Hořec jarní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hořec jarní

Hořec jarní (Gentiana verna)
Hořec jarní (Gentiana verna)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď: hořcovité (Gentianaceae)
Rod: hořec (Gentiana)
Binomické jméno
Gentiana verna
L.
Synonyma
  • hořepník luční (Dostál 1989) [1]
  • hořepníček jarní [2]
  • Calathiana verna [2]

Hořec jarní (Gentiana verna) je drobná, asi 10 cm vysoká vytrvalá bylinaazurově modrými pěticípými květy s bělavým středem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina převážně evropská, vázána na biotopy vyšších pohoří, jako jsou hlavně Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty a balkánská pohoří, mimo Evropu jsou to africký Atlas a v Asii Kavkaz a hornaté oblasti mezi Balchašským a Bajkalským jezerem. Mimo výše uvedená pohoří se v Evropě ostrůvkovitě vyskytuje ve Velké Británii a Irsku, v České republice, Slovensku, Polsku a na Ukrajině. Hořec jarní je světlomilný a vlhkomilný druh, v nižších oblastech roste na vlhkých pastvinách nebo na živiny chudých krátkostébelných kosených loukách, v subalpínských oblastech (až do nadmořské výšky 2500 m), na periodicky vlhkých terasách se zásaditou půdou bohatou na minerály. Neprosazuje se v konkurenci vyšších rostlin.

V České republice se hořec jarní, na rozdíl od ne příliš dávné minulosti, vyskytuje jen vzácně, na třech lokalitách. Prvá je nížinná populace v NPP Rovná nedaleko Strakonic, jediná v Čechách. Další dvě, horské, jsou na MoravěCHKO Jeseníky (PR Malá kotlina a Velká kotlina).[1][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z tenkého plazivého rozvětveného oddenku vyrůstají husté přízemní růžice eliptických až protáhle vejčitých listů dlouhých asi 1,5 cm. Z růžice roste krátká lodyha zakončená jedním vzpřímeným květem. Jeden až čtyři páry vstřícných přisedlých úzkých lodyžních listů, kratších než 1 cm, mají čepele vejčitého tvaru. Původně krátká lodyha se po odkvětu prodlužuje až na 10 cm. Významnou roli při výživě rostliny rostoucí na půdách s nedostatkem dusíku sehrává mykorhiza.

Rozkvetlé, pravidelné pětičetné oboupohlavné květy mívají v průměru 18 až 30 mm, rozkvétají ve středoevropských podmínkách již od dubna nebo května, ze všech hořců nejdříve. Úzký zvonkovitý kalich je 1,5 až 2 cm dlouhý a na hranách bývá úzce křídlatý, cípy úzce trojúhelníkových kališních lístků jsou ostře zašpičatělé. Výrazně azurově modrá koruna tvořící trubku, dlouhou 2 až 3 cm, v polovině je rozeklaná v pět vejčitých cípů, mezi nimi jsou dvouklané, malé zoubky. Květy jsou opylovány převážně čmeláky, včelami a můrami sajících ze dna květů nektar. Plodem je přisedlá, válcovitá tobolka ukrývající hnědá, na povrchu síťovaná semena která pomáhají rozšiřovat mravenci.[1][3][5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Hořec jarní patří podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR" mezi rostliny kriticky ohrožené C1 (CR). Většina dřívějších lokalit výskytu hořce jarního na našem území zanikla kvůli změně v obhospodařování travnatých porostů, především přechodem z extenzivní pastvy na mechanizované sečení. K dalším faktorům, které značně urychlily vymírání tohoto druhu, patří meliorace či rozorávání luk. V roce 2008 byl schválen celorepublikový záchranný program pro hořce jarního, který mj. spočívá v extenzivním spásání kozami a ovcemi nebo v pravidelném kosení míst jeho výskytu a obnově zaniklých populací výsevem semen nebo výsadbou zahradnicky vypěstovaných mladých rostlin.[7][8]

Pro získáni rostlin k přesazování na původní stanoviště byla vypracována metoda, při které z 1 cm dlouhých vegetativních výhonků jsou na agaru, perlitu a později v zahradnickém substrátu vypěstovány kompletní rostliny.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh hořec jarní se dělí do pěti poddruhů, v České republice (stejně jako v celé Střední Evropě) se vyskytuje pouze nominální poddruh verna.

  • Gentiana verna L. subsp. verna
  • Gentiana verna L. subsp. balcanica N. M. Pritch.
  • Gentiana verna L. subsp. penetii Litard. et Maire
  • Gentiana verna L. subsp. pontica (Soltok.) Litard. et Maire
  • Gentiana verna L. subsp. tergestina (Beck) Hayek [3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KRÁSA, Petr. Hořec jarní [online]. BOTANY.cz, rev. 18.08.2007, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Gentiana verna [online]. Ondřej Zicha, rev. 18.10.2004, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Hořec jarní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b GRIN Taxonomy for Plants [online]. USDA, United States Department of Agriculture, USA, rev. 21.11.2007, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hořec jarní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2011-06-10]. S. 276. Dostupné online. (česky) 
  6. Atlas rostlin: Hořec jarní [online]. Přírodou.cz, o.s., Na Kocínce 4, Praha 6, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  7. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 
  8. KIRSCHNEROVÁ, Ludmila; KLAUDISOVÁ, Alexandra. Ochrana přírody 3/2008: Hořec jarní v záchranném programu [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 4, rev. 24.06.2008, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 
  9. MÁCHOVÁ, Pavlína; MALÁ, Jana; CVRČKOVÁ, Helena. Zprávy lesnického výzkumu, č. 1/2011: Biotechnologické postupy při záchraně kriticky ohroženého druhu hořce jarního [online]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, 25202 Jíloviště, rev. 2011, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]