Hohmannova elipsa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hohmannova elipsa (žlutě)

Hohmannova elipsa, též Hohmannova trajektorie či Hohmannova přechodová dráha (podle ČSN 310001 je toto označení nesprávné), je z hlediska spotřeby paliva téměř optimální dráha pro přelet mezi dvěma blízkými planetami, obíhajícími stejné centrální těleso. Nazývá se podle německého vědce Waltera Hohmanna, který její teorii publikoval v roce 1925.

V sovětské a ruské literatuře je někdy označována jako Hohmann-Vetčinkinova dráha, protože stejný koncept na svých veřejných přednáškách v letech 1921-1925 zmiňoval ruský matematik Vladimir Petrovič Vetčinkin.

Dráha má tvar půlelipsy, která se ve vrcholech dotýká drah obou planet.

Je používána pro lety k Marsu a Venuši. Ke vzdálenějším planetám je z důvodu úspory paliva volena obvykle mnohem složitější dráha s řadou gravitačních manévrů.

Po Hohmannově elipse se může pohybovat například i kosmická sonda z oběžné dráhy kolem Země na cestě k Měsíci.