Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
Autor J. R. R. Tolkien
Původní název The Hobbit, or There and Back Again
Překladatel František Vrba
Ilustrátor Jiří Šalamoun (první vydání)
Obálku navrhl Jiří Šalamoun
Země Velká Británie
Jazyk angličtina
Žánry fantasy
Vydavatel Odeon (první české vydání)
Datum vydání 1937
Česky vydáno 1979 (první vydání)
Typ média vázaná
Počet stran 242
Náklad 8 500 (první vydání)
Následující dílo Pán Prstenů

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (v anglickém originálu The Hobbit, or There and Back Again) je dobrodružná kniha J. R. R. Tolkiena, která byla vydána 21. září 1937. Vznikla původně jako vedlejší produkt autorem vytvářených legend fiktivní země Středozemě. Zájem o knihu přiměl autora k sepsání jejího monumentálního pokračování pod názvem Pán prstenů, které se setkalo s ještě větším úspěchem.[1] V češtině kniha vyšla poprvé v roce 1979 v překladu Františka Vrby.

Kniha je sice určena pro dětské čtenáře, ale zároveň zapadá do autorem budované sítě příběhů a legend. Kniha velmi rozsáhle popisuje především reálie Středozemě a díky tomu se lze do příběhu opravdu ponořit. Tolkien svým dílem stvořil skutečný svět, postavy v příběhu neustále narážejí na minulost Středozemě, na věci, které se staly tak dávno, že si je již nikdo nepamatuje a přesto zasahují do jejich současnosti. Světem a příběhy se inspirovalo mnoho dalších děl, ať už literárních, filmových nebo počítačových her.

Obsah románu[editovat | editovat zdroj]

Jednoho dne potká hobit jménem Bilbo Pytlík čaroděje Gandalfa, který proti jeho vůli přivede do jeho nory (hobiti bydlí většinou ve velkých podzemních norách a Bilbo jako relativně zámožný hobit vlastní jednu z nejlepších) společenství trpaslíků a označí Bilba za vynikajícího lupiče. Takto začíná dobrodružná výprava za získáním pokladu, o který trpaslíky připravil drak Šmak. Cestou k Osamělé hoře potkává výprava zlobry, kteří je málem snědí, navštíví překrásný a obrovský dům, který je složen z více domů dohromady a kterému se říká "poslední domácký dům" (last homely house), Roklinku, kde žijí mocní a tajemní elfové, a poté, při obtížném přechodu hor, dojde k velmi dramatické události. Výprava je zajata skřety.

Při zběsilém úprku po zásahu Gandalfa se Bilbo ztratí. V podzemní tmě se postupně doplazí až na samé dno jeskynního systému, kde narazí na prsten pohozený na zemi a následně na Gluma. Glum byl podle všeho kdysi také hobitem, ale měl u sebe něco, co mu dávalo dlouhověkost a zároveň jej to ničilo. Měl prsten, který mu umožňoval stát se neviditelným. Po hádankách ve tmě, při kterých jde Bilbovi o život, a útěku před Glumem objeví Bilbo tajemství prstenu, nebo si to alespoň myslí.

Po shledání s ostatními se výprava dává na útěk před rozezlenými skřety a zachrání se až díky pomoci obrovských orlů. Po návštěvě u Medděda se od výpravy odděluje Gandalf a trpaslíci společně s Bilbem vcházejí do Temného hvozdu. Lesem procházejí mnoho dní, při kterých jim postupně docházejí zásoby. Musejí navíc překonávat začarovanou řeku, kde se trpaslík Bombur naloká otrávené vody a upadne do bezvědomí. Musejí ho tak nést. Nakonec v dálce uvidí světla elfské slavnosti, navzdory Gandalfovu varování tak opustí stezku a vyrazí za elfy. Po cestě se však ztratí a narazí na velké hnízdo pavouků, kteří je všechny s výjimkou Bilba pochytají. Bilbo však pavouky odláká a osvobodí družinu. Posléze jsou všichni kromě Bilba zajati místními elfy, kteří nemají trpaslíky příliš v lásce a navíc jim trpaslíci odmítají sdělit cíl své výpravy. Král elfů je nechá zavřít. Bilbo díky svému prstenu, který ho dokáže zneviditelnit ukradne dozorci klíče pomocí kterých osvobodí trpaslíky ze zajetí. Trpaslíci pod vedením Bilba, který zná cestu se dostanou do vinných sklípků kde se schovají do prázdných sudů. Dostanou se k Jezernímu městu odkud se výprava vydá do Osamělé hory, kde musí najít tajný vchod. Na místo se dostali několik dní před Durinovým dnem, a tak se utábořili u vchodu. Po příchodu Dne a odemčení dveří vyšlou Bilba na průzkum do hory. Bilbo najde spícího draka a hromadu zlata. Jeden zlatý pohár si Bilbo odnese zpět. Šmak, v domnění že zlodějem byl někdo z Jezerního lidu vyleze z hory a podpálí město. Je však zastřelen Bardem Lučištníkem.

Po drakově smrti přijde k Hoře spojené vojsko elfů a lidí, doufajíc ve snadnou kořist, naleznou však zapečetěnou bránu a Thorinovu družinu na stráži. Navíc přijde Dáin Železná noha s armádou ze Železných hor a přidá se na Thorinovu stranu. Bilbo, který přeje spíše vojsku elfů a lidí tak Thorinovi ukradne Arcikam, nejdražší klenot Hory, a dá ho králi elfů. To vztahy ještě zhorší. Náhle se však objeví armáda skřetů a vrrků a napadne je. Dochází tak k Bitvě pěti armád. Na stranu dobra se přidává ještě Medděd a hejno orlů. Při obraně padne mnoho lidí, elfů i trpaslíků. Všichni si vzájemně odpustí a Bilbo se s dílem dračího pokladu úspěšně vrací domů. Doma jej ovšem čeká jedno malé překvapení.

Knižní vydání v češtině[editovat | editovat zdroj]

Vůbec prvním překladem Hobita do češtiny byl český scénář pro kreslenou verzi z roku 1966. Dnes je považován za ztracený.[2]

V roce 1979 vyšel v českém uměleckém nakladatelství Odeon překlad Františka Vrby. Ten měl však tehdy zákaz publikování, a proto byl místo něj v knize uveden jeho přítel Lubomír Dorůžka. Charakteristickým rysem tohoto vydání je celkově dětské pohádkové pojetí (podobně jako u kresleného filmu z 1966), které dnes již není obvyklé. Autorem ilustrací byl Jiří Šalamoun, jazyk Vrbova překladu je bohatý na barvité dětské vyjadřování. [3][4]

Adaptace[editovat | editovat zdroj]

Animovaný film[editovat | editovat zdroj]

Vůbec první filmová adaptace Hobita vznikla v roce 1966 v Praze [5]. Jednalo se o krátký animovaný film, jehož režie se ujal Gene Deitch, animátor a režisér žijící v Praze od roku 1959. Producentem filmu byl Oscarem oceněný William Snyder a výtvarníkem filmu Adolf Born. William Snyder byl vlastníkem práv na zfilmování Hobita, ale z finančních důvodů se mu nedařilo splnit základní podmínku pro udržení těchto práv, tedy natočení filmu do poloviny roku 1966. Nakonec využil svých kontaktů v tehdejším Československu, kde se natáčela celá řada animovaných seriálů pro velká hollywoodská studia (např. i Tom a Jerry) a oslovil Deitche s nabídkou na spolupráci [5]. Deitch s Adolfem Bornem rychle natočili krátký dvanáctiminutový animovaný film (na You Tube pod názvem „The Hobit – Never released 1966 animation“), který Snyder v termínu promítl v New Yorku. Práva na zfilmování mu byla prodloužena. V roce 1967 začal znovu uvažovat o natočení celovečerního animovaného filmu Hobit a tentokrát požádal o spolupráci Jiřího Trnku [5]. Trnka nakreslil pro film několik návrhů postav, ale v roce 1969 zemřel a dílo nestačil dokončit. Snyder práva na Hobita nakonec prodal.

V roce 1977 natočili ve Spojených státech amerických ve společnosti Rankin/Bass Productions, Inc. animovaný film The Hobbit. Délka: 78 min.

Hraný film[editovat | editovat zdroj]

V letech 2012–2014 natočil a zveřejnil režisér Peter Jackson filmovou trilogii své adaptace, kterou navázal na předešlou filmovou triogii Pán prstenů:

Divadlo, rozhlas a audionosiče v bývalém Československu[editovat | editovat zdroj]

V polovině 80. letech 20. století nastudovali adaptaci Hobita studenti DAMU a to pod vedením Ctibora Turby. V druhé polovině 80. let 20. století byla jeho audio adaptace vysílána v rozhlase a vyšla také na gramodesce.[6]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tolkienův Hobit - Odeon, divadlo DAMU a československý rozhlas, ToSiPiš.cz, 12. 12. 2014
  2. Recenze: Hobit Made in Czechoslovakia, ToSiPiš.cz, 12. 12. 2014
  3. Recenze: Hobit Made in Czechoslovakia, ToSiPiš.cz, 12. 12. 2014
  4. Recenze: Hobit versus Pán prstenů – Svízel stylu dvou děl a dvou překladatelů, ToSiPiš.cz, 13. 9. 2014
  5. a b c Magazín Víkend Pravidelná příloha deníku MF Dnes, 18. 2. 2012, článek Jiří Trnka: česká spojka mezi hobity, Klára Kubíčková
  6. Tolkienův Hobit - Odeon, divadlo DAMU a československý rozhlas, ToSiPiš.cz, 12. 12. 2014