Hnis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hnis (pus, pyon) je světle žlutá nebo nazelenalá hustá tělní tekutina, která vzniká při zánětlivé odpovědi na bakteriální infekce. Je tvořena především odumřelými bílými krvinkami (leukocyty), živými a mrtvými bakteriemi, rozkládající se tkání a dalšími látkami.

Tvorba nebo výpotek (exsudace) hnisu se nazývá hnisání, hnis je tedy exsudát. Ohraničení hnisání v pevné tkáni se nazývá absces a hnisání v kůži často furunkl.

Hnis vzniká nejčastěji při infekcích způsobených těmito bakteriemi: Escherichia coli, pneumokoky a streptokoky. Hnis s modravým zabarvením vzniká při infekci bakterií Pseudomonas aeruginosa.

[editovat] Literatura

• Midgley, R. et al. (1993): Rodinná encyklopedie zdraví, nakl. Gemini, spol. s.r.o., Praha, z anglického originálu

[editovat] Související články

• Hlen
• Absces
• Flegmóna
• Vřed
• Pyurie — hnis v moči
• Empyém — hnisavý zánět tělních dutin

Tento článek týkající se lékařství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.