Hluchoslepota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Helen Kellerová, hluchoslepá americká spisovatelka, aktivistka a lektorka v roce 1904

Hluchoslepota (řídce též slepohluchota, také hluchoslepost nebo slepohluchost) je zdravotní handicap charakterizovaný kombinací zrakového a sluchového postižení.

Definice hluchoslepoty[editovat | editovat zdroj]

Hluchoslepé osoby trpí dvojvadou složenou ze složky sluchové a zrakové. Zrakovou vadou může být slabozrakost, zbytky zraku nebo slepota, sluchovou vadou pak nedoslýchavost, zbytky sluchu nebo hluchota. Nejlehčí formou hluchoslepoty je tedy kombinace slabozrakosti a nedoslýchavosti.

Lékařská definice[editovat | editovat zdroj]

Podle polské lékařské definice je hluchoslepý ten jedinec, jehož visus lépe korigovaného oka není větší než 1/10 a nebo zorné pole není větší než 30 stupňů, a zároveň mu jeho sluchové schopnosti umožňují přijímat podněty stejné nebo silnější než 40 dB v pásmu mluvené řeči, to je od 250 do 4000 Hz.[1]

Funkční definice[editovat | editovat zdroj]

Funkční vymezení se snaží postihnout omezení plynoucí z hluchoslepoty.

Pro hluchoslepotu jako tzv. multihandicap je charakteristické vzájemné ovlivňování a umocňování jednotlivých složek postižení. Výsledný handicap přináší mnohem závažnější ztížení podmínek života, než by byl pouhý součet jednotlivých handicapů dílčích. Kombinace postižení obou hlavních smyslů brání možnosti kompenzovat jedním ze smyslů výpadek druhého, jak je běžné u lidí s jedním z postižení – buď zrakovým, nebo sluchovým. Hluchoslepota proto extrémně komplikuje výchovu, vzdělávání, pracovní uplatnění i rodinný a společenský život postižených lidí.

Formy hluchoslepoty[editovat | editovat zdroj]

Můžeme rozlišit tři základní formy hluchoslepoty.

První formou je vrozená hluchoslepota, ta je ze tří čtvrtin způsobena napadením plodu virovou infekcí, nejčastěji zarděnkami. V 60. letech 20. století postihla celou západní polokouli epidemie zarděnek, což vedlo až ke zdvojnásobení počtu hluchoslepých lidí.

Druhá forma, geneticky podmíněná hluchoslepota je většinou diagnostikována jako Usherův syndrom. Je vrozenou poruchou sluchu s postupnou ztrátou zraku během dospívání.

Třetí formou hluchoslepoty je hluchoslepota jako následek procesu stárnutí.

Komunikace s postiženými[editovat | editovat zdroj]

Komunikace s hluchoslepým člověkem závisí na rozsahu postižení. Hluchoslepí lidé s nižším stupněm postižení mohou s použitím sluchadla užívat mluvenou řeč.

Další komunikační systémy:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LANGROVÁ, Iveta. Dorozumívání s hluchoslepými – přehled komunikačních systémů a technik. Speciální pedagogika. 1998, roč. 8, č. 1.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DOBRZAŃSKA-SOCHA, Barbara Anna. Psychologická pomoc rodinám hluchoslepých osob. In: KOWALIK, Stanisław, ed. a BAŃKA, Augustyn, ed. Perspektivy rehabilitace hluchoslepých. 1. vyd. Praha: Wagner Press, 2000, s. 67–80. ISBN 80-903019-0-8.
  • HANUSOVÁ, Martina, ed. Kultura hluchoslepých: rekondiční pobyty a festivaly: sborník Klubu přátel červenobílé hole, o. s. 1. vyd. Praha: Klub přátel červenobílé hole, 2009. 27 s. ISBN 978-80-254-5974-4.
  • HLAVÁČOVÁ, Jitka a kol. Hluchoslepí mezi námi. [Praha]: Občanské sdružení LORM - Společnost pro hluchoslepé, 2003. 20 s. ISBN 80-239-2578-4.
  • HRICOVÁ, Lenka; MIKOTOVÁ, Andrea a PADĚLKOVÁ, Jana. Rytmus jako most mezi dvěma světy: informační materiál k možnostem inkluzivního vzdělávání smíšených skupin slyšících lidí, lidí se sluchovým postižením a lidí s hluchoslepotou. [S. l.: s. n.], ©2013. 37 s. + 1 DVD. ISBN 978-80-263-0298-8.
  • KOWALIK, Stanisław, ed. a BAŃKA, Augustyn, ed. Perspektivy rehabilitace hluchoslepých. 1. vyd. Praha: Wagner Press, 2000. 133 s. ISBN 80-903019-0-8. O knize: https://sancedetem.cz/publikace/perspektivy-rehabilitace-hluchoslepych
  • KURKOVÁ, Petra a kol. Nevidíme, neslyšíme, nechodíme, přesto si však rozumíme II. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 63 s. ISBN 978-80-244-2544-3.
  • LAHTINEN, Riitta M. Haptices and haptemes: a case study of developmental process in social-haptic communication of acquired deafblind people: doctoral dissertation. 1st ed. Frinton-on-Sea: A1 Management UK, 2008. 196 s. ISBN 978-0-9550323-1-8.
  • LANGER, Jiří; SOURALOVÁ, Eva a HORÁKOVÁ, Radka. Taktilní znakový jazyk: manuál k výuce a studiu + CD-ROM. 1. vyd. Praha: LORM – Společnost pro hluchoslepé, 2010. 33 s. ISBN 978-80-254-8457-9.
  • LANGROVÁ, Iveta. Dorozumívání s hluchoslepými – přehled komunikačních systémů a technik. Speciální pedagogika. 1998, roč. 8, č. 1. O knize: https://sancedetem.cz/publikace/dorozumivani-s-hluchoslepymi-prehled-komunikacnich-systemu-technik
  • LIEBERMAN, Lauren J.; PONCHILLIA, Paul E. a PONCHILLIA, Susan V. Physical education and sports for people with visual impairments and deafblindness: foundations of instruction. New York, N.Y.: AFB Press, ©2013. xx, 396 s. ISBN 978-0-89128-454-3.
  • LUDÍKOVÁ, Libuše. Edukace hluchoslepého dítěte raného věku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta, 2001. 94 s. ISBN 80-244-0250-5. O knize: https://sancedetem.cz/publikace/problematika-osob-s-hluchoslepotou-kontaktni-tlumoceni-u-hluchoslepych-preferujicich
  • LUDÍKOVÁ, Libuše. Vzdělávání hluchoslepých III. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001. 78 s. ISBN 80-7183-256-1.
  • LUDÍKOVÁ, Libuše a SOURALOVÁ, Eva. Úprava prostředí pro výchovu a vzdělávání hluchoslepých. Olomouc: Katedra speciální pedagogiky Univerzity Palackého v Olomouci, [1998]. 7 s.
  • LUKÁČ, Imrich, ed., ŽOLNOVÁ, Jarmila, ed. a KLÁTIK, Miloš, ed. Edukačné aspekty socializácie osôb s hluchoslepotou. 1. vyd. Liptovský Mikuláš: Tranoscius, 2017. 128 s. ISBN 978-80-7140-548-1.
  • MAJEWSKI, Tadeusz. Charakteristika hluchoslepých osob a jejich hlavní problémy: otázka definice hluchoslepé osoby. In: KOWALIK, Stanisław, ed. a BAŃKA, Augustyn, ed. Perspektivy rehabilitace hluchoslepých. 1. vyd. Praha: Wagner Press, 2000, s. 33–40. ISBN 80-903019-0-8. OCR Document (muni.cz)
  • MIDDLETON, Anna, ed. Working with deaf people - a handbook for healthcare professionals. 1st pub. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. xxx, 195 s. Cambridge medicine. ISBN 978-0-521-69085-0.
  • SOURALOVÁ, Eva a HORÁKOVÁ, Radka. Problematika osob s hluchoslepotou a kontaktní tlumočení u hluchoslepých preferujících český znakový jazyk. 1. vyd. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, ©2008. 69 s. ISBN 978-80-87153-34-5. O knize: https://sancedetem.cz/publikace/problematika-osob-s-hluchoslepotou-kontaktni-tlumoceni-u-hluchoslepych-preferujicich
  • ŠTĚRBOVÁ, Dana a kol. Hluchoslepota: lidé s ní a kolem ní. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 103 s. ISBN 80-244-1433-3.
  • ŠTĚRBOVÁ, Dana a kol. Svět ticha a tmy?. 1. vyd. Kopřivnice: Záblesk – sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí, 2011. [7], 45 s. ISBN 978-80-260-0092-1.
  • ŠTĚRBOVÁ, Dana, ed. Chráněné bydlení pro lidi s hluchoslepotou: mezinárodní pracovní konference Olomouc, květen 2007: sborník referátů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 100 s. Sborníky. ISBN 978-80-244-1762-2.
  • ŠTĚRBOVÁ, Dana. Sexuální výchova a osvěta u osob s hluchoslepotou: (příručka pro rodiče a odborníky). 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 82 s. ISBN 80-244-1513-5.
  • ZAORSKA, Marzenna. Edukacja i rehabilitacja osób głuchoniewidomych w Polsce i Rosji: (rozwój i stan obecny). Wydanie pierwsze. Toruń: Wydawnictwo Naukowe Uniwersytetu Mikołaja Kopernika, 2010. 448 s. ISBN 978-83-231-2499-3.

Populárně-naučná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MACHOVIČOVÁ, Marcela, ed. Kultura hluchoslepých: sborník Klubu přátel červenobílé hole o.s. 1. vyd. Praha: Klub přátel červenobílé hole, 2008. 27 s. ISBN 978-80-254-1411-8.
  • MASSOWOVÁ, Dana. Hieronymus Lorm: muž, jenž otevřel hluchoslepým svět. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2011. 27 s. ISBN 978-80-85088-40-3.

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

  • JAROŠOVÁ, Jindra. Via lucis. 2. vyd. Praha: Práh, 2009. 295 s., obr. příl. ISBN 978-80-7252-259-0.
  • KELLER, Helen. Příběh mého života. Přeložila Zuzana Koudelková. 1. vyd. [Praha]: Malvern, 2021. 132 s. ISBN 978-80-7530-319-6.
  • PODHÁJECKÁ, Mária a ŠARIŠSKÁ, Janka. Dievča, ktoré vidělo dotykom a počulo srdcom. 1. vyd. Prešov: Združenie rodičov a priateľov hluchoslepých detí, 2000. 130 s., [11] s. obr. příl. ISBN 80-968477-7-5. [Příběh Laury Dewey Bridgmanové. Byla v USA první hluchoslepou dívkou, která se úspěšně vzdělávala. Jako dítě onemocněla spálou (tzv. šarlatovou horečkou) a ztratila i čich a chuť. Žila v letech 1829–1889.]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]