Holešovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Holešovice-Bubny)
Skočit na: Navigace, Hledání
Holešovice
část obce a katastrální území hl. města Prahy
Kostel svatého Antonína Paduánského (Praha) od jihu

Kostel svatého Antonína Paduánského (Praha) od jihu

Holešovice – znak
historický znak
Holešovice – vlajka
historická vlajka
kód katastrálního území: 730122
připojení k Praze: 1884
městská část: Praha 7, nepatrná část Praha 1
správní obvod (pověřený úřad): Praha 7, nepatrná část Praha 1
městský obvod: Praha 7, nepatrná část Praha 1
počet územně tech. jednotek: 2
základní sídelní jednotky: 17
katastrální výměra: 4,69 km²
obyvatel: 35 046
hustota zalidnění: 7 481 obyv./km²

O dalších sídlech tohoto jména pojednává článek Holešovice (rozcestník).

Holešovice (od sloučení s Bubny roku 1850 až do roku 1960 Holešovice-Bubny německy Holleschowitz-Bubna) byly připojeny k Praze roku 1884 jako historicky první obec, která v době připojení nebyla městem. Hlavní část Holešovic leží v tzv. Pražském meandru Vltavy na jejím levém břehu, k Holešovicím patří Bubny a na návrší čtvrť Letná.

Téměř celé území náleží k městské části Praha 7, ale nepatrná část na jihozápadě (pobřeží Vltavy mezi Čechovým mostem a ulicí U plovárny s kaplí svaté Máří Magdaleny) náleží k městské části Praha 1.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno Holešovice (původně Holišovice) je patrně odvozeno od slova „holý“ nebo „holec“ - bezvousý, mladý hoch; v přeneseném smyslu to mohlo znamenat též neplodnou část země, vzniklo asi podle místních holých, neplodných míst, která byla často zatopena a po povodních na nich zůstávala místa plná kamení a písku. Jinou variantou vzniku názvu je odvození od přezdívky místního usedlíka „Holiša,“ který byl holohlavý.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První dochovaná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228 v osobě vladyky Bohumila z Holešovic. Původně byla součástí vsi Holešovice i osada Holešovičky neboli Malé Holešovice na opačném (pravém) břehu Vltavy, avšak ta byla od 16. století přičleněna k libeňskému panství. Původně nevelká zemědělská osada Holešovice v místech dnešního nádraží Praha-Holešovice se v poslední třetině 19. století rozrostla na celé území do té doby neobydlené, polemi a loukami vyplněné záplavové oblasti vltavského meandru, a změnila se v jedno z nejvýznamnějších průmyslových předměstí Prahy. Byly vybudovány ústřední jatky (dnes Pražská tržnice[3]), Bubenské nádraží, plynárna a v roce 1891 areál pro Zemskou výstavu, která si vynutila některé další změny (výstavba lanové dráhy na Letnou, tramvajové dráhy LetnáVýstaviště). Na břehu, naproti Libni byl vybudován přístav. V roce 1850 byly Holešovice spojeny se sousední vsí Bubny a 8. listopadu 1884[4] byly Holešovice-Bubny jako VII. městská část připojeny k Praze. Roku 1928 byl otevřen Libeňský most (29.10.1928 tehdy Masarykův most jako dar k 10. výročí fungování První republiky), který dále zlepšil dopravní obsluhu čtvrti a je dodnes nejdelším přemostěním řeky na území hlavního města. Významnou událostí byla výstavba moderní budovy Elektrických podniků z roku 1927 a Veletržního paláce na konci 30. let.

Komín holešovického pivovaru, na přelomu let 2006-7 zbořen kvůli nové výstavbě

Teprve reformou pražských obvodů v dubnu 1960 byly Holešovice-Bubny oficiálně přejmenovány na Holešovice. Na přelomu 70. a 80. let rozdělila čtvrť severojižní magistrála vedená mezi Hlávkovým mostem a mostem Barikádníků, což kromě lepší dopravní obslužnosti přispělo ke zvýšení hluku a znečištění. V listopadu 1984 bylo do Holešovic dovedeno metro – byl uveden do provozu úsek III.C se stanicemi Vltavská a Nádraží Holešovice. V té době bylo také otevřeno stejnojmenné nádraží na tzv. holešovické přeložce[5] odvádějící nákladní dopravu z centra města přes Holešovičky a Libeň (s dalším spojením na Hlavní nádraží podél Vítkova).

Povodeň v srpnu 2002 zaplavila větší část Holešovic. Knihovnu na Ortenově náměstí, která měla ve sklepě depozitář vzácných tisků Městské knihovny, zalila do výše cca 1 metru; v ulici Komunardů bylo nutné zbourat dva staticky poškozené domy.

Vývoj počtu obyvatel Holešovic
Rok Obyvatel Pořadí*
1869 3 094 12
1880 17 357 6
1890 22 131 6
1900 30 814 6
1910 39 727 5
1921 46 335 5
1930 59 150 5
1950 60 945 6
1961 63 809 4
1970 56 960 3
1980 46 489 7
1991 38 300 8
2001 34 143 8
2011 35 046 7
*mezi katastrálními územími
patřícími dnes k Praze

Výhodná poloha Holešovic v tzv. širším centru vedla zejména po roce 2000 k výstavbě administrativních budov i bytových komplexů: rekonstrukce výškové budovy bývalého PZO Kovo u Libeňského mostu a naproti ní výstavba komplexu Lighthouse Vltava Waterfront Towers jako první krok k zástavbě území přístavu;[6] rekonstrukce areálu bývalého měšťanského pivovaru; výstavba bytů v areálu bývalé mlékárny.

Zajímavá místa[editovat | editovat zdroj]

Pískovna Holešovice

Veletržní palác slouží od rekonstrukce v 90. letech pro sbírky moderního umění Národní galerie.

Na Strossmayerově náměstí stojí pseudogotický kostel svatého Antonína Paduánského.

Nejvýznamnějším areálem se vztahem k Holešovicím je Výstaviště (za socialismu Park kultury a oddechu Julia Fučíka). Celý jeho areál sice patří do katastrálního území Bubenče, ale kvůli těsné vazbě k Holešovicím není součástí městské části Praha 6 jako většina Bubenče, ale městské části Praha 7, kterou lze považovat za živou administrativní formu Holešovic. Výstaviště bylo postaveno na kraji parku Stromovka (Královská obora) pro Zemskou výstavu v roce 1891. Nachází se v něm mj. muzikálová divadla Goja Music Hall (dříve Pyramida) a Spirála a na okraji výstaviště multifunkční hala Tipsport arena (dříve Aréna HC Sparta Praha, T-Mobile Arena).

V roce 1999 vzniklo na východním okraji Pražské tržnice divadlo Milénium. V roce 2010 se přejmenovalo na Metropolitní divadlo Praha.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Holešovice jsou obsluhovány dvěma již zmíněnými stanicemi metra a tramvajemi: nejdůležitější přestupní stanice jsou Vltavská (odkud vede trať přes Hlávkův most na Těšnov) a nad ní Strossmayerovo náměstí (na Letnou a po nábřeží kpt. Jaroše). Koleje tvoří okruh kolem většiny území Holešovic, dále se z něj oddělují tratě do Tróje po tramvajovém mostě a do Libně po Libeňském. Na okraji Stromovky u stanice Výstaviště leží tramvajová smyčka; od srpna 1978 byla využívána jen pro rezervní vozy, při výlukách atp., od října 2003 je zde konečná linky 5 a nostalgické linky 91.[7] Návrh prodloužit koleje ke Šlechtově restauraci v březnu 2005 se setkal s negativní reakcí obyvatel.

Pohled z Holešovického přístavu na bytový soubor Prague Marina

U stanice metra Nádraží Holešovice jsou stanoviště autobusů: jižnější bylo do prodloužení metra do Kobylis a silného utlumení provozu v červnu 2004 bylo nejdůležitější konečnou linek MHD ze severu města. Na území Holešovic je např. další autobusová zastávka Jankovcova, kterou dříve část autobusů projížděla a nyní je ve večerních hodinách na znamení. (Do otevření metra a tohoto stanoviště byla linka 112 do Zoo vedena z centra Holešovic, ze zastávky Osadní, resp. ulice Mladé gardy – dnes Tusarova). Odděleně, severněji za Jankovcovou ulicí leží i nádraží ragionálních autobusých linek do oblasti Kralup a Neratovic, respektive dálkových směrem na severozápad Čech.[8] Je situováno tak, že odjíždějící autobusy musejí překonat magistrálu nadjezdem a najet na ni okruhem přes Ortenovo náměstí a křižovatku s Plynární. Od roku 2011 jezdí v Holešovicích i autobusová linka 156, která obsluhuje dopravně do té doby neobsloužené oblasti Holešovic (oblasti přístavu a oblasti Dělnické a Osadní ulice). Jezdí na ní midibusy a v provozu je pouze v pracovních dnech.

V železniční dopravě je nejvýznamnější nádraží Praha-Holešovice pro mezinárodní expresy z Německa přes Kralupy nad Vltavou a Děčín, které dále pokračují po přeložce buď na Hlavní nádraží, nebo přes nádraží Praha-Libeň dále na východ republiky. Lokální dopravě po Negrelliho viaduktu na Masarykovo nádraží slouží nádraží Praha-Bubny (na jednokolejce křižující úrovňově Bubenskou ulici a vedoucí na nádraží Praha-Dejvice a do Kladna) a zastávka Praha-Holešovice zastávka (vybavená pouze přístřešky, nádražní budova byla v 80. letech zbořena) na původní kralupské trati.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:hRKqrEdU5JYJ:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130043054/%3Flang%3Dcs+&cd=17&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
  2. http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:t4IhiZrtxxMJ:is.muni.cz/th/382753/ff_b/Misto_Holesovice_FINAL.txt+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
  3. Pražská tržnice
  4. Praha – popis města – Holešovice-Bubny, Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908
  5. Holešovická přeložka SUDOP Praha 2004, realizace stavby 10/1966 – 12/1980
  6. V holešovickém přístavu vznikne nová čtvrť (estav.cz)
  7. Smyčka Výstaviště (prazsketramvaje.cz)
  8. Autobusové stanoviště Praha-Holešovice

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]