Holonefros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Holonefros (holonephros) je primitivní druh uspořádání ledvin obratlovců. Tento typ vzniká za využití celé délky ledvinové embryonální tkáně (tzv. „nefrotomu“), jež se odštěpuje z coelomu již v raném období zárodečného vývoje. Nefrony se tak vyskytují v podstatě podél celé délky těla. Původně zřejmě každý nefron měl oddělený vývod, ale kvůli značnému rozvoji svaloviny bylo nutné vytvořit společný vývod - tzv. Wolffův vývod.[1]

Holonefros je ze současných obratlovců znám pouze v raných embryonálních stadiích kruhoústých a červorů.[1] U ostatních obratlovců (a to i v jejich zárodečným vývoji) se zachovává vždy jen část holonefros: pokud se zachová předek, jedná se o pronefros, když prostřední část, tak je to mezonefros, pokud se mezonefros v dospělosti posune poněkud více dozadu, pak se hovoří o opistonefros. Tzv. metanefros vzniká rovněž v zadní části nefrotomu, ale nezávisle na opistonefros. Právě metanefros je typická pro dospělé tělo savců, ptáků i plazů.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů; kapitola Močopohlavní soustava obratlovců [online]. . Dostupné online.  
  2. KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.] : The McGraw−Hill Companies, 2009.