Hodnocení dopadů regulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hodnocení dopadů regulace (anglicky Regulatory Impact Assessment nebo Regulatory Impact Analysis, zkratkou RIA) je soustava metod směřujících k systematickému zhodnocení negativních nebo pozitivních dopadů variant navrhovaných (ex ante) či existujících (ex post) regulací, Regulacemi rozumíme soubor rozmanitých nástrojů, pomocí kterých vláda ovlivňuje chování občanů a jejich skupin (jako např. podnikatelů) s cílem řešit identifikované problémy.

Proces hodnocení dopadů regulace nenahrazuje politické rozhodování, pouze vytváří předpoklady pro jeho kultivaci (Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) schválené usnesením vlády č. 877/2007). RIA má být zdrojem srozumitelně podávaných informací, měla by se vyhýbat technickým pojmům, které jsou pro neodbornou veřejnost nesrozumitelné. Měla by tak tvořit pouze podklad pro rozhodnutí, které však zůstává na politicích. Implementace procesu RIA do legislativního procesu vyžaduje silnou politickou podporu na překonání byrokratické strnulosti.

Kvalitně provedené hodnocení dopadů regulace je jasné, stručné a přiměřené povaze problému, který se snaží hodnotit, používá srozumitelný jazyk, vyhýbá se technickým pojmům pro neodbornou veřejnost nesrozumitelným a používá nejlepší informace dostupné v době zpracovávání. Je samostatným dokumentem, který dokáže problém jasně vysvětlit, nastínit možné alternativy k přijetí regulace bez potřeby odkazovat se na další dokumenty.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů je první kapitolou důvodové zprávy k právním předpisům (Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA), usnesení vlády č. 877/2007) Důvodové zprávy k předpisům, které projednala vláda, jakož i předpisy samotné a kompletní přehled připomínek z vnějšího připomínkového řízení je možné nalézt na stránkách elektronické knihovny vlády.

Postup při vytváření RIA[editovat | editovat zdroj]

Konkrétní kroky v rámci provádění RIA jsou následující:

  • definice problému,
  • identifikace, pochopení a popis problému a dotčených skupin, zdůvodnění potřeby konat
  • navržení variant řešení, variant politik včetně uvažování varianty nulové (která většinou tvoří funkci určitého benchmarku)
  • zhodnocení možných dopadů navrhovaných řešení, konzultace jako součást procesu vyhodnocení nákladů a přínosů, výběr varianty

(V rámci této části procesu RIA dochází k identifikaci veškerých přínosů na straně jedné a možných rizik a nákladů na straně druhé. Tyto dopady jsou determinovány pro všechny dotčené skupiny - občany, podniky, životní prostředí atd. a jsou analyzovány s využitím řízených konzultací vedených s dotčenými skupinami. Zmíněné přínosy a náklady jsou pokud možno kvantifikovány (nejlépe v peněžních jednotkách). K vyčíslení dopadů je často využíváno kvantitativních modelů (modelů všeobecné ekonomické rovnováhy, sektorových modelů, makroekonometrických modelů, mikrosimulačních modelů, modelů hodnocení dopadů na životní prostředí apod.) Dalším krokem následujícím po zhodnocení možných dopadů je výběr konečné varianty. Při výběru nejvhodnější varianty lze využít metod jako analýza nákladů a přínosů (Cost Benefit Analysis) či vícekriteriální analýza. Základním pravidlem pro výběr varianty by měla být zásada, že náklady, které regulace přinese, by neměly převyšovat užitek z ní plynoucí)

  • kontrola
  • rozhodnutí
  • implementace, vynucování (stanovení sankcí, nápravných opatření apod.) a periodický přezkum účinnosti (smysluplnosti nové právní úpravy).

Klíčovou součástí procesu RIA jsou konzultace s dotčenými stranami. V tomto směru s sebou institucionalizace procesu hodnocení dopadů regulace přináší významné rozšíření možnosti konzultovat problémy se zainteresovanými stranami. Tento krok může přilákat soukromé subjekty k tomu, aby se podílely na tvorbě legislativy. Oslovení širokého okruhu dotčených stran v rámci průběhu konzultací a pečlivé zpracování, zhodnocení a zohlednění relevantních komentářů a návrhů výrazně zvýší kvalitu současné regulace ve směru vyšší transparentnosti (otevřenosti, jednoduchosti a dobré použitelnosti), odpovědnosti autorské strany (vládě a parlamentu, uživatelům a veřejnosti), adekvátnosti s ohledem na riziko, konzistentnosti (předvídatelnosti) a cílenosti (zaměření se na problém s minimalizací vedlejších efektů).

Počátky RIA v České republice[editovat | editovat zdroj]

Základním krokem k implementaci procesu RIA v České republice bylo vydání doporučení OECD ke zkvalitnění vládní regulace. Naplňování tohoto doporučení se stalo hlavním obsahem usnesení vlády ČR ze dne 27. září 2000 č. 950. Toto usnesení uložilo zpracovat do 31. prosince 2000 v rámci reformy ústřední státní správy návrh způsobu zajištění administrativních kapacit pro analýzu dopadů a kontrolu kvality regulace.

Usnesením vlády ze dne 25. června 2001 č. 650 byla vzata na vědomí Analýza doporučení OECD pro další postup regulatorní reformy v ČR. Následovala úprava Legislativních pravidel vlády. Dne 17. března 2004 přijala vláda svým usnesením č. 237 materiál „Postup a hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahující vyřešení gesce a organizačního uspořádání“, který obsahuje mimo jiné projekt „Reforma regulace“.

Na závěr celého procesu vláda usnesením č. 420 ze dne 13. dubna 2005 schválila postup začlenění metody pro hodnocení dopadu regulace na podnikatelské prostředí do procesu přípravy regulace (RIA).

Následný proces implementace hodnocení dopadů regulace v České republice prochází několika etapami. V první fázi končící rokem 2006 došlo ke schválení návrhu Směrnice pro hodnocení dopadů regulace. V tomto období jsou již vybrané právní předpisy připravovány v souladu s návrhem této směrnice.

V průběhu druhé fáze byly schváleny Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA), usnesením vlády č. 877/2007 dochází k zavedení povinnosti provádět hodnocení dopadů metodou RIA od 1. 11. 2007, u některých vybraných již platných právních norem jsou vyhodnocovány dopady. Třetí etapa měla zahrnovat přehodnocení funkčnosti systému hodnocení dopadů regulace k 31. 12. 2008 a jeho případnou úpravu. V rámci čtvrté fáze bude zvažováno rozšíření aplikace metody RIA i na zákony vzešlé z poslanecké iniciativy, popřípadě na pozměňovací návrhy překládané členy Parlamentu v průběhu projednávání zákona.

Povinnost zpracovat RIA se vztahuje na všechny návrhy právních předpisů připravované na úrovni ústřední státní správy. Platí rovněž pro implementaci předpisů ES/EU. Výjimku tvoří pouze zvláštní případy stanovené legislativními pravidly vlády, právní předpisy, jejichž obsahem jsou pouze změny technického charakteru, které nemají dopad na věcnou stránku právního předpisu, dále obecné procesní předpisy (správní řád, občanský soudní řád, trestní řád apod.), krizové situace a naléhavé případy, kdy hrozí citelné ekonomické či jiné ztráty (v tomto případě je však požadováno schválení Grémiem – viz níže).

Institucionální zabezpečení RIA[editovat | editovat zdroj]

Proces hodnocení dopadů regulace je institucionálně zabezpečen na několika úrovních. Ústřední správní úřady nesou odpovědnost za provádění RIA a kvalitu zpracování závěrečné zprávy RIA, soulad závěrečné zprávy RIA a návrhu právního předpisu či zveřejňování všech provedených RIA na webových stránkách. Grémium pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu zaujímá stanoviska k legislativním návrhům z hlediska zhodnocení jejich dopadu, včetně způsobované byrokratické zátěže a schvaluje výjimky z provedení RIA.

Ministerstvo vnitra poskytuje metodickou pomoc při provádění RIA a administrativně a organizačně zajišťuje činnost Grémia. Ostatní subjekty se mohou procesu RIA účastnit v rámci konzultací. Konzultace by měly probíhat již v průběhu zpracovávání malé, poté i velké RIA. V případě velké RIA pak musí být uskutečněny závěrečné veřejné konzultace, kdy musí být dokument zveřejněn minimálně po dobu 4 týdnů na webových stránkách úřadu. Připomínkové řízení lze také chápat jako zvláštní formu konzultací. V závěrečné fázi musí být návrh právního předpisu zveřejněn na Portálu veřejné správy (v souladu s legislativními pravidly vlády) s možností pro veřejnost se k návrhu jako celku, včetně závěrečné zprávy RIA, vyjádřit.

Dále byl vytvořen Výbor pro kontrolu kvality hodnocení dopadu regulace, který kontroluje úplnost a správnost hodnocení dopadu legislativních návrhů předkládaných vládě v souladu s Obecnými zásadami. Výbor má své stránky na webu Ministerstva vnitra. Například za rok 2008 výbor přijal 143 stanovisek.

Vzdělávání v RIA v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice byly na téma RIA doposud zorganizovány dvě odborné konference (obě v roce 2008), na nichž měla odborná veřejnost příležitost setkat se odborníky na tuto problematiku v oblasti teoretického výzkumu (např. prof. Michal Mejstřík, Tomáš Richter, Dalibor Vermiřovský, Zdeněk Husták), s odborníky z praxe - např. Zuzanou Rusňákovou a Danielem Trnkou z Ministerstva vnitra, Miroslavem Singerem z ČNB - i s politickými představiteli (např. Jim Murphy, Britský ministr pro Evropu, Alexander Vondra, místopředseda vlády pro evropské záležitosti, senátorka Soňa Paukertová,Edvard Kožušník, náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček a další). Konference se uskutečnily na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (výstupy z konference - viz např. Mejstřík (2008), Mejstřík, Chvalkovská (2008).

Zpracovatelé RIA z jednotlivých ústředních orgánů státní správy jsou ve zpracování RIA školeni ve spolupráci s externími odborníky Institutem státní správy Ministerstva vnitra. Doposud bylo proškoleno přes 400 státních úředníků z legislativních i věcných odborů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Better Regulation Task Force (2005): Regulation – Less is More. Reducing Burdens, Improving Outcomes. Správa BRTF pro předsedu vlády, březen 2005, dostupné na http://www.brtf.gov.uk/docs/pdf/lessismore.pdf.
  • CABINET OFFICE (1998): Deregulation Initiative. Memorandum from the Cabinet Office, srpen 1998, dostupné na http://www.cabinetoffice.gov.uk/regulation/about_us/documents/pdf/doc075.pdf.
  • European Commission (2003): The EU Economy: 2003 Review. COM (2003) 729.
  • A Comparative Analysis of Regulatory Impact Assessment in Ten EU countries (2004), Dublin, A report prepared for the EU directors of Better Regulation Group, Formez, www.betterregulation.ie
  • European Commission (2005): Report on the Implementation of the European Charter for Small Enterprises in the Member States of the European Union. Commission Staff Working Paper, 8 února 2005, COM/2005/30, SEC(2005) 167, dostupné na http://www.wales.gov.uk/keypubassemeuropeancomm2/content/euleg050214/6336-05-add1.pdf.
  • GARG, Anjali, and Manisha KABRA (2004): Regulatory Impact Assessment: Key to Good Governance. SAFIR Newsletter, str. 8-13. dostupné na http://www.teriin.org/division/regdiv/rp/docs/ft03.pdf.
  • HAMPTON, Philip (2005): Reducing Administrative Burdens: Effective Inspection and Enforcement. Report by HM Treasury, březen 2005, dostupné na http://www.hm-treasury.gov.uk/media/A63/EF/bud05hamptonv1.pdf.
  • RENDA, Andrea (2006), Impact assessment in the EU (The state of art and the art of state), Centre for European Policy Studies CEPS), Brussels
  • KIRKPATRICK, Colin (2002): Regulatory Impact Assessment in Developing Countries. In: “Enterprise Impact News,” Issue 9, June 2002, Enterprise Development Impact Assessment Information Service (EDIAIS). Available at http://www.enterprise-impact.org.uk/pdf/EINJune02.pdf.
  • KIRKPATRICK, Colin, PARKER, David (eds.) (2007): Regulatory Impact Assessment Towards Better Regulation?, The CRC Series on Competition, Regulation and Development, Edwar Elgar, UK.
  • JACOBS, Colin (2005): Improving the Quality of Regulatory Impact Assessments in the UK. Centre on Regulation and Competition Working Paper No. 102, březen 2005, Institute for Development Policy and Management, University of Manchester. Dostupné na http://www.competition-regulation.org.uk/publications/working_papers/wp102.pdf.
  • Mejstřík, Michal (2008): Přínosy a uplatnění hodnocení dopadů regulace (Regulatory impact assessment): teorie a praxe, Panelová diskuse k tématu „Kvalita výstupu legislativního procesu v ČR a možnosti jejího zlepšení prostřednictvím analýzy dopadu regulace (RIA)“, Institut ekonomických studií, UK-FSV, 16. 1. 2008, http://www.eeip.cz/cz/docs/4-Mejstrik_Ria_panel16_1_2008.pdf
  • Mejstřík, Michal, ve spolupráci s Janou Chvalkovskou (2008): Hodnocení dopadů (Impact Assessment) Evropské Komise: Status quo, Konference „EU v objetí regulace: Jak dále?“, Institut ekonomických studií, UK-FSV, a eStat, 14. 5. 2008, http://www.eeip.cz/cz/docs/070526_Konference_sbornik.pdf
  • Mejstřík, Michal, ve spolupráci s Ditou Tesárkovou (2008): Hodnocení dopadů regulace (RIA) se stále více prosazuje v Evropě i České republice, Pojistné rozpravy, 22/2008
  • Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) schválené usnesením vlády č. 877/2007, Praha 2007
  • OECD (2005): Guiding Principles for regulatory quality and performance, Paříž srpen 2005
  • OECD (2003): Regulatory Performance: Ex-post evaluation of Regulatory Policies, Paříž 2003 dostupné na: http://www.oecd.org/dataoecd/34/30/30401951.pdf
  • Vychodil (2005): Making RIA Meet Its Purpose: A Long Way to Go in the Czech Republic, Praha listopad 2005
  • Směrnice pro hodnocení dopadů regulace schválená usnesením vlády č. 420/2005, Praha 2005
  • Pokyny pro hodnocení dopadů vydané Evropskou komisí SEC (2005) 791 včetně příloh (Impact Assessment Guidelines with Annexes), Brusel 2005 s aktualizací 15.3.2006
  • Směrnice pro hodnocení dopadů regulace platná ve Spojeném království (Regulatory Assessment Guidance), Cabinet Office 2005
  • Good Policy making: A guide to RIA, Londýn 2000
  • RIA Prague Workshop (2007): zkušenosti Spojeného království a širší mezinárodní pohled, 7. – 8. března 2007“
  • Woodfield, Richard (2007): The Directive on traditional herbal medicinal products. A case study in the use of regulatory impact assessment. RIA Workshop Prague: zkušenosti Spojeného království a širší mezinárodní pohled, 7. – 8. března 2007
  • Harrison, Tim (2007): Work and Families Bill: choice and flexibility. A case study in the use of regulatory impact assessment. RIA Workshop Prague: zkušenosti Spojeného království a širší mezinárodní pohled, 7.– 8. března 2007

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]