Homologie (biologie)
Homologie je v evoluční biologii označení pro formu znaku, kterou dva či více druhů zdědilo od společného předka. Přitom podoba znaku může být vlivem divergentního vývoje u obou druhů poněkud odlišná. Homologické jsou si například komorové oči všech obratlovců, nikoliv však oči obratlovců s očima hlavonožců (to jsou naopak homoplázie (analogie či také konvergence), které vznikly nezávisle a ne ze společného předka). Křídla odlišných skupin obratlovců (ptáků, savců, plazů) jsou sice po funkční stránce analogické, anatomicky jsou však zároveň i příkladem homologie. Mezi křídly obratlovců a hmyzu už samozřejmě žádná homologie není. Homologie jsou zcela zásadní pro sestavování fylogeneze (evolučního vývoje) organismů a je důležité je vždy odlišovat od homoplázií.[1]
Typickým druhem homologických znaků jsou tzv. historické homologie čili ortologie, kdy se stejný znak u několika druhů odvozuje ze společného předka. Ještě ale existují tzv. biologické homologie čili paralogie, kdy existují dva homologické znaky na jednom jedinci: příkladem jsou hmyzí tykadlo a hmyzí noha, které se vyvinuly ze stejného základu, končetiny členovců.[2]
Mnohdy je velmi obtížné až nemožné určit, zda jsou dané znaky homologické či analogické. Tzv. Hennigovo pomocné pravidlo říká, že to dokonce není a priori možné, a tak je nutno s každou podobností předběžně pracovat, jako by to homologie byla. Obvykle se přistupuje ke kvantitativní analýze počtu jednotlivých evolučních novinek vyhodnocených tzv. maximální parsimonií – a ty znaky, které se v takové fylogenetické analýze mění společně, jsou považovány za pravděpodobně homologické.[2]
Reference
- ↑ FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1539-6.
- ↑ a b ZRZAVÝ, Jan, David Storch, Stanislav Mihulka. Jak se dělá evoluce : od sobeckého genu k rozmanitosti života. [s.l.]: Paseka, 2004.
