Hořec brvitý
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Gentianopsis ciliata (L.) Ma, |
Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), také hořeček brvitý[1], je rostlina z čeledi hořcovitých, jediný zástupce rodu Gentianopsis rostoucí na území České republiky. V poslední době silně ubývá, proto byl zařazen do Červeného seznamu ČR k ohroženým druhům.
Obsah |
Morfologie [editovat]
Hořec brvitý dorůstá výšky 10-30 cm. Lodyha je oblá a tenká, přímá nebo vystoupavá. Listy jsou pouze lodyžní, úzké, špičaté, jednožilné a přisedlé. Květy jsou modré, jednotlivé, koncové, se čtyřčetnou korunou. Korunní lístky jsou na okrajích třásnitě brvité. V některých případech může být lodyha větvená; pak roste na rostlině až 12 květů.[2] [3]
Biologie [editovat]
Hořec brvitý kvete relativně pozdě, od července do října - tedy na podzim. Roste spíše ve vyšších polohách, od pahorkatin po horské polohy. Vyhledává výslunné travnaté svahy, meze, stráně, opuštěné lomy.[2] Protože upřednostňuje zpevněný vápencový štěrk, bývá v poslední době nacházen na krajnicích, v příkopech a náspech lesních cest.[3]
Rozšíření [editovat]
Jižní, západní a střední Evropa[3], konkrétně od Pyrenejského poloostrova přes střední Evropu a Balkán až po jižní Ukrajinu.[4]
Výskyt v Česku [editovat]
Roztroušený, v nížinách téměř chybí, v horách zřídka. S oblibou na vápencovém substrátu.[2]
Ohrožení a ochrana [editovat]
V Česku patří mezi silně ohrožené druhy, je řazen do kategorie C3, na Slovensku pak jako potenciálně ohrožený do kategorie NT.[4]
Literatura [editovat]
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40546
- ↑ a b c KUBÁT, K.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
- ↑ a b c BUREŠ, L.; BUREŠOVÁ, Z.; NOVÁK, V.. Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků. Bruntál : ČSOP, 1989.
- ↑ a b Botany.cz
