Albert d'Ailly, duc de Chaulnes, vidame d'Amiens, seigneur de Cadenet) (1581 Mornas, Francie – 30. října 1649 Paříž) byl francouzský šlechtic, vojevůdce, diplomat a politik. Do vysokých úřadů a hodností se dostal díky staršímu bratru vévodovi de Luynes, který byl vlivným favoritem Ludvíka XIII. Bez zvláštních zásluh dosáhl již v roce 1619 hodnosti maršála Francie, teprve potom se prosadil jako vojevůdce během třicetileté války. Jako nositel titulu vévody de Chaulnes (1621) se stal zakladatelem mladší rodové linie.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého šlechtického rodu připomínaného od 12. století, byl mladším synem Honoré d'Alberta (1540–1592), důstojníka královského dělostřelectva.[2] V mládi užíval titul seigneur de Cadenet, jeho kariéra začala až po roce 1616, kdy se starší bratr Charles stal favoritem Ludvíka XIII. Svého bratra zastupoval ve správě Pikardie, od roku 1617 velel jako plukovník (mestre-de-camp) v Normandii. V roce 1619 byl povýšen na maršála Francie[3] a v roce 1621 obdržel titul vévody de Chaulnes. Po bratrově smrti převzal velení pevnosti v Amiensu (s tím také získal zřídka užívaný šlechtický titul vidam, později bojoval v Pikardii proti povstalcům a španělským vojákům. Zastával také čestné hodnosti u dvora a v roce 1630 byl vyslancem v Anglii. Naposledy aktivně bojoval v roce 1640, kdy se zúčastnil úspěšného obléhání Arrasu. V roce 1645 rezignoval na post guvernéra v Pikardii a získal úřad místodržitele v Auvergne.[4] Na sklonku života byl také doyenem maršálů Francie, dále byl nositelem
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1620 se oženil s Claire Charlotte d'Ailly (1606–1681), dědičkou panství Chaulnes. Její dědictví převzal s podmínkou přijetí jména a erbu rodu d'Ailly.[5] Na základě manželství byl v roce 1621 povýšen na vévodu de Chaulnes s právem paira. Z jejich manželství pocházelo sedm dětí, z toho byly čtyři dcery, všechny byly jeptiškami a abatyšemi významných klášterů. Dědicem rodových titulů byl předčasně zemřelý syn Henri Louis d'Albert d'Ailly, vévoda de Chaulnes (1620–1653), po něm pak jeho mladší bratr Charles d'Albert d'Ailly, vévoda de Chaulnes (1625–1698), který v armádě dosáhl hodnosti generálporučíka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Honoré d'Albert (1581–1649) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Dostupné online. [cit. 2016-01-16]
- ↑ Rodokmen rodu d'Albert de Luynes dostupné online
- ↑ Officiers généraux de l'arméed de terre et des services (Ancien Régime–2010) dostupné online
- ↑ Seznam guvernérů francouzských provincií na webu conseilduroi dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu d'Albert d'Ailly dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dictionnaire historique et biographique des généraux français; svazek I.; Paříž, 1820; s. 52–54 dostupné online
- BORDONOVE, Georges: Ludvík XIII. Král tří mušketýrů; Praha, 2001; 216 s. ISBN 80-7243-119-6
- CASTELOT, André: Marie Medicejská; Praha, 1996; 192 s. ISBN 80-85946-49-1
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Honoré d'Albert na Wikimedia Commons - Rodokmen rodu d'Albert
